Anglické listy pro dvacáté první stoletíVelká Británie, to není jenom královská rodina, Harry Potter a londýnské metro. Londýnem se totiž kromě podzemní dráhy prohánějí i lišky nebo ovce. I v těch nejzapadlejších vesničkách lze najít stopy české historie či zvyky, které jsou přinejmenším podivné. Britskou společnost sice stále rozdělují hluboké třídní příkopy, ovšem projevují se jinak než dříve: například volbou samoobsluhy. Nicméně před elektrickým přímotopem tráví zimu chudí i bohatí, včetně monarchy. A všemu pořád vládne smysl pro starobylost i tradice — třebaže někdy nedávají vůbec žádný smysl a vedou jen k frustraci. A to zatím nebyla řeč o ostrovním jídle nebo lásce k excentrikům…Zahraniční zpravodaj Jaromír Marek zúročuje v Liškách pod Big Benem léta strávená ve Velké Británii a s nadhledem provádí českého čtenáře po kultuře a společnosti známé i neznámé.

Dětství v socialistickém Československu bylo krásné — asi jako každé dětství. Jen nebýt té normalizace… Staré Brno, přelom šedesátých a sedmdesátých let. Ve společnosti jsou stále znát poválečné šrámy, oficiálně se normalizují poměry a tuží se vítězství socialismu. Rodiny si při všeobecném nedostatku musejí nějak poradit, ať už jde o bydlení, spotřební zboží, nebo dovolenou v zahraničí. Jedním z mála způsobů, jak tohle každodenní pinožení zvládnout, je brát všechno s humorem. Nebo alespoň s dětskou zvědavostí a naivitou. Novinář Jaromír Marek se ve vzpomínkové knizeDoba chemlonovávrací k neuvěřitelným historkám a zážitkům své poněkud ztřeštěné rodiny a s láskou a vtipem vzpomíná na dětství a dospívání v husákovském Brně. Má se však na pozoru, aby se nechytil do známé pasti a nezaměnil vlastní sentiment za sympatie k dobové realitě.

I Čechoslováci budovali socialistický ráj. A i oni byli vyhnáni. Vinou války a divoké kolektivizace byl v roce 1921 Sovětský svaz ekonomicky v koncích. Přišel proto se záchrannými opatřeními: uvolnil přísně řízené hospodářství a požádal komunisty celého světa o pomoc, a to nejen finanční — každý soudruh mohl přijet budovat zemědělství, průmyslové podniky a s nimi i socialistický sen.V březnu 1925 odjíždí i první z několika výprav československého družstva Interhelpo, tvořených většinou dělníky a drobnými řemeslníky. Cílem jejich cesty se stává Kyrgyzie, kterou jim komunističtí agitátoři líčili jako zemi zaslíbenou. O to větší je jejich překvapení, když dorazí do polopouště, kde končí koleje. Tím však jejich tragický příběh teprve začíná. Vybudovat podniky a továrny se sice podaří, ale jen málokterý z osadníků, kteří byli nakonec vyhnáni a perzekvováni, by to označil za splněný sen…

Popis není dostupný