Námětem románu jsou životní osudy světoběžníka a osvícence slovenského původu Mórice Beňovského (1746-1786). Autor se inspiroval jeho rozsáhlými paměťmi, sepsanými v osmdesátých letech a vydanými poprvé v roce 1790, kdy se staly světovým bestsellerem. Rámec románu tvoří vyprávění hlavního hrdiny a jeho družky na návštěvě u Benjamina Franklina. Barvité líčení jejich životních osudů - od pohnutého dětství, účasti v polském boji proti ruské okupaci přes zajetí a pobyt v trestanecké kolonii na Sibiři až k útěku a strastiplné plavbě z Kamčatky kolem Číny až do Evropy - nakonec ústí k důvodu návštěvy: Poté co se usadili na Madagaskaru, Beňovský dokázal usmířit tamní obyvatele, a ti ho dokonce prohlásili za krále. Původně však na ostrov přijel z pověření francouzského panovníka, a ten trvá na tom, že si chce území podmanit a učinit z něho zásobárnu nerostů, a zejména otroků. Beňovský žádá Franklina o pomoc a podporu. Na Madagaskaru vidí reálnou možnost, jak uskutečnit osvícenské ideje, vyhnout se podrobení místních obyvatel, a naopak jim - a tak i sobě - dát svobodu…

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Autor Nesmrtelné túry do Compostely (Prostor 2015) se v této knize ohlíží za zákrutami vlastního života a zachycuje je se stejným vtipem, uměním zkratky a neokázalou hloubkou. Nahlédneme do pozadí fakultní medicíny i akademické politologie, humanitárních aktivit i vojenských misí OSN, nemocničního provozu i kabinetní politiky, literární branže i vrcholné diplomacie. Rufin ale nepředkládá reportáž ani autobiografii, nýbrž mozaiku výjevů a zkušeností propojených jeho sebeironií a svěžestí jeho jazyka. Svou životní cestou, která ho zcela doslova zavedla do chýší i paláců a na mnoho dalších významných i zvláštních míst, Rufin prochází tak trochu jako šibal z pikareskního románu – ovšem šibal, který současně patří mezi nejvýznamnější postavy světového humanitárního hnutí. Vážnost, kterou za jeho historkami nakonec tušíme, je o to působivější.

Popis není dostupný

Jean-Christophe Rufin zkoumá ve svém novém románu hodnotu věrnosti, oddanosti a loajality bez příkras a efektů, čistě jen z radosti vyprávět jednu z mnoha bizarních historek z konce první světové války. /Le Figaro/ U Jean-Christophe Rufina jsme si zvykli na romány vysoké kvality a tento není výjimkou. /L´Actualité/ Jean-Christophe Rufin dokazuje, že lidskosti a porozumění se člověk učí. Taková je morální lekce Jean-Christopha Rufina v jeho novém bestselleru Červený obojek, v němž je řeč o věrnosti a cti na pozadí světové války. /RTL, Kniha dne Philippa Valleta/ V malém městě v kraji Berry se v horkém létě roku 1919 protnou příběhy uvězněného válečného hrdiny, vojenského soudce a ženy, příliš vzdělané na to, aby byla prostou venkovankou. Klíčem k neobvyklému případu, který vojenský soudce přijel vyřešit do pustých kasáren, se stane vojenský pes Vilém, který prožil všechny strasti první světové války. Na pozadí všudypřítomného, neutuchajícího a zoufalého Vilémova štěkotu na dvoře kasáren se odehrává napínavé drama věrnosti a oddanosti, které pojí člověka se zvířetem. Autor knihy Jean-Christophe Rufin je lékař, diplomat a spisovatel, od roku 2008 člen Francouzské akademie. Píše historické romány, v nichž se soustředí na poselství a odkazy minulých dob do současnosti. Román Červená Brazílie byla roku 2001 oceněna Goncourtovou cenou.

Juliette je mladá ekologická aktivistka, křehká a plná ideálů. Zúčastní se akce komanda, které osvobodí zvířata z laboratoře. Tato zdánlivě nevinná akce ji zavede do samého středu spiknutí, jež si ve jménu planety nebere za cíl nic menšího než samotný lidský druh. Případem je pověřena soukromá detektivní kancelář "Providence" ve Spojených státech. Najímá své bývalé agenty Paula a Kerry, kteří před časem opustili tajné služby, aby pokračovali ve studiu medicíny a psychologie. Jejich pátrání je uvrhne do hrůzostrašného světa radikální ekologie a těch, kteří ji ovládají. Ochrana životního prostředí totiž není vždy přijímána pouze kladně, jak to známe u nás. Hledání ztraceného Ráje a nostalgie časů, kdy člověk ještě žil v harmonii s přírodou, mohou vést až k nejzhoubnějšímu fanatismu.

Popis není dostupný