Vražedné atentáty nebyly v minulosti běžnou součástí české politiky. Proto byl ten, který se udál přesně před 100 lety, mimořádnou událostí. Za oběť mu padl jeden z hlavních tvůrců československého státu, účastník domácího odboje odsouzený roku 1916 za velezradu k trestu smrti, jeden z Mužů 28. října a legendární Pětky, první československý ministr financí a tvůrce tehdejší měny – Alois Rašín. Rašínova násilná smrt představuje memento české politické kultury.

Během více než sedmdesátileté historie Československa se vystřídalo několik dějinných epoch charakterizovaných rozdílnými politickými poměry a na Pražském hradě se zároveň postupně vyměnilo devět mužů ve funkci prezidenta. Známe ale jejich protikandidáty a ty, o kterých se v různých érách jako o možné hlavě státu vážně uvažovalo? Byli to např. Jan Antonín Baťa, Jan Masaryk, Rudolf Slánský, Jiří Hanzelka, Štefan Kvietik a třicet dalších kandidátů.

Svobodné zednářství je fenoménem, který stále budí neobyčejný zájem, podněcuje fantazii a často v nás probouzí představu tajemného společenství, které osnuje celosvětové spiknutí. Ale jaký byl skutečný život členů tohoto tajného řádu za první republiky a jak ovlivňoval každodenní život svých členů i společnosti, v které působil? Jednou z oblastí, kde se bohatě rozvíjelo zednářství, je i Žatecko. Kniha nabízí střízlivý pohled na jeden z mnoha zednářských spolků, které fungovaly na českém území od závěrečného období habsburské monarchie až do podepsání mnichovské dohody v září 1938. Je tedy možné prostřednictvím osudů a příběhů konkrétních prvorepublikových osobností také nahlédnout, kdo se v žatecké lóži Kette zur Freiheit scházel, z jakého sociálního prostředí její členové pocházeli a jak probíhala jednotlivá setkání tohoto spolku. Doplněním obrazu německého zednářstva v Československu, v jehož centru tento spolek stál, jsou kapitoly věnované česko-německým vztahům tohoto období zaostřeným právě na svobodné zednáře a jejich aktivity. Kniha přináší bohatý obrazový materiál, který z velké části nebyl dosud takto veřejně publikován.

Válka je ústředním tématem odborného záběru profesora Ivana Šedivého a jí také věnovali pozornost autoři většiny příspěvků otištěných v této kolektivní monografii. Zajímají je dopady války na rozdílné životy jedinců (např. rodiny kancléře Přemysla Šámala nebo pracovníka rozhlasu K. Kyncla), a to v různých obdobích (německá okupace, komunismus aj.). Nalezneme tu však i příspěvky s přesahy do vzdálených zemí, jakými jsou Kolumbie a Japonsko, a texty s články zabývajícími se problematikou ekonomickou, diplomatickými vztahy či prototypy a symboly českých dějin. Otevírají se před námi i stále citlivá a současná témata, mezi něž patří vývoj česko-německých vztah či struktura a principy fungování tajné policie v Československu. Neméně aktuálním je publikování nikdy nevydaného příspěvek vzácného tisku z 16. století.

Popis není dostupný

Publikace obsahuje šestnáct samostatných studií, které se věnují vybraným historiografickým problémům sociálních dějin. V úvodní části jsou nejprve studie metodologické. Následují příspěvky věnované agrárním dějinám a výzkumu sociální struktury. V poslední části jsou studie, které čtenářům představují současný sociálně-historický výzkum.

Knížka nastiňuje osudy svobodného zednářství v Československu v první polovině 20. století. Téma samo bývá tradičně spojováno s nejrůznějšími tajemstvími, záhadami či senzacemi. Monografie ukazuje, jaké u nás svobodné zednářství doopravdy bylo. Ambicí autorky je popsat civilní stránku svobodného zednářství a seznámit s jeho hlavními protagonisty. Další rovinou je srovnání s podobnými společnostmi v Československu (Rotary, Odd Fellow, B´nai B´rith).

Kniha "Česká politická pravice" spadá do žánru Dějiny. Autorem je Čechurová Jana. Obsahuje 126 stran. Jedná se o počin nakladatelství "NLN - Nakladatelství Lidové noviny" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.

Pracovní sešit obsahující cvičení ke kapitolám o jazyce (obecné poučení o jazyce, hláskosloví), slohu (slohové postupy) a komunikaci (mezilidská komunikace). Úkoly ověřují pochopení učiva, ale také průběžně rozvíjejí komunikační dovednosti a kompetence studentů, jejich čtenářskou gramotnost, schopnost pracovat s informacemi, analyzovat jevy, aplikovat poznatky na konkrétní situace a texty, tvořivě pracovat a komunikovat.