Fejeton neboli lísteček, též podčárník, je novinářský žánr v době X a fb a jiných výkřikových platforem ohrožený podobně jako gorily nížinné. Pracuje s vtipem, třeba i černým, neprospívá mu ani korektnost, natož čím dál vehementněji uplatňovaná přecitlivělost. Dneska už by si Hašek se svými drsnými, výsměšnými satirami asi neškrtnul. Přesto fejeton žije díky autorům, kteří se pořád dokážou smát, proplouvat soutěskami střeženými bezhumornými strážci pořádku. Někteří píší, jiní ten svůj fejeton nakreslí. Jaroslav Veis dokáže najít ve světovém blázinci události nebo i jen věty, které samy o sobě jsou jen vtípky s krátkým životem. Ale když takové drobnosti pospojuje - vsadí do kontextu, jak se říká učeněji - vystihne jejich nadčasovou absurditu. A ještě z ní jak v bajce vytěží naučení. Jiří Slíva s tužkou v ruce zachytí to, co lze sice tušit, ale on to vidí - a díky němu i my. Dobře se bavte - a třeba i zamyslete.

Popis není dostupný

Budou bojové vosy k sehnání ve vsi jen kousek za Blatnou? Odmítne kardinál Halík zázrak z Uhříněvsi? Lze z Budapešti odjet, aniž by člověk ochutnal kaštanové pyré? Co by se dělo, kdyby krajem bloudili Rusáci a zoufale chtěli "něft"? Proč zemřela Julie Kapuletová? Kniha, kterou držíte v ruce, tyto otázky tak trochu klade, avšak odpovědi nevnucuje, dokonce s nimi ani nepospíchá. Spíše tam, kde děj vyzývá k domýšlení nápadů na první pohled nemožných či absurdních, vydá se za nimi -- jednou na finále buildingclimbingu na pražské olympiádě, jindy mezi politiky, kteří byli do parlamentu vysláni losem. Jaroslav Veis kdysi otevíral novou éru české science fiction, v posledních dvaceti letech se věnoval nejprve žurnalistice a později politickému poradenství -- a občas přitom psal. Jeho příběhy se odehrávají v minulosti skutečné i alternativní, v současnosti, a zejména ve velmi blízké budoucnosti, které se nejspíš většina čtenářů dožije. Svět, který otevírá, sice není vůbec růžový, avšak rozhodně je zajímavý, vzrušující a stojí za to o něm číst.

Popis není dostupný

Popis není dostupný