Naše obří teleskopy hledí do hlubin vesmíru, mapují jeho historii téměř k počátku, ale nevidí zdaleka vše. K zaznamenání stop, které zanechaly první vteřiny po velkém třesku a jež září až moc, nebo k detekci srážky černých děr, které nezáří vůbec, bychom potřebovali spíš uši než oči. Podle fyziků jsme je právě získali, jmenují se LIGO a jde o observatoř za více než miliardu dolarů, schopnou „slyšet“ gravitační vlny. Úspěch tohoto projektu označují mnozí za objev století. Tvůrci LIGO oznámili v roce , že se jim podařilo zaznamenat gravitační vlny po srážce dvou černých děr, a přesně po stu letech tak potvrdili platnost jedné z Einsteinových předpovědí. Kniha Janny Levinové vypráví půlstoletý příběh tohoto objevu od počátečních ambiciózních snů po současnost, všímá si osudu jeho protagonistů, vysvětluje jeho podstatu a nechává čtenáře nahlédnout do vzrušujícího zákulisí vědeckého provozu.

Podle většiny dnešních kosmologů a astronomů je náš vesmír nekonečný. Janna Levinová, jedna z nejvýraznějších osobností soudobé kosmologie, rozvíjí ve své knize opačnou hypotézu: vesmír je prostorově konečný, a to přesto, že nemá žádné hranice. Je v něm tedy sice možno putovat donekonečna „stále dopředu“, avšak po jisté době dospějeme do výchozího místa. V takovémto vesmíru mohou být vzdálené objekty ve skutečnosti jen „zrcadlovými“ obrazy blízkých galaxií, jejichž světlo se kdysi v daleké minulosti vydalo na pouť kolem celého vesmíru. Kromě této hypotézy autorka s nadhledem seznamuje čtenáře se základními myšlenkami Newtonovy teorie gravitace, Einsteinovy teorie relativity, kvantové teorie, ale též se standardní kosmologií, černými dírami, představou vícerozměrných prostorů či fundamentálních strun. Kniha vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Argo. 286 stran, 13 x 20 cm