Popis není dostupný

Zajímá vás, kam se posunula logika od dvacátého století? Kde všude se logika uplatňuje? Co obnáší spojení logiky a lingvistiky nebo logiky a psychologie? V rukou budete držet srozumitelného průvodce historií a hlavně současností logiky a jejích záludností. Co je nového v logice zaručuje snadnou orientaci v této obtížné disciplíně. Pozor pouze po přečtení! "Velmi podnětné a provokující čtení o nejnovějším dění ve světové logice podpořené krátkými sondami do její blízké i vzdálené minulosti. Autor je otevřený novým přístupům a inspiracím, přičemž naznačuje možné cesty dalšího vývoje logiky bez toho, aby je definitivně hodnotil a předurčoval, které jsou ty správné." prof. František Gahér, slovenský logik, bývalý rektor Univerzity Komenského v Bratislavě "V knize nechybí nic podstatného a musím říci, že obdivuji autora, jak se mu podařilo v několika tazích relativně prostým způsobem načrtnout motivaci vzniku složitých systémů - logik různých typů." Mgr. Petr Dvořák, PhD., vedoucí Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení Filosofického ústavu AV ČR

Kniha je soustavným pojednáním o problémech filosofie logiky a přístupech k jejich řešení; je ovšem napsána trochu jinak, než bývají knihy o filosofii logiky po světě obvykle psány. Na jedné straně se snaží ukazovat, že problémy, s nimiž logika a filosofie logiky zápasí, často vznikly mnohem dříve než v době, kdy se objevila moderní logika; na druhé straně se ale snaží ukázat, že je tu specifický druh filosofických problémů týkajících se logiky, který skutečně vznikl až se vznikem moderní logiky a kterému dosud není věnována patřičná pozornost. Kromě tradičních témat (například problematika logických paradoxů, vymezení logické formy, logické zachycení "obecnin" aj.) se tudíž práce zabývá i ryze novodobými problémy logiky (spojenými například s axiomatizací logických kalkulů a vytvářením jejich množinových modelů, s otázkou jejich úplnosti a neúplnosti, či s bující pluralitou logických systémů). Kniha je psána tak, aby byla srozumitelná nejenom úzkému okruhu odborníků; je tedy vhodná pro studenty různých oborů, kteří přicházejí s logikou do styku, i pro zájemce o logiku z řad široké odborné veřejnosti.

Historicky koncipované pojednání o hlavních problémech, se kterými se potýkala analytická filosofie 20. století. Podrobně rozebírá příčiny vzniku analytické filosofie a vývoj jejích názorů na lidské poznání, jazyk a svět.

Málokdo pochybuje, že člověk nemá jen tělo, ale také mysl. Co to však ta mysl je? Je to nějaký vnitřní prostor, kde se prohánějí myšlenky, pocity a přání, jak to intuitivně vnímáme? Nebo je to spíše jenom činnost mozku, jak nám říkají vědci? Kniha se snaží vyložit pojem mysli tak, aby na jedné straně nebyl ničím ezoterickým a pro vědu nestravitelným, ale aby zároveň ospravedlnil intuitivní představy, které o mysli běžně máme. Mysl, tak jak ji dnes vnímáme, je podle autora jistý společenský konstrukt, který se však v rámci historického vývoje propracoval do pozice skutečné reality.

Jakou roli hrají v lidském životě pravidla? Člověk by řekl, že nevelkou a spíše otravnou: pravidla pravopisu, pravidla slušného chování či daňové zákony se nás zdají spíše obtěžovat než cokoli jiného. Proto možná leckoho překvapí, že filosof Immanuel Kant viděl výlučnost lidského druhu právě v tom, že jsme schopni sami sobě stanovovat pravidla a zákony. Někteří filosofové se i dnes v tomto ke Kantově myšlence hlásí a vidí člověka především jako normativní, to jest pravidly se řídící bytost. Mnozí z nich se dokonce domnívají, že určitý druh pravidel stojí i v základě našeho jazyka i našeho lidského způsobu myšlení. V tomto bodě se současná filosofie protíná se současnou vědou, konkrétně evoluční teorií, která řeší problém, jak se vůbec mohl vyskytnout tvor tak intenzivně spolupracující a společenský, jako je člověk.

O co se dnes filozofové přou? Mohou být filozofické spory zajímavé i pro normálního člověka? Tradiční úvody do filozofie často odrazují těžko proniknutelnou hantýrku i tím, že prozrazují přílišnou zahleděnost filozofie do sebe sama. Tato kniha je jiná, čtivá i zábavná. Autor na příkladu několika problémů ukazuje, že filozofie nám dokáže zprostředkovat skutečně pozoruhodné poznatky, dokonce někdy i takové, které v člověku vyvolávají pocit, že mu padají klapky u očí.

Kniha "Logika 20. století: mezi filosofií a matematikou" s podtitulem Výbor textů k moderní logice spadá do žánru Filozofie. Autorem je Peregrin Jaroslav. Kniha je vázaná. Obsahuje 476 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Filosofia" z roku 2007. Přejeme příjemné čtení.

Kniha "Filosofie a jazyk" s podtitulem Eseje a úvahy spadá do žánru Filozofie. Autorem je Peregrin Jaroslav. Obsahuje 216 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Triton" z roku 2004. Přejeme příjemné čtení.

Systém klasické výrokové logiky, jeho rozšíření a alternativy. Kniha je úvodem do formálních systémů výrokové logiky. Vychází ze standardní, klasické výrokové logiky a probírá některá její možná rozšíření a alternativy. Tak se dopracovává k systémům intuicionistických, vícehodnotových, relevančních, modálních a jiných logik. Nejpodrobněji jsou probírány logiky modální a zejména jejich sémantika založená na pojmu možného světa. Kniha je určena studentům matematiky, informatiky, filosofie, teoretické lingvistiky i všem dalším zájemcům o logiku.

Popis není dostupný