Série: Expedice badatele Věnceslava Brábka

Chcete nahlédnout do třetího z deníků, které několik desetiletí ležely ve sklepě Národního muzea v Praze a objeveny byly až při jeho rekonstrukci? Možná už víte, že si je psal badatel Věnceslav Brábek na své dobrodružné cestě, jakou si ani nedovedete představit. Pochopitelně! Cestovat do období svrchní křídy v druhohorách, o kterém vypráví první díl série, pak ve druhém dílu do období siluru a teď do devonu v prvohorách není jen tak. A na druhé a třetí cestě Věnceslava provázela Aurélie, která si stejně jako on vedla deníkové záznamy o všem, co společně prožívali.

Série: Expedice badatele Věnceslava Brábka

Badatel Věnceslav Brábek v prvním deníku, nalezeném v tajemné bedně ve sklepě Národního muzea, popsal expedici do období svrchní křídy v druhohorách zhruba před 70 miliony let. Výpravu do minulosti pomocí časové centrifugy i dobrodružné seznámení s dinosaury ve zdraví přežil a rozhodl se pokračovat v poznávání vývoje života na naší planetě. Věnceslav je prostě dobrodruh tělem i duší. Na cestu dokonce přemluvil také Aurélii, které v prvním dílu posílal z druhohor dopisy. Deníky z bedny dokumentují výpravu do období siluru v prvohorách. Čekala je tam krajina plná skal, podnebí s hrozivými bouřkami, nebezpečně vysoký příliv a rozbouřené moře. Měli k dispozici jednoduchou ponorku i potápěčský oblek a jejich každodenním úkolem bylo pozorovat neuvěřitelný svět pravěkých živočichů pod vodou a sbírat na břehu, co moře vyplavilo. Brábek si vše pečlivě zapisoval, kreslil a fotografoval, sbírkové bedny se plnily vzácnými poklady, dny přinášely zážitky, které byly nejednou bojem o život… A dva deníky, badatele Věnceslava i křehké, ale odvážné Aurélie, které nás často pobaví různým pohledem na zažité dobrodružství a umožní nám lépe se vcítit do jedné či druhé postavy, nás přenesou do silurské krajiny, jako bychom ji viděli na vlastní oči.

Série: Expedice badatele Věnceslava Brábka

Mohli by si dinosauři zvyknout na přítomnost člověka? Dnes víme, že byli inteligentnější, než se předpokládalo. Nahlédnout do soužití člověka a dinosaurů nám pomohla tajemná bedna objevená ve sklepě Národního muzea v Praze. Našly se v ní deníky, svazek dopisů, ale i fotoaparát a jiné potřebné věci badatele Věnceslava Brábka ze začátku 20. století. Ukázalo se, že odvážný muž za pomoci časové centrifugy cestoval v čase. Na první výlet se vydal do svrchní křídy ve druhohorách před 70 miliony let. V jeho zápiscích se dočteme o vědeckém bádání i každodenních starostech o střechu nad hlavou, jídlo i holý život. Brábek brzy pochopí, že přežít v době plné predátorů není jednoduché. Ke svému překvapení získá neobyčejné pomocníky, s kterými se pobyt v pravěku den ode dne mění. Pečlivě si vše zapisuje, kreslí, fotografuje, a vyřeší i technický problém, jak posílat domů dopisy milované Aurélii. Když poblíž jeho obydlí vybuchne sopka, Brábek se vrátí domů, ale nechá v pravěku kus svého srdce. Je úžasné, že se vše zachovalo, a my tak s neohroženým badatelem můžeme prožít nejedno dobrodružství.

Dům u kanadského města Calgary na úpatí Skalistých hor. Jezero, kam se slétají divoké kachny. Dvě kachny Coffee a Cream neboli Káva a Smetana, což na ně přesně sedělo. Malá holka Adrianne, máma a táta. To je místo děje a protagonisté příběhu o soužití s kachnami, které se do rodiny s kachní samozřejmostí a elegancí přidružily. Dcerka si je oblíbila a trávila s nimi každou volnou chvilku. Cvičila je, krmila, hrála si s nimi... Ale nebylo to vždy jednoduché. "Občas se domáhaly jídla i v netypických hodinách, jako jsou třeba tři hodiny nad ránem, kdy svým zoufalým pokřikem apelovaly na naši bezcitnost a bylo zřejmé, že do snídaně nevydrží a definitivně pojdou, neboť jsme jim k večeři dali málo." A postupně se vše dramatizovalo, přišla pravá kanadská zima, kachny neodletěly za teplem a vysvobodit je ze zmrzlého jezera, kde uvízly, vyžadovalo kus odvahy. Když se člověku podaří zachránit zvířata ze situace, kdy je jejich život takříkajíc na vlásku, přinese to nevyhnutelně úžasný pocit z dobře vykonaného činu. Co se však stane, když se ze zachráněných nakonec vyklubou mediální hvězdy? Je možné, aby lidé stáli frontu na lístky, jen aby mohli vidět obyčejné kachny? Je možné, aby kachny žily v blahobytu a slávě jen proto, že se jim podařilo přežít vlastní smrt? Příběh Coffee a Cream má na všechny tyhle otázky odpověď.

Kniha "Andělé se nepůjčují" spadá do žánru Romány. Autorem je Sovák Jan. Kniha je vázaná. Obsahuje 248 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Ottovo nakladatelství" z roku 2008. Přejeme příjemné čtení.

Chcete nahlédnout do třetího z deníků, které několik desetiletí ležely ve sklepě Národního muzea v Praze a objeveny byly až při jeho rekonstrukci? Možná už víte, že si je psal badatel Věnceslav Brábek na své dobrodružné cestě, jakou si ani nedovedete představit. Pochopitelně! Cestovat do období svrchní křídy v druhohorách, o kterém vypráví první díl série, pak ve druhém dílu do období siluru a teď do devonu v prvohorách není jen tak. A na druhé a třetí cestě Věnceslava provázela Aurélie, která si stejně jako on vedla deníkové záznamy o všem, co společně prožívali.

Badatel Věnceslav Brábek v prvním deníku, nalezeném v tajemné bedně ve sklepě Národního muzea, popsal expedici do období svrchní křídy v druhohorách zhruba před 70 miliony let. Výpravu do minulosti pomocí časové centrifugy i dobrodružné seznámení s dinosaury ve zdraví přežil a rozhodl se pokračovat v poznávání vývoje života na naší planetě. Věnceslav je prostě dobrodruh tělem i duší. Na cestu dokonce přemluvil také Aurélii, které v prvním dílu posílal z druhohor dopisy. Deníky z bedny dokumentují výpravu do období siluru v prvohorách. Čekala je tam krajina plná skal, podnebí s hrozivými bouřkami, nebezpečně vysoký příliv a rozbouřené moře. Měli k dispozici jednoduchou ponorku i potápěčský oblek a jejich každodenním úkolem bylo pozorovat neuvěřitelný svět pravěkých živočichů pod vodou a sbírat na břehu, co moře vyplavilo. Brábek si vše pečlivě zapisoval, kreslil a fotografoval, sbírkové bedny se plnily vzácnými poklady, dny přinášely zážitky, které byly nejednou bojem o život… A dva deníky, badatele Věnceslava i křehké, ale odvážné Aurélie, které nás často pobaví různým pohledem na zažité dobrodružství a umožní nám lépe se vcítit do jedné či druhé postavy, nás přenesou do silurské krajiny, jako bychom ji viděli na vlastní oči.

Mohli by si dinosauři zvyknout na přítomnost člověka? Dnes víme, že byli inteligentnější, než se předpokládalo. Nahlédnout do soužití člověka a dinosaurů nám pomohla tajemná bedna objevená ve sklepě Národního muzea v Praze. Našly se v ní deníky, svazek dopisů, ale i fotoaparát a jiné potřebné věci badatele Věnceslava Brábka ze začátku 20. století. Ukázalo se, že odvážný muž za pomoci časové centrifugy cestoval v čase. Na první výlet se vydal do svrchní křídy ve druhohorách před 70 miliony let. V jeho zápiscích se dočteme o vědeckém bádání i každodenních starostech o střechu nad hlavou, jídlo i holý život. Brábek brzy pochopí, že přežít v době plné predátorů není jednoduché. Ke svému překvapení získá neobyčejné pomocníky, s kterými se pobyt v pravěku den ode dne mění. Pečlivě si vše zapisuje, kreslí, fotografuje, a vyřeší i technický problém, jak posílat domů dopisy milované Aurélii. Když poblíž jeho obydlí vybuchne sopka, Brábek se vrátí domů, ale nechá v pravěku kus svého srdce. Je úžasné, že se vše zachovalo, a my tak s neohroženým badatelem můžeme prožít nejedno dobrodružství.