Jan Suk (1952)

Jan Suk
CZ | EN

Zatím žádný popis

Seznam knih

Autor nemá žádné série


Příroda v opeře

Básník a esejista Jan Suk podruhé v opeře. Po knížce, v níž portrétoval vybrané operní divy (V aréně prachu, stínů a večerů, 2010), je tu soubor textů na téma, které zní hned v názvu: Příroda v opeře. Čili přírodní versus umělé, spontánní a mimorozumové proti stylizaci, která ovšem propojuje mnohé: báseň s divadlem, divadlo s hudbou, hudbu s čímsi nadosobním, možná rovnou mytickým. To je ostatně autorovi odjakživa vlastní; je pro něj nezbytné, esenciální. Mýtus jako věčně se navracející příběh, jako jistota existence, jako základní stavební kámen díla. Suk je poučený, vnímavý a všímavý esejista-básník, pevně zakotvený v tradici, ve vývojové logice dějin, v dávných textech stejně jako v současných kontextech; jakkoli je v něm i mnoho romantického, subjektivně bouřlivého. Jeho psaní je tak v permanentním pohybu, v živé oscilaci: mezi vnějším a vnitřním, minulým a přítomným, tragickým a nadějným. Opera je „jenom“ výchozím bodem…


Melancholické století oblaku

Nová kniha významného českého esejisty, básníka a filosofa Jana Suka má podtitul „život umělců“, ačkoli může být vnímána rovněž jako sága nebo freska slavné umělecké rodiny autorova pradědečka Antonína Dvořáka a především dědečka Josefa Suka (1874–1935). Skladatelův příběh slouží jako východisko k polyfonické úvaze o charakteru umělecké tvorby na pozadí doby, která až na výjimky bývá vůči umění a umělcům spíš nepříznivá, nechápavá nebo dokonce lhostejná. Sukův esejistický text se vyznačuje množstvím literárních, hudebních, výtvarných a filosofických paralel i kontrastů vytvářejících barvitou mozaiku osudu českého skladatele, ale postihujících i obecnou charakteristiku údělu tvůrců v přelomové epoše devatenáctého až jednadvacátého století. Sukův básnivý esej není pouhou uměleckou biografií nebo memoárovou knihou. Souznívá s texty věnovanými fenomenologii umění a esenci tvůrčího procesu, jaké kdysi napsali Gaston Bachelard nebo Antonin Artaud. Podobně jako oni také Jan Suk je kritický vůči dnešní společnosti do značné míry rezignující na duchovní a estetické hodnoty. Přesto v knize o „melancholickém století oblaku“ vyslovuje naději v návrat „orfického“ nebo múzického principu čelícího barbarizaci a medializaci současného světa.


Jména v soumraku času

Další kniha básníka, filosofa a esejisty Jana Suka (1951) je souborem aktuálních textů o krizi hodnot, možném konci západní civilizace a o "čase nad propastí". Navazuje volně na autorovy esejistické svazky Krysy v Hadrianově vile (2004) a V aréně prachu, stínů a večerů (2010), ale liší se od nich výraznou koncentrací na problematiku současného globálního a virtuálně koncipovaného světa. Proč nás existenčně ohrožují úřady a státní aparát, proč žijeme uprostřed technických vymožeností, které se nám vymkly z rukou, proč je domnělým vrcholem současného umění do formaldehydu naložený žralok Damiena Hirsta a proč je na billboardu supermoderní gril nazýván "svatým grálem"? Pronikavé, básnivě laděné, ale rovněž velmi kritické texty hledají odpověď na tyto a jiné složité otázky vztahující se k přítomnosti. Jako záchytné body k vytříbeným esejům připojuje Suk jména filosofů, teologů, literátů, skladatelů, malířů, filmových režisérů, jejichž obraz světa konfrontuje se svým.


Dohlednost v mlze

Popis není dostupný


V aréně prachu, stínů a večerů

Eseje Jana Suka vyzařují vašnivé zaujetí pro operu, lásku k hudbě, zvídavost a míru empatie, kterou najdeme v české literatuře s hudební tématikou jen zřídkakdy. Jeho analýzy, obsahové, psychologické, estetické i komparativní, mají přesnost Leksellova gama nože a sondy do "záhudbí" jsou vzrušujicím putováním za operními paradigmaty. Přes jistou literárnost, ba snad svým způsobem básnivost, má kniha pevné odborné základy. Hluboké znalosti jsou patrné z každé kapitoly. Kniha V aréně prachu, stínů a večerů nabízí netradiční, jiný pohled, a možnost pochopit osudovost Carmen, Julietty, Salome, Rusalky, Šárky, vztah Tristana a Isoldy nebo Táni a Oněgina. Eseje Jana Suka, geneticky spjatého staletým svorníkem s génii české hudby, jsou ve své vybroušenosti a stylové čistotě vzacným kořením. Je to opus, který čtenáři pomůže lépe pochopit živý svět opery. (eseje o ženských postavách v opeře)


Spojené kameny

Popis není dostupný


Krysy v Hadrianově vile

Soubor textů esejisticko-kritické tvorby Jana Suka z let 1996-2004.

❤️ Fanoušci

Zatím žádní fanoušci.

🔗 Sdílet na

🏷️ Tagy