Popis není dostupný

Pracovněprávní vztahy a právní vztahy s nimi úzce související se téměř každý rok musí adaptovat na změny právní úpravy. Rok 2023 patřil v tomto ohledu k těm náročnějším. Autoři knihy se snaží přiblížit celou šíři změn proběhlých v uplynulém roce. Na prvním místě si všímají zejména novely zákoníku práce č. 281/2023 Sb., která do českého právního řádu transponovala směrnice o slaďování pracovního a rodinného života a o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách a nadto zasáhla i další významné instituty, jako je práce na dálku a doručování. Tradičně autoři neopomíjejí ani důležité souvislosti s dalšími právními obory, zejména s obchodním právem nebo právem procesním. Předkládaná publikace si klade za cíl udělat pomyslnou tečku za náročným rokem 2023, komplexně zhodnotit provedené legislativní změny a vyjádřit se k možným dalším vývojovým tendencím v oblasti pracovního práva.

Monografie reaguje na probíhající diskuse o vymezení závislé práce, podpořené i současně diskutovanou novelou zákona o zaměstnanosti, která stávající definici závislé práce doplňuje. Jejím cílem není komplexně pojednat o institutu závislé práce ve všech jeho souvislostech. Monografie se naopak zabývá aktuálními otázkami, které jsou s vymezením závislé práce spojeny. Předmětem této knihy jsou jak úvahy o potřebě redefinice závislé práce, včetně možností zahraniční inspirace, tak i analýza konkrétních institutů, které jsou z pohledu vymezení závislé práce problematické. Důvodem může být jednak snížená ochrana zaměstnance, který závislou práci koná (jako je tomu u prekérního zaměstnání), jednak i to, že je sporné, zda se o závislou práci vůbec jedná. Monografie tak zkoumá poměrně nové instituty sdílené ekonomiky, digitálních platforem a crowdsourcingu, věnuje se však také odlišnostem v postavení zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných či právnímu postavení studentů vysokých škol konajících odborné praxe. Zabývá se i zmiňovaným prekérním zaměstnáváním v podobě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a mírou, do jaké toto zaměstnávání naplňuje znaky závislé práce. Monografie pojednává rovněž o nelegální práci a jejích odpovědnostních důsledcích, o problematice faktického pracovního poměru a tzv. práce na zkoušku a jejich dopadech v případě pracovního úrazu.

Chování subjektů na trhu práce ovlivňuje mj. to, zda je ekonomika na vzestupu, anebo naopak zpomaluje. Monografie se věnuje vybraným, zejména pracovněprávním problémům, které jsou příznačné pro dobu ekonomické recese. V jednotlivých kapitolách jsou rozebírány aktuální otázky pracovního práva včetně oblasti zaměstnanosti, nejsou však pomíjeny ani související oblasti práva sociálního zabezpečení, finančního či obchodního práva. Pro období ekonomické recese je příznačný útlum výroby, s nímž je spojeno snížení potřeby pracovních sil. Publikace se tak zabývá jak právní úpravou příspěvku v období částečné nezaměstnanosti (tzv. kurzarbeitu), tak i některými důsledky neplatného skončení pracovního poměru. Stranou zájmu nezůstává ani platební neschopnost zaměstnavatele a problémy, které v souvislosti s ní mohou nastat při outsourcingu účetnictví. Turbulentní ekonomický vývoj může vést i k rezignaci člena statutárního orgánu na svou funkci; publikace se proto věnuje i důsledkům takové situace z pohledu obchodního práva. Monografie rovněž upozorňuje na problémy, které v praxi nastávají při plnění zákonné povinnosti zaměstnávat určitý podíl osob se zdravotním postižením. Na oblast zaměstnanosti je nahlíženo i z pohledu finančního práva, a to konkrétně na dotační programy určené k podpoře zaměstnanosti. Vedle zabezpečení v produktivním věku však zaměstnanci hledají i možnosti, jak se zajistit ve stáří. Publikace tak představuje rovněž aspekty panevropského osobního penzijního produktu, který je regulován evropskou legislativou. Publikace tak přináší multioborový náhled na problémy, kterým zaměstnanci a zaměstnavatelé v ekonomicky nejistých dobách čelí.

Publikace reaguje na dvě relativně nové evropské pracovněprávní směrnice, které mají být do českého právního řádu transponovány během roku 2022, a to směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/1152 ze dne 20. 6. 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/1158 ze dne 20. 6. 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. V souvislosti s promítnutím obou směrnic do českého právního řádu vyvstávají mnohé otázky, nejasnosti a potřeba „balancování“, které se snaží autoři jednotlivých příspěvků reflektovat. K těm nejdůležitějším výzvám pro české zákonodárce patří nalezení rovnováhy mezi právním rámcem Evropské unie, respektováním určitých „národních“ tradic a specifik naší pracovněprávní úpravy a potřebami dalšího vývoje trhu práce. Sborník byl sestaven z příspěvků semináře „Work-life balance a transparentní pracovní podmínky – výzva pro české pracovní právo?“, který se konal na začátku léta 2021 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Editoři sborníku věří, že texty v něm shromážděné budou užitečným příspěvkem k diskusím potřebným pro nalezení optimální cesty.

Praktický komentář poskytuje komplexní výklad ustanovení zákoníku práce, platný k 1. 5. 2022, a kromě např. změn v úpravě dovolené obsahuje také aktualizovanou judikaturu. Součástí publikace je dále revidovaný výklad ustanovení zákona o kolektivním vyjednávání. Kolektiv autorů pod vedením prof. JUDr. Jana Pichrta, Ph.D. sestává z řady fundovaných odborníků, kteří působí jako soudci, advokáti, univerzitní učitelé, legislativci, ministerští úředníci, rozhodci, podnikoví právníci, což podporuje praktičnost prezentovaných výkladů.

Konkurence představuje odedávna jeden z hnacích motorů úsilí vedoucího k nalézání efektivnějších řešení, vývoji nových výrobků a zkvalitňování služeb. Právo však musí hledat cesty, jak ji regulovat v případech, kdy je konkurenční činnost realizována nepoctivým způsobem. Úloha to není vždy jednoduchá. Ve hře je totiž vždy více protichůdných zájmů, které je nutno vyvažovat a současně reagovat na fakt, že v moderní tržní společnosti a globalizované ekonomice jsou nejrůznější projevy konkurenčního jednání často velmi dynamické a co do svých podob stále pestřejší. Výkon konkurenční činnosti souvisí s různými právními aspekty a problémy. Předkládaná publikace se zabývá regulací konkurenční činnosti s důrazem na pracovní právo, nevyhýbá se však ani problematice občanského a obchodního práva. Jejím cílem je pojednat o vybraných vývojových tendencích a aplikačních problémech, které se výkonu konkurenční činnosti týkají, a nabídnout i řešení de lege ferenda.

Právní stav komentáře je k 1. 4. 2020. Na knižní trh přichází 2. vydání komentáře, který již při první edici před 5 lety prokázal, že jeho autoři rozhodně nechtějí s výkladem „končit tam, kde začíná problém“. Osobní zkušenosti mnohých členů autorského kolektivu s aplikací zákona o státní službě (č. 234/2014 Sb.) „v terénu“ vedou k novým cenným postřehům a závěrům, prokazujícím neměnnost kriticko-analytického přístupu autorského kolektivu. Aktuální, druhé vydání komentáře, reaguje po pěti letech od prvního vydání na všechny doposud přijaté novelizace a prováděcí předpisy. Komentována jsou i významná přechodná ustanovení. Pro výklad jsou zapracovány služební předpisy náměstka ministra vnitra pro státní službu, metodické pokyny náměstka ministra vnitra pro státní službu, závěry poradního sboru náměstka ministra vnitra pro státní službu k zákonu o státní službě. Vybrané dokumenty jsou rovněž přílohou komentáře, stejně jako Kolektivní dohoda vyššího stupně a seznam standardizovaných zkoušek. Autorský kolektiv tvoří tým odborníků na pracovní právo i na právo správní, kolektiv početný, z pohledu profesní specializace pestrý a z pohledu generačních zkušeností vyrovnaný; složený z „teoretiků i praktiků“, z učitelů vysokých škol i právníků z neakademické sféry, ze špičkových odborníků z ministerstev a dalších správních úřadů, zkušených advokátů, rozhodců i specialistů na personální práci.

Participace zaměstnanců na řízení společností (zaměstnavatelů) může mít různé podoby – a vyvolávat různé právní otázky. Předkládaná publikace autorského týmu expertů z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, z níž mnozí působí též jako advokáti, rozhodci nebo podnikoví právníci, nabízí multidimenzionální pohled na tuto problematiku. Rozebírá aktuální otázky pracovního, občanského i obchodního práva ve vztahu k danému tématu; analyzuje minulost, současnou právní úpravu i budoucnost. Publikace se zabývá řadou mimořádně aktuálních otázek, jako je fungování Evropských rad zaměstnanců, skončení pracovního poměru zástupců zaměstnanců nebo zastoupení zaměstnanců ve volených orgánech akciových společností. Jistě tak bude vítaným příspěvkem do akademických diskusí i pomocníkem pro právní praxi.

Praktický komentář poskytuje komplexní výklad s ohledem na stav textu zákoníku práce platný k 1. 10. 2017, přičemž však zohledňuje fakt, že mnohé změny zákoníku práce, které se staly platnou součástí právního řádu do tohoto data, budou nabývat účinnosti až v průběhu roku 2018 (v textu jsou tak zohledněny veškeré novely až po ty, provedené změnovým zákonem č. 310/2017 Sb., účinné od 1. 6. 2018). Praktičnost prezentovaných výkladů je podpořena pestrou skladbou působišť jednotlivých spoluautorů, kteří působí jako soudci, advokáti, univerzitní učitelé, legislativci, ministerští úředníci, rozhodci, podnikoví právníci.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný