Rozsáhlý román Nezastavitelný den (760 stran), filosoficko-erotická groteska z filmově-sportovního prostředí, vypráví příběh navrátilce z polovičatého exilu, nepříběh z rozhraní dvou epoch a prostorů, domovského zde - a důvěrně blízkého, věčně vysnívaného jinde. Absurdně fantaskní polohy se mísí s vážnými motivy přátelství, odchodu ze světa, kouzla lidské náklonnosti či neschopnosti nalézt správný rytmus. Scény přitažené za vlasy chtějí současně být i výpovědí o době; vyprávění ruší koláž sloganů z novin, obskurních příruček, fragmentů písní, trapných hříček či vtíravých asociací. Nic není jisté, a přesto vše chce dospět i k nějakému vyústění. Byl jsi tam, ale zároveň ses se vším slavně minul…

Další ročník úspěšné antologie Po editorských dvojicích Karel Šiktanc a Karel Piorecký (2009) a Miloslav Topinka a Jakub Řehák (2010) se letos již třetího pokračování básnické ročenky Nejlepší české básně ujali zkušení matadoři Petr Král a Jan Štolba. S nápadem vydávat ročenky „nejlepších“ básní přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Úspěch, který edice The Best American Poetry záhy zaznamenala, a především to, že podobné ročenky dnes vycházejí v řadě zemí světa, ukázal, že navzdory proklamacím o krizi poezie a nezájmu o ni stále existuje nejen řada dobrých básní, ale také mnoho dobrých čtenářů. I v českém prostředí projekt sklízí příznivou odezvu u kritiky a čtenářů. Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Editor (respektovaný odborník na současnou poezii) je také autorem doprovodné studie o současném básnictví a arbitr („zasloužilý“ básník) zase nabízí úvodní esej, v níž se dotýká svého vztahu k poezii i konkrétním textům, které pro antologii vybral. Svazek opět představí přibližně čtyřicet básní, jež byly uveřejněny v uplynulém roce jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost je věnovaná publikování knižnímu, časopiseckému, ale i na internetu.

Kritické články navazují soubor esejů o české poezii Nedopadající džbán, za který autor obdržel Cenu F. X. Šaldy. Týkají se více než 52 básnických knih a obsahují oddíl o české próze. V závěru je svazek doplněn 17 úvahovými útvary o české literatuře a kultuře. I . Poezie Neschůdný oblak, nezdolný básník (Josef Kostohryz); Myl jsem si jen ruce (Oldřich Mikulášek);Kraj mateřštiny mé, oplzle sametové (Karel Brušák); To, co nehledám (Emil Juliš); Andělé v tanci venčí psy (František Listopad); Kniha plná mlhy (Bohumila Grögerová); Báseň o koni (Karel Šiktanc); Mlčení tak strašné, že se probouzím (Zbyněk Hejda); Evidentní kuplety Jiřího Suchého (Jiří Suchý); Tisíc zarputilých podob (Josef Hrubý); Jaké to je být cizí na zemi (Viola Fischerová); Průsečík závažnosti a zředění (Viola Fischerová); Některé vrcholy (Jiří Gold); A už zas prší (Ivan Schneedorfer); Vzácný barbar odjinud (Jan Novák); Děti k stáru ztrácejí paměť (Jiří Janatka); Vteřinový hotel Stanislava Dvorského (Stanislav Dvorský); Pěšky k sobě samému (Petr Král); Z dopisu (Petr Král); Copak je, k čertu, nevidíme? (Zeno Kaprál); Paralelní žáry Vladimíra Binara (Vladimír Binar); Půvab onikání v pralesích (Prokop Voskovec); Už nevím, co byla "žengle" (Michal Novotný); Je to jak to je (Ivan M. Jirous); Napsal jsem si cibule (Ivan M. Jirous); Polemika s Májem? Polemika s Čanem (Čan); Čanův návrat k tanci (Čan); A marně hledat vchod (Jiří Rulf); To neuhasitelné (Jan Suk); Sám sobě nepřítelem (Slavomír Kudláček); Tak nevím (Jan Placák); Bloudivý nerv zpívá tiše (Petr Hrbáč); Poslouchej noční déšť (Pavel Kolmačka); Umění umět (Sylva Fischerová); Trajekt (Petr Hruška); "Ať žije Ewald Murrer!" (Ewald Murrer); O tymškoda dřysat (Petr Motýl); Mé vše, mé nic (Pavel Petr); Minium čili suřík (Vít Janota); Lomcování slovy, těly, obrazy (Martin Langer); Dávný imperativ (Josef Straka); Plátno opatrně protržené (Jaromír Typlt); Okupace neposkvrněného papíru (Daniel Hradecký); Připadám si jako občan těžítka (Jakub Grombíř); V rameni kus křídla (Milan Děžinský); Důvody k psaní poezie (Jan Brabec, Viktor Špaček); O čem mlčí Mločí mapa? (Ladislav Puršl); Na sever od šílenství, jižně od bezbřehosti (Miroslav Fišmeister); Zahrada až moc poetická (Ladislav Zedník); Výzkumy jednoho básníka (Jakub Řehák); Tančit se zrcadlem (Ondřej Macura); Rozptylovat se apokryfem (Ondřej Macura); Jako když bičem práská (Eva Košins); Klamné spoje a struna k rozeznění (Jonáš Hájek); II . Próza Hra na výdrž (Ludvík Vaculík); Život je želé (Roman Erben); Arabesky z babyboxu (Oldřich Janota); Povídky z přístavu (Lubomír Martínek); Lynkeus napíná svaly (Lubomír Martínek); Tak jak: je banalita banální? (Jiří Sádlo); Taneční hodiny reloaded (Ivo Harák); Realistický román? (Tomáš Zmeškal); Claro, mluvte, mluvte! (Catherine Ébert-Zeminová); Pršelo často a smutně…(Petr Maděra); Momentková próza (Stanislav Beran); Voněla jsem sama sebou (Jakuba Katalpa); Pro jedno kvítí slunce nesvítí (Kateřina Kováčová) III . Literární zápisník Literární zápisník I-XXXVII IV. Stati a glosy o poezii Právo prvotiny; Jak zůstat věrný svému hladu; Každý se bojí hanby tam, kde o hanbu vlastně nejde; Mysli na popel, protože jímjsi; Poezie očima brutální svobody; Sprosté slunce; Zdravím a vyju s sebou; Ententýky dva špalíky; Rozmarné řevy české poezie; Otázky nad Nesoustavnými poznámkami Jiřího Trávníčka; O tomtéž? Moc ne; Milost, která nechce vracet rány; V kostele se podíváte na holku; Ještě vidím toho zvláštního člověka před sebou V. Eseje Vřísknutí děcka, hlava manekýna ; Nepřítomné město; Zvuky a ticha; Slova, slova.

Čtyřdílná básnická sbírka vnáší do pozoruhodného oblouku autorovy dosavadní tvorby akcent vesmírný, objektivizující, někdy i hymnický. Dřívější experimentální charakter Štolbovy lyriky ustupuje do druhého plánu, aby se v prvním vyjevila poezie jako gejzír obrazů a metafor, nestrojených a nevykalkulovaných, prorážejících někdy i estetický kánon současné básnické produkce. Dominantním motivem Hřebenů je nepřerušovaný pohyb, spojený s průzkumem lyrických i prozaických pevnin. Zobrazovaná skutečnost nabývá ve Štolbových textech charakter ostrovního útesu, k němuž básník jakoby připlouvá po předchozím ztroskotání v mořské nekonečnosti. Po ohledání břehů postupuje dovnitř pevniny, do vnitrozemí skutečného i fiktivního ostrova existence. Plastický obraz obnažené a prázdné pobřežní krajiny se proměňuje a strukturuje objevem labyrintického města, průnikem jeho zákoutími a scenériemi. Autor v této sbírce vlastně poprvé ve svém díle reflektuje Prahu jako svérázné, byť poněkud bizarní místo k životu, a rovněž jako impuls k dalšímu pronikání z jejího středu na periférii, k onomu prazákladnímu vesmírnému prostoru, který se v jednotlivých číslech sbírky opakovaně vrací. Knihu doprovázejí Štolbovy ilustrace.

Popis není dostupný

Kniha "Provazochodcův sen" spadá do žánru Romány. Autorem je Štolba Jan. Obsahuje 87 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Volvox Globator" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.