Popis není dostupný

Mateřství je vše, jen ne učesaná reklama na plenkové kalhotky se spícím miminkem a odpočatou maminkou. Kniha se bez obalu zabývá nepříjemnými emocemi, které se pojí k těhotenství, šestinedělí a prvnímu adaptačnímu období v životě novopečené maminky a narozeného dítěte. Efektivními koučovacími technikami učí ženy zvládat své emoce, poznat sebe samu a získat odvahu prožít mateřství po svém bez negativního vlivu okolí a sociálních sítí.Mgr. Jana Černáje psycholožka a fyzioterapeutka. Pracuje na Gynekologicko-porodnické klinice Fakultní nemocnice Plzeň jako psycholog. V ambulantní péči se zabývá psychickými problémy žen v šestinedělí a adaptačními problémy ve vztahu matky a novorozeného dítěte během jejich prvního roku.

Herkulovy sloupy, za nimiž se podle Platona kdysi nacházela bájná Atlantis, od starověku představovaly symbol geografických i kognitivních limitů: byly považovány za nejzazší západní hranici mořeplavby, za kterou už by lidé neměli dále pronikat. Touha plout dále byla vnímána jako nepatřičná zvídavost a nelegitimní snaha překročit hranice, jež byly člověku vymezeny. S objevením Ameriky se však Herkulovy sloupy proměnily ve ztělesnění nového sebevědomí a touhy pronikat dál a dál (plus ultra, más allá). Dalekými námořními plavbami se Evropanům otevřel bohatý svět podivuhodných poznatků, které přitahovaly pozornost filosofů, vědců, mágů i "profesorů tajemství”. Intelektuální zvídavost přestala být vnímána jako neřest a v souvislosti s poznáváním Nového světa se stávala legitimní a dokonce žádoucí. Radikální novost přírodního světa zároveň implikovala nutnost kritického postoje k tradičním autoritám a posilovala sebevědomí moderního člověka, přesvědčeného o tom, že je s to ukořistit a odhalit i ta nejskrytější tajemství přírody. V iberoamerickém intelektuálním světě tak vznikalo poznání vykazující rysy, které jsou obecně považovány za určující pro genezi novověké vědy. Záměrem publikace je (konkrétně v diskurzu historiae naturalis, přírodní filosofie, přírodní magie, kosmografie, medicínských textů, pojednání o důstojnosti člověka či tzv. knih tajemství) právě tyto rysy zmapovat a poukázat zároveň na skutečnost, že mnohé kapitoly z dějin idejí je třeba dále doplňovat a reinterpretovat.

Popis není dostupný

Tzvetan Todorov uvedl, že objevení Ameriky je jedním z nejúžasnějších setkání v dějinách lidstva, neboť ohlašuje a zakládá naši současnou identitu. Analogicky by bylo možné říci, že je to právě setkání s Novým světem, které (spolu)zakládá podobu moderní evropské vědy. Pro poznání se poprvé v natolik intenzivní míře stává nezbytnou empirie a očitá svědectví, nikoli autoritativní a tradičně přijímané texty. Záměrem publikace je ukázat, jaký vliv mělo poznávání přírody Nového světa na utváření specifických podob vědecké komunikace a kooperace (expedice, dotazníky, přírodní historie, botanické katalogy), praktikovaných během 16. století ve Španělsku, a jak přispělo k proměně podob přírodních věd, jež vyvrcholila procesem dnes nazývaným vědecká revoluce. Text zavede čtenáře do renesanční Sevilly i na půdu Nového Španělska a Peru, do prostor univerzit, botanických zahrad i kabinetů kuriozit, mezi vzdělané lékaře, kosmografy a královské hodnostáře, stejně jako mezi objevitele, mořeplavce a další zvídavé osoby, které byly přitahovány podivuhodnostmi Nového světa.

Popis není dostupný

Popis není dostupný