Věděli jste, že v americkém Chicagu žilo před první světovou válkou přes sto tisíc Čechů, a jednalo se tak o třetí největší české město po Praze a Vídni? Slyšeli jste o havárii parníku Eastland, kterému se také přezdívá český Titanic? Víte, že v USA existuje Český národní hřbitov? Možná vás také překvapí, že roku 1931 se stal Čech dokonce chicagským starostou. Monografie Česká Amerika: Naše Chicago přináší komplexní pohled na vývoj české komunity v americkém Chicagu v časovém horizontu 1848–1945. Stěžejní část publikace je věnována socio-kulturnímu, hospodářskému a politickému vývoji české menšiny z etno-historického pohledu.

Dějiny Turnova přinášejí první komplexní syntézu dějin města. Monografie tak zaznamenává historický vývoj od prehistorických dob až po současnost. Práce zachycuje dějiny politické, hospodářské, sociální, kulturní, ale do jisté míry přibližuje i každodennost občanů v různých dějinných etapách. Zvláštní pozornost je věnována tradiční kamenářské a šperkařské výrobě, která je pevně svázána s vývojem města, a to od počátků až po současnost. Monografii zakončuje kapitola Současný Turnov, která přináší shrnutí posledních třiceti let vývoje města, kterému se také přezdívá srdce Českého ráje.

Publikace přibližuje životní osudy českého dobrodruha Čeňka Paclta, pocházejícího z Turnova. Paclt patří vedle Emila Holuba, Enriquea S. Vráze či Josefa Kořenského mezi naše nejznámější cestovatele 19. století. Mezi českými dobrodruhy a cestovateli má však významné prvenství: jako první navštívil všech pět obydlených kontinentů a zanechal o tom písemné svědectví. Stěžejní část práce se zaměřuje na Pacltova cestovatelská dobrodružství. Nejdříve je zmíněno jeho mládí a první cesty po Evropě, poté odchod za oceán a vstup do americké armády. Později vycestoval do Austrálie, navštívil i Asii a Nový Zéland. Přestože po návratu do Čech plánoval v rodné zemi zůstat, nakonec se z politických důvodů a z touhy poznávat nové kraje vydal do Afriky. Zde se živil především jako hledač diamantů. V Africe Paclt prožil sedmnáct let a do své rodné země se již nevrátil.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Metaforické prózy Jaroslava Kříže Hotel, Posel, Loď mají jeden společný motiv - zachycují člověka v základní existenciální situaci. Hrdinové všech tří příběhů se ocitají na křižovatce své dosavadní cesty životem. Rozdílná je však jejich motivace a s ní související vůle ke změně, k vystoupení z uzavřeného kruhu bezpečí a pohodlí. Hlavní postavu prózy Hotel charakterizuje přání vystoupit z měkkého objetí snadné existence, ale současně slabost vůči jejím lákadlům. Naproti tomu Posel ze stejnojmenné povídky sám poselství o nutnosti zásadních změn přináší, ale zdá se, že na ně nikdo nečeká. A před hrdinou třetího příběhu, Loď, vystupuje z mlžného oparu v nekonečných vodách oceánu cosi dosud netušeného a neznámého, hrozivého i lákavého. Každý z nich ví, že se musí rozhodnout. Najde však odvahu a sílu k potřebnému kroku?

Jiří Orf, praktický muž středního věku, usne u televize po nevydařené oslavě a když se probudí po několika hodinách, zjistí s údivem, že se jeho žena Eva dosud nevrátila ze společenské akce, na niž asi šla a jejíž povahu si hrdina nemůže vybavit. Jeho znepokojení sílí s postupem noci. K ránu Orf obvolává záchranku, nemocnice a také policii, ale z její reakce nemá dojem příliš nadějný.

Nový román Jaroslava Kříže nabízí téma lidského stárnutí. Příběh jednasedmdesátiletého Richarda Slavíka je podán jako existenciální příběh lidské krize ve světě, jemuž protagonista přestává rozumět. Odhodlání jít si za svým či bránit své teritorium dávno tlumí životní zkušenosti stáří stejně jako stárnoucí, tedy slábnoucí tělo, přesto se hlavní hrdina pokouší odmítat vycházet okolnímu světu bezvýhradně vstříc, snažit se rozumět a přistupovat na vše, co si soudobá společnost žádá: kritérium výkonu, kult mládí vpřed atp. Úzkostem a nejistotám se pokouší čelit svébytným typem posmutnělého, načernalého humoru, který zajišťuje ději dynamiku a vnitřní napětí. Autorova umná kompozice, práce s větou v dialogu či popisu činí z románu Život na úvěr mimořádné, byť náročné čtení. Jaroslav Kříž (*1939), vědec, spisovatel a filosof, po absolutoriu vysoké školy (1961) pracoval krátce v průmyslovém výzkumu, poté v letech 1964-1973 v Ústavu makromolekulární chemie ČSAV, odkud byl v roce 1973 z politických důvodů propuštěn. Publikoval řadu filosofických esejů a studií v Samizdatu, později v Kritickém sborníku, Estetice, Tvaru aj. Psal také povídky, česky a anglicky, které vydával pod pseudonymem časopisecky. Povídka Late Spring byla BBC v roce 1982 vyhodnocena jako nejlepší povídka zahraničního autora za pět let. V roce 1990 se vrátil do Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd České republiky, kde pracuje dodnes. Knižně publikoval literárně-filosofické eseje Postavy a světy (Práh, 2000), novelu Doteky ve tmě (Ikar, 2002), román Kruhy na vodě (Paseka, 2004) a novelu Sestra Mneme (Ikar, 2007).

Román „Kruhy na vodě" je knihou o vodě, o jejích různých formách a projevech od mikroskopické struktury přes běžné projevy až po sílu mocného živlu, který nás živí i ničí. Především je to ale román o lidech, jejichž vzájemně propletené osudy jsou nějak spjaty s vodou, zejména stárnoucího profesora fyziky a mladé ženy jeho ctižádostivého žáka, jež v něm zřejmě hledá náhradu za svého zavrženého otce. Profesorův tragický milostný příběh se proplétá s příběhem profesorovy ženy, malířky, která se v krizi na prahu středního věku pokouší vzkřísit starou láskou.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Kniha "Čas lásky, čas trpkosti" spadá do žánru Romány. Autorem je Jaroslav Kříž. Kniha je brožovaná. Obsahuje 352 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Akcent" z roku 2010. Přejeme příjemné čtení.