Série: Vlčí pentalogie

Závěrečná kniha monumentální pentalogie, oceňované pro svou unikátní komplexnost, v níž autor zúročil své zkušenosti ze studia vlků a psovitých šelem, kterým se věnuje už plného půl století. V první části knihy detailně mapuje novodobý návrat vlků na území České republiky i nebezpečí, kterým musí každodenně čelit. Zabývá se především příběhy jednotlivých vlků u nás i v oblasti Černobylu a na americkém ostrově Isle Royale. Nevyhýbá se palčivým problémům chovatelů ovcí, kteří jsou nuceni naučit se znovu žít se šelmami za vlastními humny, a neváhá vést vnitřní polemiku s mysliveckou lobby. Podrobně se věnuje příběhu prvního zachráněného vlka (Bubly) na našem území, který zaktivizoval vlnu lidské solidarity, a který byl po úspěšné léčbě opět navrácen do divočiny. Čtivou a srozumitelnou formou uvádí čtenáře do tajuplného vlčího světa. Druhá část knihy je intimním deníkem vlčí smečky, kterou autor dlouhodobě sleduje na pomezí Českého ráje a Podkrkonoší. Lyrickým jazykem líčí dobrodružné příběhy skrytých vlčích životů a dalších živých tvorů, kteří s nimi jejich půvabné lovecké teritorium obývají. Spjat s tímto krajem, přináší autor i pohled na kulturní a historické hodnoty tohoto koutu země. Kniha přináší, kromě množství unikátních fotografií a ilustrací, spoustu nových informací a vrhá světlo do šera povědomí o těchto vysoce inteligentních a stále ještě po hříchu nepochopených šelem, které halí mlha starých lidských pověr a neodůvodněné bázně. Na mnoha místech knihy se rovněž zamýšlí nad stavem naší planety a nad alarmujícím negativním vlivem egoistických lidských aktivit.

V posledních několika letech se J. M. Kvasnica s fotografem Filipem Chludilem vydali pátrat po vlcích nejen do Moravskoslezských Beskyd (kde sledují migrační vlčí stezky ze Slovenska a Polska na Moravu) a do slovenských pohoří, ale i do Bělověžského pralesa v Polsku, do italských Abruzz, do Středofrancouzského masívu, Provensálských a Přímořských Alp ve Francii, do Jordánska,Sýrie atd. Kvasnica a Chludil realizovalii expedici Gévaudan 007 po stopách tajemné Bestie, která ve Francii masově „vraždila“ v 18. století. J. M. Kvasnica ve své knize pátrá i po vlčích legendách, které kdysi vytvořily přírodní národy světa. Knihu „Krajina s vlky - Honba za přízrakem Gévaudanu“ doprovodil unikátními fotografiemi Filip Chludil, ilustrace vytvořil výtvarník a terénní biolog Ludvík Kunc.

Autor zasvětil knihu své životní lásce: vlkům. Psovitým šelmám i domestikovaným psům se věnuje již takřka půl století. Ve své knize se J. M. Kvasnica podrobně zabývá vlčí minulostí, přítomností i „věští“ vlčí budoucnost. Objasňuje vlčí etologii, loveckou strategii, společenskou hierarchii a výchovu mláďat. Důsledně vyvrací vžité pověry, lži i polopravdy, které mezi lidmi o těchto největších psovitých šelmách kolují, snaží se fenomén vlka demýtizovat a usiluje o jeho absolutní zákonnou ochranu. Kniha přináší i v kontextu k vlkům výstižný pohled na způsob života ostatních psovitých šelem. Knihu Krajina s vlky doprovodil unikátními fotografiemi Filip Chludil a ilustracemi výtvarník a terénní biolog Ludvík Kunc.

Série: Vlčí pentalogie

Jaroslav Monte Kvasnica má ve vlčí problematice široký záběr, jakuž naznačuje mongolské přísloví tvořící název knihy. Vlk není vnímán jen v kontextu Čech a Slovenska, ale v rámci Evropy s odkazy na další kontinenty – a to jak z pohledu současného, tak i historického a legendárního. Autor zmiňuje rozšířené omyly a předsudky lidí vůči vlkům a snaží se je osvětlit prostřednictvím faktů a zkušeností svých či jiných „vlkologů“. Díky konkrétním a doložitelným případům setkání člověka s vlkem, které měly tragický (na straně vlka) či naopak následováníhodný průběh, je zřejmé, že postoj každého z nás je důležitý. Přiblížit se vlčí duši lze v kapitolách líčících vývoj vlčího jedince od štěněte, společenské vztahy a vazby ve smečce, či pojednávajících o vlčím strachu a agresi. Kniha je obohacena o kapitoly týkající se dalších obyvatel naší přírody, např. rosomák, bobr, majka obecná, „vlčí“ květiny; vše doprovázejí krásné fotografie, zejména díky hledáčku foťáku Zdeňky Prokešové.

Po čtenářsky úspěšné dvojdílné publikaci Krajina s vlky – Rapsodie šedých stínů a Krajina s vlky – Honba za přízrakem Gévaudanu,která je vysoce ceněna i předními odborníky, a která svou komplexnostínemá v Evropě obdoby, přichází spisovatel a specialista na psovité šelmy Jaroslav Monte Kvasnica s další „vlčí“ knihou. Výpravná publikace s unikátními fotografiemi Filipa Chludila a ilustracemi Ludvíka Kunce nese příznačný název Jantarové oči. Kniha je členěna do čtyř částí. V prvé z nich Vlčí eposy zavádí autor čtenáře do dávné i nedávné minulosti a líčí fascinující příběhy, v nichž se vlčí historie protkla s historií člověka. Ve druhé části Hovory s vlkem se čtenář může „naučit“ vlčímu jazyku; je totiž zasvěcena podrobnému popisu komunikace psovitých šelem. Srovnání jemných odlišností vlčí komunikace s komunikací jejich domestikovaných bratrů – psů je pro kynologickou obec velmi cenné. Text přináší i řadu ověřených tipů, které kynologům pomohou při výchově jejich čtyřnohých přátel. Třetí část Beskydští psanci se věnuje malé a stále ohrožované populaci beskydských vlků na moravsko-slovenském pomezí; historii návratu vzácných šelem v devadesátých letech minulého století i jejich (často svízelné) současné situaci. Text se zabývá ochranou vlků a je proložen autorovými autentickými zážitky z tajných karpatských vlčích stezek. Závěrečná část Čerstvá stopa se zabývá posledními objevy ve vlčím světě. Kniha je doplněna podrobnou komentovanou bibliografií. Publikace Jantarové oči, napsaná bohatým poetickým jazykem,uspokojí nejen milovníky vlků, ale všechny milovníky přírody a posledních nedotčených svatyní divočiny.

Autor poutavou a osobitou formou na základě svých mnohaletých zkušeností seznamuje čtenáře s dosud ještě méně známým druhem sportu běhu kynologů se svými psy.

Závěrečná kniha monumentální pentalogie, oceňované pro svou unikátní komplexnost, v níž autor zúročil své zkušenosti ze studia vlků a psovitých šelem, kterým se věnuje už plného půl století. V první části knihy detailně mapuje novodobý návrat vlků na území České republiky i nebezpečí, kterým musí každodenně čelit. Zabývá se především příběhy jednotlivých vlků u nás i v oblasti Černobylu a na americkém ostrově Isle Royale. Nevyhýbá se palčivým problémům chovatelů ovcí, kteří jsou nuceni naučit se znovu žít se šelmami za vlastními humny, a neváhá vést vnitřní polemiku s mysliveckou lobby. Podrobně se věnuje příběhu prvního zachráněného vlka (Bubly) na našem území, který zaktivizoval vlnu lidské solidarity, a který byl po úspěšné léčbě opět navrácen do divočiny. Čtivou a srozumitelnou formou uvádí čtenáře do tajuplného vlčího světa. Druhá část knihy je intimním deníkem vlčí smečky, kterou autor dlouhodobě sleduje na pomezí Českého ráje a Podkrkonoší. Lyrickým jazykem líčí dobrodružné příběhy skrytých vlčích životů a dalších živých tvorů, kteří s nimi jejich půvabné lovecké teritorium obývají. Spjat s tímto krajem, přináší autor i pohled na kulturní a historické hodnoty tohoto koutu země. Kniha přináší, kromě množství unikátních fotografií a ilustrací, spoustu nových informací a vrhá světlo do šera povědomí o těchto vysoce inteligentních a stále ještě po hříchu nepochopených šelem, které halí mlha starých lidských pověr a neodůvodněné bázně. Na mnoha místech knihy se rovněž zamýšlí nad stavem naší planety a nad alarmujícím negativním vlivem egoistických lidských aktivit.

Jaroslav Monte Kvasnica má ve vlčí problematice široký záběr, jakuž naznačuje mongolské přísloví tvořící název knihy. Vlk není vnímán jen v kontextu Čech a Slovenska, ale v rámci Evropy s odkazy na další kontinenty – a to jak z pohledu současného, tak i historického a legendárního. Autor zmiňuje rozšířené omyly a předsudky lidí vůči vlkům a snaží se je osvětlit prostřednictvím faktů a zkušeností svých či jiných „vlkologů“. Díky konkrétním a doložitelným případům setkání člověka s vlkem, které měly tragický (na straně vlka) či naopak následováníhodný průběh, je zřejmé, že postoj každého z nás je důležitý. Přiblížit se vlčí duši lze v kapitolách líčících vývoj vlčího jedince od štěněte, společenské vztahy a vazby ve smečce, či pojednávajících o vlčím strachu a agresi. Kniha je obohacena o kapitoly týkající se dalších obyvatel naší přírody, např. rosomák, bobr, majka obecná, „vlčí“ květiny; vše doprovázejí krásné fotografie, zejména díky hledáčku foťáku Zdeňky Prokešové.