Monografie podává v jedenácti kapitolách podrobný přehled o právní regulaci práce a jevů spojených s prací v období Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945). Pro pochopení sledovaného účelu vydávání některých pracovněprávních norem a vůbec pojetí pracovněprávních institutů dle nacistických představ je v úvodních pasážích věnována pozornost ideologickému pojetí práce a vybraným kategoriím pracovního práva. Monografie podává také stručný nástin říšského pracovního práva, které bylo vzorem pro právo protektorátní. Z hlediska sledovaného tématu je stěžejní část věnovaná omezení autonomie vůle zaměstnance a zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích, jakož i vytvoření a fungování systému řízené a nucené práce. V prvním případě se jedná především o zásahy do mzdové politiky či zákaz hromadného propouštění, ve druhém pak o zavedení pracovní povinnosti, přikazování pracovních sil k výkonu práce, včleňování do práce a konečně nucené nasazení českých pracovních sil na území Říše. Monografie rovněž analyzuje činnost úřadů, které měly co do činění se správou práce, ať už souvisely s vytvářením pracovněprávních norem (Ministerstvo hospodářství a práce), s jejich aplikací (úřady práce), či dozorem nad jejich dodržováním (živnostenská inspekce).

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Počátky sekulární kultury, ve které dnes žijeme, sahají nepochybně dále než do doby Československé první republiky. Právě v době vlády domu habsbursko-lotrinského nastal přechod od absolutní monarchie ke konstituční, od monolitického katolicismu k agnosticismu a od nevolnictví k občanské společnosti. Je to doba zrodu veřejné sféry a médií, úpadku náboženství a intenzivního rozvoje právní kultury, která měla efektivně chránit práva jednotlivce. Předkládaná kniha se soustředí na otázky, které národní dějepisectví nechávalo bez povšimnutí. Je to generační dílo, ve kterém se mladší autoři a autorky snaží tyto procesy osvětlit a usmířit Čechy s jejich vlastní minulostí.

Popis není dostupný

Vzhledem k tomu, že od společenských a politických změn provedených po listopadu 1989 uběhlo již více než třicet let, je nutné se tomuto období ve výuce českých a československých právních dějin začít intenzivně věnovat a studentům zprostředkovat okolnosti a události v našem právním vývoji, které předcházely a mnohdy formovaly současné platné právní předpisy. Obsahově se učebnice zaměřuje především na právní vývoj v devadesátých letech minulého století. Hloubka záběru a časový rozsah závisí vždy na pojednávané problematice či příslušném právním odvětví a jeho specifikách.  Pozornost je věnována jak dějinám státu, tak i práva (vývoji jednotlivých právních odvětví). Učebnice obsahuje rovněž kapitoly věnující se problematice vyrovnání se s totalitní minulostí (restitucím, privatizaci, lustracím a jejich právní úpravě). V případě předkládané učebnice se jedná vůbec o první a klíčové zpracování dané oblasti našeho porevolučního právního vývoje. Na žádné z českých či slovenských právnických fakult zatím obdobná učebnice nevyšla.