Fimfárum Jana Wericha je soubor pohádek, pro čtenáře každého věku. Kniha je známá svou hravostí, nadsázkou a moudrostí. Humor i životní pravdy zde kráčejí ruku v ruce a kouzla tu dávají věcem úplně nový význam. Kniha je doplněna jedinečnými ilustracemi Jiřího Trnky, které propůjčují pohádkám nezapomenutelnou vizuální podobu. Werichovo slovo a Trnkovy obrázky tu neodmyslitelně patří k sobě.

Píseň je krása, radost a útěcha. Je příběhem, který odkrývá události života od kolébky až ke konci bytí. Poznejte ho a zpívejte, ať už v nejstarších písních duchovních, milostných, vojenských, pracovních, či v rozmarných kramářských a později trampských melodiích. Znějí nádherně dodnes, stejně jako ty nesmrtelné Osvobozeného divadla a Semaforu.

Nestárnoucí politická satira a originální smysl pro humor Soubor čtyř her z období vrcholné tvůrčí spolupráce Jiřího Voskovce a Jana Wericha: · improvizovaná parodie Vest pocket revue (1927) představuje volný proud hraných a zpívaných výjevů z cesty kolem světa, během níž se zuřivý fotograf snaží získat snímek slavného spisovatele; · romantická groteskní revue Golem (1931), zasazená do tajemných kulis rudolfínské Prahy, předznamenává budoucí filmovou komedii Císařův pekař — Pekařův císař; · útočně parodická férie z antického Říma Caesar (1932) o politických machinacích, korupci, bezpáteřnosti a prosazování osobních zájmů na úkor státu nahrává mnohým aktualizacím; · vzpurná, a přesto lyrická sociální satira Balada z hadrů (1935) zachycuje milostnou epizodu ze života prokletého francouzského básníka Françoise Villona, a přitom alegoricky varuje před umlčováním umělce–intelektuála v totalitní společnosti.

Třísvazkový projekt korespondence V+W, uložené v Gotliebově archivu v Bostonu, vydává pro velký zájem čtenářů nakladatelství Akropolis znovu. Vzájemné listy legendárních tvůrců Osvobozeného divadla, jejichž cesty se po únoru 1948 rozdělily, jsou strhujícím svědectvím nejen jejich originality a umělecké zralosti, ale současně odhalují i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě, plném železných opon a studených válek (z dopisů je zřejmé, že oba tyto listy chápali jako součást svých literárních plánů a že počítali s jejich pozdějším publikováním). První svazek korespondence zahrnuje období let 1945-1962. Knihu doplňují i některé méně známé fotografie z působení V+W na opačných koncích světa.

Závěrečný svazek třídílné korespondence tvůrců Osvobozeného divadla přináší jejich vzájemné listy z neveselých let 1969-1980. Nakladatelství Jiřího Tomáše Akropolis jím uzavírá ojedinělý ediční projekt, jehož příprava i vlastní realizace nebyly jednoduché. Samotný soubor dopisů (tato nádherná vzájemná korespondence je svým způsobem pokračováním jejich někdejších forbín), vrhající nevšední světlo na normalizační léta v tehdejším Československu, však tentokráte doplňují i některé další dokumenty z Voskovcovy pozůstalosti. Především zde je uveřejněn Voskovcův pokus o autobiografii (zmiňovaný někdy pod názvem Stín svobody, pod nímž byl kdysi publikován v Tigridově Svědectví). Editor Ladislav Matějka její text konfrontuje s úředním zápisem z výslechů, jimž byl Voskovec podroben v letech 1950-1951, kdy byl jedenáct měsíců internován na imigračním ostrově Ellis Island.

Také druhý svazek dopisů, které např. u J. Voskovce představují vrchol jeho poválečné literární tvorby, je neocenitelným dokladem duchovního světa V & W. "Forma zkratky, krátká spojení, divadelní narážky, privátní kódy, k tomu brilantní stylizace a neuvěřitelná oslovení i podpisy" - tak velice výstižně charakterizují tuto korespondenci např. R. Dolejš a V. Kofroň. V dnešní době esemesek a mailů představuje Voskovcův a Werichův listář také rehabilitaci dopisu jako literárního útvaru. Druhý svazek, doplněný rovněž řadou ne zcela známých fotografií z Werichovy a Voskovcovy tvorby, zahrnuje dopisy z let 1963-1968.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Kniha vzpomínek Pavla Chrastila na herce, spisovatele a kamaráda Jana Wericha. Werich a ryby, to bylo něco jako láska muže a ženy. Jan je miloval - a ony určitě milovali jeho, stávajíce se jeho kořistí, nekonečným potěšením a vzrušením, cílem a zábavou. Vzpomínal na ně po dlouhé měsíce na Kampě a vždycky s rozpukem jara se radoval, že nahodí. Fotografie Miroslav Zajíc.

Kniha vzpomínek jednoho z nejpopulárnějších českých umělců 20. století.

Kniha "Když už člověk jednou je" spadá do žánru Česká literatura. Autorem je Werich Jan. Kniha je vázaná. Přejeme příjemné čtení.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Trezor bestie, který otevírá tento sborník, je vůbec první povídkou, kterou van Vogt napsal. Mimozemská stvůra schopná měnit svou molekulární strukturu, geniální matematik Jim Brender i vědecká hádanka, která může změnit osud celého vesmíru - to jsou základní ingredience, jež van Vogt využívá i pro své další příběhy. Většina povídek též posloužila jako základ pozdějších románů, některé jako "Kočkáááá" nebo "Proces" ovlivnily svou originalitou řadu jiných autorů. Naopak novela "Zástupná inteligence" je zřetelně inspirována Philipem K. Dickem.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný