Stalo se, že tam, kde byla vážnost, vkrádá se s lety komedie života. Jako by bylo třeba zkrotit mladistvý zápal, ukázat nespravedlnost a nesmyslnost světa nejen v jejich tragické podobě, přivést na jeho zbytečnou scénu postavy, které se ještě naposledy pokusí ukázat, jak že by měl vypadat správný život. Garum dělí od poslední sbírky čtyři roky, dost dlouhé k tomu, aby básník zapadl ještě hlouběji do svých životních trablů. Přiblížil se k lidem města a spatřil je zadlužené, žebravé, s poničenými vztahy a špatně zaopatřenými dětmi. Bylo to kdy jinak? Sem sesbírané dvě desítky textů ani na chvíli nezastírají, jak hluboko do minulosti sahá prasklina, a vlastně ani nenabízejí žádný recept, jak její rozvratné dílo zastavit. Co je ovšem důležité: Garum má rytmus a kříží všechna ta palčivá svinstva současnosti, odstiňuje je důvěrně známými existenčními prohrami, vrací zpět motivy a staví je do figur, které byste nečekali. Svět je v rozvratu a váš básník s ním.
