Ticho je pro autora prostor, ve kterém se setkáváme sami se sebou - a skrze sebe s něčím, co nás přesahuje. Tato kniha vznikala v průběhu let poutníka, který sám kráčí po cestě kontemplace a zve druhé, aby šli s ním. Nejde o teoretické pojednání ani o návod k meditaci. Jsou to obrazy - kratičké záblesky zkušenosti, postřehy z chůze po krajině vnitřního života. Jan Šedivý v této rozšířené a přepracované verzi své původní knihy O kontemplaci provází čtenáře od první nesmělé otázky - Kde jsem doma? Co je mým vlastním tónem? - až po zkušenost ticha, které se pomalu stává součástí všedního dne. Hovoří o egu, které si uzurpuje roli pána; o chvílích, kdy se všechno rozpadá; o daru dechu a o tom, co nás nese, když vlastní síla nestačí. A zároveň ukazuje, jak tato vnitřní cesta není útěkem ze světa, nýbrž způsobem, jak v něm žít pravdivěji a plněji. Spiritualita, kterou nabízí, je umění být přítomen - na ulici, v kuchyni, v autobuse, uprostřed rodiny, tváří v tvář vlastní nedokonalosti. Kontemplativní praxe je pozvání pro každého, kdo touží žít celým životem - a ne jen jeho povrchem.

Jan Šedivý, učitel kontemplativní modlitby a duchovní průvodce, vypráví v poutavém rozhovoru se dvěma svými kolegy o životní cestě, která jej od nesnadného dětství v komunistickém Československu vedla přes ilegální opuštění republiky, vstup do jezuitského řádu a teologická studia až k uzavření šťastného manželství a dráze duchovního učitele v Německu. Zároveň popisuje svůj vlastní vnitřní vývoj a jeho zásadní okamžiky. Sdílí se čtenáři své osobní zkušenosti s rozvíjením spirituality, kontemplativní modlitbou i duchovním doprovázením, které mohou jak nadchnout a inspirovat, tak i prakticky pomoci při překonávání možných úskalí na úzké stezce vedoucí k poznání sebe sama, očištění vlastního nitra a prožívání Boží blízkosti.

Kontemplace je pro autora zkušeností Života, který se projevuje jako jednota a láska. Přináší zároveň zkušenost Boží přítomnosti ve vlastním nitru. Vede každého člověka nejprve k sobě samému, probouzí ho a pomáhá mu najít vlastní místo v životě. Dává sílu změnit, co má být změněno, zanechat, čeho má být zanecháno, a mít odvahu do toho, co má začít. Cílem nejsou mimořádné duchovní zážitky nebo změněné stavy vědomí, nýbrž prožívání celého života v jeho plnosti.