Sofie Podlipská je dnes pro mnohé zapomenutou osobností, byt se jí v poslední dobe opetovne dostává pozornosti zejména v oblasti kulturní historie. Duvodem zájmu historiku je její významný vliv na utvárení kulturního prostoru druhé poloviny 19. století: její osobní nasazení ve spolkové a osvetové cinnosti i neprehlédnutelná aktivita v ženském emancipacním hnutí. Tato monografie však prináší jiný úhel pohledu: vychází z pozic literárnehistorického výzkumu a svou pozornost soustreduje v první rade na Sofii Podlipskou coby spisovatelku. Aby mohla dílo Podlipské presneji uchopit, pracuje autorka s termínem "literární midcult" (objasnení pojmu a jeho konkrétního užití se práce v úvodu obsáhle venuje). Na príkladu literárního díla Sofie Podlipské je s jeho využitím priblížen proces vertikální stratifikace ceské literatury druhé poloviny 19. století. První cást práce je venovaná analýze dobové recepce a promene literárnehistorického hodnocení prínosu Sofie Podlipské ceské literature. Ukazuje ji jako osobnost rozporuplne hodnocenou jak dobovou literární kritikou, tak též literárními historiky. Druhá cást knihy obsahuje pet interpretacních sond do literární tvorby Podlipské. Pozornost je zde soustredena napríklad na její práci s nacionálními stereotypy, podoby a promeny uplatnování didaktické funkce v její beletrii ci na vliv George Sandové na její myšlení i konkrétní tvorbu. Spisovatelka je zde predstavena též skrze dokumenty osobního charakteru jako osobnost širokého literárního i obecne kulturního rozhledu. Veškeré analýzy jsou hojne dokumentovány pramenným materiálem.
