Jiří John (1923-1972) se na umělecké scéně začal prosazovat v druhé polovině padesátých let. Navázal na tradice moderní české malby, spřízněnce si našel i v umění evropském, hlavně francouzském a italském, ale každý podnět u něho procházel od počátku filtrem osobitého cítění. Tichý a mužně jemný, patřil k rodu malířů-básníků, jako byli Jan Zrzavý a Josef Šíma, umělci mu ze všech mu nejbližší. Po obsahové stránce předznamenal Johnovu tvorbu láskyplný vztah k přírodě, jen načas zastíněný zaujetím pro moderní velkoměsto. Ve zralém období, k němuž dospěl na počátku šedesátých let, se omezil na několik příznačných témat, jako je předjaří a podzim, rašení, klíčení a přezimování, v jejichž opětovných variacích u něho vykrystalizovala představa "krajin-zátiší”, nový obrazový typ, daleko přesahující rámec tradičního krajinářství. John uplatňoval své básnické a výtvarné cítění nejen v malbě, ale i v grafice v níž byl nezaměnitelným mistrem. Přestože se nedožil padesáti let, zanechal po sobě vyzrálé a celistvé dílo a do dějin umění po 2. světové válce se vřadil jako jeden z jeho nejvýznačnějších představitelů. Kniha představuje poněkud neobvyklý druh monografie: je nejen plodem uměleckohistorického zájmu, ale i hlubokého přátelství a lidského porozumění. Jaromír Zemina v ní volně řadí texty, jež vznikaly v průběhu více než půlstoletí, a pohybuje se v nich na rozhraní erudovaného, na letitých zkušenostech založeného znalectví a literárně bohaté esejistiky, prozrazující, že je psal básník. Dík jeho mimořádné znalosti tématu i osobním prožitkům vyvstává zde před námi Johnova tvůrčí osobnost s plastickou naléhavostí.

Popis není dostupný

Kniha jednoho z nejvýznamnějších českých historiků umění, esejisty, kreslíře a básníka Jaromíra Zeminy zahrnuje texty z let 2001 až 2017. Sám autor ji charakterizuje následovně: „Opět se tu střídá próza s poezií, ubylo reflexí o přírodě, zato je tu mnohem víc úvah o umění, i starém, jež mě zajímá čím dál víc, a přibylo také intimnějších úvah o mně samém. V tom smyslu je tato knížka snad ještě osobnější a otevřenější než všechny předchozí.“ Myšleno zejména knihu Jiných textů (Torst, 2000). Sama kniha je tematicky rozdělena do deseti oddílů (Galerijní práce a sběratelství, Přátelé, Klasikové, Vetera et nova, Z ciziny a domova, Všudypřítomná poezie, Trocha přírody, Povzdechy, Miscelanea, Velmi osobní), v nichž jsou jednotlivé texty řazeny chronologicky. Suma textů se, s jistou nadsázkou, dá chápat jako román, román o podstatné části Zeminova života, složený sice z rozmanitých kusů a kousků prózy i poezie, ale vnitřně souvislý a stejnorodý. Obdivuhodný v tom, že přináší modrost, vzdělání a citlivost pozorovatele a glosátora, který nás neučí mentorovat, ale vnímat, brát si to, co je nám nabízeno. Autor Pozdní texty sám doprovodil téměř stovkou dokumentárních fotografií.

V této knížce Jaromír Zemina shromáždil básně a básnické prózy, v nichž líčí své zkušenosti se zvířaty a vyznává se z lásky k nim, ať jsou to mravenci, ptáci, ryby, psi nebo krávy a koně - ti především. Jim věnuje text nejdelší, končící konstatováním, že nejlepší místo na světě je pro něho tam, kde se stýká příroda s uměním pod patronací poezie. Proto zahrnuje do zvířecího světa nejen zvířata stvořená přírodou, nýbrž i ta, která vytvořili lidé: mravenci jmenovaní v názvu knížky jsou skuteční, medvídek je dětská hračka. A koně, které od mládí kreslí, jsou pro něho stejně významní jako ti, o něž se jako chlapec staral a na nichž jezdil. Působivost Zeminovy knížky umocňují jeho fotografie, které, tak jako v předchozí Knížce zimního času, vydané rovněž českobudějovickým nakladatelstvím Měsíc ve dne, střídají se s texty a dokládají nejen autorovo nadání literární, nýbrž také talent výtvarný, jímž se odlišuje od většiny historiků umění i beletristů. Knížka je půvabná a přitažlivá též svou vnější podobou, jejíž autory jsou František Nárovec a Anna Doubravová.

V knize nazvané Knížka zimního času, kterou vydalo českobudějovické nakladatelství Měsíc ve dne, shrnul Jaromír Zemina, umělec, znalec umění a básník, to, co dosud napsal o své nejmilejší roční době. Jsou to texty z jeho zápisníku, původně neurčené pro veřejnost, kterými zachycoval proměny světa kolem sebe i ve svém nitru od doby, kdy se zima ke scéně života teprve blíží, až po dobu, kdy odchází, aby byla vystřídána jarem. Mnoho místa v knize věnoval Vánocům se vším, co k nim patří, zejména betlémům, o nichž píše nejen jako milovník, nýbrž i jako znalec-historik umění. Jeho různým reflexím odpovídá způsob, jímž je vyjadřuje, takže se tam střídají básně ve verších s básněmi v próze, lyrika s epikou a s esejistikou. Tuto rozmanitost rozmnožují fotografie, jejichž autorem je sám pisatel. V tom všem se spojilo a prolnulo současné nazírání s viděním tradičním ve směs, která obohacuje to, co bylo dosud o zimním čase napsáno. Zeminovu vytříbenému stylu odpovídá rafinovaná grafická úprava od Anny Doubravové, která z této knihy určené pro důvěrné chvíle dělá knihu i po vnější stránce krásnou.

Obsáhlý soubor esejů známého historika umění, spisovatele a básníka o českém výtvarném umění a umělcích, propojený spojujícím vzpomínkovým textem. Kniha je doplněna kresbami, fotografiemi, reprodukcemi obrazů a úplnou bibliografií Zeminova díla z pera Polany Bregantové. Zeminovo dílo jedinečným způsobem spojuje analýzu výtvarného díla, duchovní portrét jeho autora a vlastní, jedinečné osobní svědectví o vztahu k danému autorovi a jeho dílu. Zemina si vytvořil svůj nezaměnitelný esejistický styl, který vytváří z jeho textů nejen událost odbornou, ale stejnou měrou i literární. Jaromír Zemina (* 1930) patří k nejvýznamnějším českým znalcům moderního výtvarného umění. Nejznámější jsou jeho práce věnované dílům Aléna Diviše, manželů Janouškových a Jiřího Johna, zabýval se ovšem zevrubně i díly desítek dalších umělců, českých i světových (Velázquez). Ve svém díle užívá osobitého esejistického stylu, který v jeho dílech beletristických plynule přechází do básní a básní v próze.

Kniha volně navazuje na svazek próz, deníkových záznamů a básní z Čech s názvem Jiné texty . Autor v ní svým nezaměnitelným stylem zachytil v próze a ve fotografii své zážitky z cest do cizích zemí.

Kniha "Jiné texty" spadá do žánru Romány. Autorem je Zemina Jaromír. Obsahuje 350 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Torst" z roku 2001. Přejeme příjemné čtení.

Popis není dostupný