Pátrání po obětech "krvavého léta" 1945 přivádí pražského studenta na Vysočinu. Zapadá ale tragický příběh posledního německého faráře v Jihlavě do jeho diplomové práce? Byl skutečně obětí, či kolaborantem? Mohou ještě žít ti, co tenkrát stříleli? Co se odehrálo na kostelní věži? A jaké tajemství skrývá jedna fotografie? Studijní výlet se nečekaně mění v detektivní pátrání po docela jiné události a vede k poznání, jak naše minulost ovlivňuje naši přítomnost.

Renomovaný psychiatr, pedagog, katolický kněz a esperantista se v rozhovoru s Janem Paulasem ohlíží za svou padesátiletou psychiatrickou praxí. Vzpomíná na dobu studií i začátky své profesní dráhy v dobách ateistického marasmu. Mluví o své konverzi, sleduje proměny naší společnosti po pádu komunismu a nabízí svůj neotřelý pohled i na věci budoucí. ***** Kniha je protkána humornými i méně veselými příběhy z autorova života. Dvojí role psychiatra a duchovního zprostředkovává čtenářům jedinečný pohled na svět zdravých i nemocných, kněží i laiků, zpovědníků a psychoterapeutů, církve i společnosti. ***** Max Kašparů s úlevou vzpomíná na primáře, který nové pacienty vítal slovy: „Blázinec je před branou. U nás je klid a pohoda.“ A v tom je i hlavní přínos této knížky: nejen otevřeně poukazovat na problémy naší roztříštěné společnosti, ale také nabídnout radu, jak dobře žít, abychom se nezbláznili.

Známý duchovní autor, karmelitán P. Vojtěch Kodet v obsáhlém knižním rozhovoru líčí svůj životní příběh. Postupně poznáváme jeho předky, dědečka, který prošel ruským zajetím, otce, bývalého politického vězně, a další členy rodiny. P. Kodet vzpomíná na dětství na venkově, hledání životní cesty, poměry v litoměřickém semináři, kněžské štace i sledování ze strany StB, na obnovu kláštera v Kostelním Vydří nebo svou službu exorcisty. V otevřeném dialogu líčí i nelehká období života a otevírá témata, která jsou pro něj důležitá: víra jako osobní vztah, odpuštění, uzdravení, umění rozlišování nebo život s Božím slovem.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Islamolog a afrikanista Luboš Kropáček se již desítky let věnuje putování po neschůdných cestách poznávání dějin a kultury islámského světa. Rozhovor, který s ním vedli dva zkušení novináři, sleduje nejprve životní příběh absolventa arabistiky, anglistiky a afrikanistiky v Praze, který se v roce 1968 účastnil studentské expedice do nemocnice Alberta Schweitzera v Lambaréné. Tato mnohaměsíční cesta předznamenala celoživotní zájem Luboše Kropáčka o Afriku. Až do roku 1974 působil jako odborný asistent na FF UK, poté byl donucen odejít a živil se překlady a tlumočením z arabštiny. Po roce 1989 se na fakultu vrátil, v roce 2001 byl jmenován profesorem. Luboš Kropáček je autorem mnoha úspěšných knih o dějinách, kultuře a duchovnosti islámského světa. Připomeňme asi nejznámější, opakovaně vydávaný přehled Duchovní cesty islámu (Vyšehrad, 5. vydání 2011). Islám, islámský fundamentalismus a život muslimské společnosti proto představují druhé významné téma knihy. Tím třetím je křesťanská víra, pevný základ a opora v mnoha nelehkých životních situacích. I o nich je možné se v knize rozhovorů s jednou z výrazných osobností české vzdělanosti dočíst.

Popis není dostupný

Tento rozhovor vznikl na podnět českého Karmelitánského nakladatelství. Protože byla od samého počátku zamýšlen k publikování v češtině i polštině, byl k rozmlouvání přizván český žurnalista Jan Paulas, redaktor Katolického týdeníku, a z polské strany Cezary Sekalski šéfredaktor katolického měsíčníku pro Obnovu v Duchu svatém List. Přáním nakladatelství i obou novinářů bylo získat rozhovor, který by měl autobiografický charakter, což respondent přijímal na počátku se značným odporem. Nakladatelství se ale na něho obrátilo s touto prosbou právě proto, aby mohlo přiblížit svým čtenářům autora, jehož knihy se na domácím trhu objevují už celou řadu let.

Knižní rozhovor s opatem želivského kláštera Bohumilem Vítem Tajovským (1912-1999) mapuje celý jeho život: dětství na Havlíčkobrodsku, seminární studia, vstup k premonstrátům, život v želivském klášteře za první republiky, válečná léta, profesorskou dráhu, volbu opatem, léta strávená v komunistických žalářích, práci lesního dělníka a topiče, tajné opatské působení, ale i pád komunismu a návrat řádové komunity do kláštera. Životní cesta želivského opata zrcadlí dramatické události, kterými prošla česká společnost během celého uplynulého století. Ve svých vzpomínkách zachycuje Tajovský mimo jiné i řadu osobností, s nimiž se v životě setkal, například Josefa Berana, Jakuba Demla, Josefa Floriana, Václava Havla, Gustáva Husáka, Jana Masaryka, Anastáze Opaska, Dominika Pecku, Suzanne Renaudovou, Václava Renče, Bohuslava Reynka, Zdeňka Rotrekla, Pavla Tigrida, Františka Tomáška, Josefa Toufara, Jana Zábranu, Jana Zahradníčka, Jana Zrzavého a Josefa Zvěřinu. Kniha je doplněna dokumenty, vzpomínkami na B. V. Tajovského, obsáhlou obrazovou přílohou a jmenným rejstříkem.

Látku k této hře čerpal autor z různých verzí zpracování tzv. trojské války, kde na pozadí velkých dějinných bojů se dehrává milostný příběh dvou účastníků. Na rozdíl od slavnějšího milostného příběhu Romea a Julie, zde láska obou milenců hraje okrajovou roli a ustupuje válečnému zaujetí, zaniké v bitevní vřavě a v podstatě končí daleko tragičtěji. Milenci sice přežívají, umírá však jejich láska.