Ostřílený vypravěč Jan Pavel přichází v nové knize s příběhem až nesnesitelného egoisty a fanfaróna Maggiho. Ten kvůli naivní romantické představě o řeznickém řemesle, kterou ho ještě před sebevraždou naočkoval otec, odejde z gymnázia a nastoupí na učiliště, aby se i on stal tím nejlepším řezníkem a obnovil slávu rodinné firmy. Rychle se naučí nejen dokonale vykosťovat a bourat, ale hned si najde i dva kumpány, se kterými pořádá alkoholické orgie, zkouší nejrůznější drogy a baví se zlomyslnými žerty, které jsou čím dál nebezpečnější, násilnější a zrůdnější. Symbolické kulisy pro jejich morbidní řádění tvoří masokombináty, řeznické provozovny i neútěšné prostory učiliště. Večírky a erotické scény střídají drogové vidiny a alkoholová deliria. Vypravěčem příběhu je sám Maggi, jehož expresivní řeznická hantýrka a dialogy plné černého humoru staví po bok hrdinů Mechanického pomeranče a Trainspottingu, a stejně jako oni i Maggi se nakonec ocitne ve vleku zla, které sám páchá. Ve chvíli, kdy se příběh překlopí do děsivé noční můry, povýší autor děj do symbolické roviny, aby se mohl ptát: kde a z čeho se takové zlo rodí?

O bleším cirkusu psal ve svých Pražských dobrodružstvích před stoletím Egon Ervín Kisch. Teď o něm píše Jan Pavel. Navenek má každý z nich to své: Kisch zábavu, pouťovou kuriozitu, lehce bizarní atrakci pro děti, Pavel pak tísnivou procházku po vlastním osudu, stopování sebe sama labyrintem, v jehož srdci se trochu škodolibě pošťuchují láska a smrt. Společný jmenovatel obou je ale jednoznačný: bleší cirkus řídí vždycky někdo jiný. Stejně jako v tolika případech naše životy. Nevyrostli jsme z ničeho, jsme větve v koruně stromu s mohutným kmenem a kořeny hluboko v zemi. Rezonuje v nás nejen současnost, ale taky minulost; a někdy brutální, nelítostnou silou. Zbývá jediné: sundat si ohlávku, ať je jakkoli pozlacená, a zmizet z toho cirkusového plácku co nejrychleji pryč - k sobě. Zbavit se závislostí, přestat přijímat i předávat vinu. Narovnat se a být už jen sám sebou.

Motivace, soustředění, víra ve vlastní schopnosti a emocionální stabilita jsou základní vlastnosti, které úspěšný sportovec v jakémkoliv sportu musí mít. Jak tyto mentální vlastnosti rozvíjet a cíleně trénovat vám doporučí zkušený sportovní psycholog.

Podmanivý text o vyřčené lásce a nevyřčené smrti, o koloběhu fatálních tužeb ženy a muže - a předně upřímná a vzácně sebereflexivní zpráva o jedné nadějeplné prohře. Hlavní hrdina, resp. jeho vypravěč - toť antipod Goetheova Viléma Meistera: jeho léta učednická i tovaryšská nespějí ke zdárnému a očekávanému naplnění lidské individuality, on sisyfovsky zdolává svoji horu emocí, aby z ní záhy padl znovu až na samé dno. Jeho cílem je cesta. A na té cestě jej provází nekonečná touha. Ta touha, z níž se rodí výjimečné, byť temně konturované příběhy.

Ze soukromé prominentní školy jsou uneseny dvě děti. Již od první chvíle je jasné, že byl tento čin dlouho a důkladně plánovaný. Proč se ale únosce neozývá se svými požadavky? A půjde tu opravdu o peníze? Když konečně dorazí dopis s instrukcemi, jsou o tom již přesvědčeni všichni členové vyšetřovacího týmu. Jen mladý poručík Richard si stále není jistý. Má pocit, že se za pomyslnou oponou případu odehrává ještě něco jiného. Něco znepokojivějšího. Něco závažnějšího. Ale co může být zrůdnějšího než ohrožovat životy nevinných dětí? A podezření mladého poručíka kriminálky se potvrzuje ve chvíli, kdy je jedno z dětí nalezeno v zuboženém stavu ještě před předáním výkupného. Nic není, jak se původně zdálo. Následné události totiž roztáčejí kolotoč nepředstavitelných zvratů a odhalení, které sahají až do nejvyšších pater společenské smetánky a nezůstanou bez následků ani pro mladého kriminalistu.

Popis není dostupný

Lumpárny, legrácky i příjemně melancholická zastavení v době (ne)dávno minulé. Dítětem poutavě a s humorem vyprávěný příběh z městské periferie, z míst a časů, které musí jednou každý z nás opustit. Více či méně laskavé vzpomínky ale zůstávají navždy. Zatoužili jste se někdy vrátit do dětství, do doby objevování, údivu, do doby, kdy ty nejběžnější věci mají nádech tajuplna, zatímco historické události nám leckdy připadají banální? Hořkosladký příběh starého Hloubětína viděný očima malého kluka z obyčejné (a přece tak neobyčejné) rodiny posunuje vnímání právě tímhle směrem. Kniha bohatým, živým, nevyumělkovaným jazykem popisuje kličkování mezi symboly socialismu, kterému už dochází dech, i tvrdou srážku dětských snů s realitou. Nenechte se mýlit hravostí výpovědi: kniha je o vážných věcech. Autor se nebojí nechat leckterý drobný příběh bez rozuzlení, aby pak všechny přečnívající konce pochytal a umně vpletl do závěru. Na knize je sympatické, že končí okamžikem, kdy se mění vnímání světa hlavního hrdiny a všechno je najednou jinak. Nemusíme číst o vimrlatech, prvních láskách ani sexuální frustraci, jen o bláznivých a někdy nebezpečných klukovských dobrodružstvích. S odchodem dětství odchází i starý Hloubětín, pražská periferie, neboť touto čtvrtí povede dálnice. Nastává nová éra…

Popis není dostupný

Popis není dostupný