Druhý díl řady atlasů blanokřídlých, v rozšířené podobě zahrnující spolu s faunou České republiky i druhy vyskytující se na Slovensku, je pokračováním před několika lety vydaného a veřejností dobře přijatého prvního dílu, který se do současnosti dočkal již dvou dotisků. Na rozdíl od prvního dílu cílem druhého nebude jen poskytnout ucelený přehled o fauně obou územních celků, ale zároveň poskytnout i možnost jejich určování. Tím se tato publikace liší od předchozího dílu: není jen pouhým atlasem, ale zároveň se stává i určovací příručkou umožňující identifi kaci čeledí, rodů a – s výjimkou některých obsažných a determinačně obtížných rodů podčeledi Nematinae – i jednotlivých druhů. Texty provázejí jak fotografi e dospělců, tak i detailní vyobrazení významných určovacích znaků, včetně genitálií obou pohlaví tam, kde je to nezbytné. Navíc pro hlubší zájemce o tuto skupinu jsou u jednotlivých čeledí nebo podčeledí uvedeny odkazy na základní určovací příručky. Bezesporu nejvýznamnějším přínosem této publikace jsou vyobrazení larválních stadií. Jedná se vůbec o jejich první ucelený publikovaný přehled a tím publikace představuje v tomto specializovaném oboru určitý unikát nejen v rámci tuzemské, ale i celosvětové populárně naučné literatury. Navíc vyobrazení larev některých druhů, údaje o jejich živných rostlinách a bionomii jsou uvedeny v této publikaci poprvé, což mimo jiné akcentuje i její vědecký přínos.

Poslední díl atlasu je završením čtyřdílné řady atlasů motýlů a housenek střední Evropy. Kromě většině čtenářů známých čeledí denních motýlů, jako jsou otakárkovití, běláskovití, babočkovití, modráskovití a soumračníkovití, kniha zahrnuje i méně známé čeledi motýlů s výlučně denní aktivitou: vřetenuškovití, nesytkovití a okenáčovití. S výjimkou odborníků si málokterý z nás stačil uvědomit, že současný překotný vývoj lidské civilizace, provázený necitlivými zásahy do životního prostředí, se významnou měrou podepisuje na prudkém úbytku motýlů. K nalezení odpovědi a pochopení, proč je žádoucí zachovat toto přírodní dědictví i dalším generacím, přispívá i závěrečný díl této řady atlasů.

Připravovaná publikace je třetím svazkem plánované čtyřdílné edice atlasu housenek a motýlů střední Evropy. Podobně jako u dvou předchozích, již vydaných dílů je cílem tohoto třetího podat ucelený přehled o všech druzích z dané čeledi, v tomto případě píďalkovitých, zjištěných nebo přepokládaných ve středoevropském prostoru. V textové části je u každého druhu uvedena krátká charakteristika, u vzájemně si podobných druhů diferenciální diagnóza jak dospělců, tak jejich vývojových stadií – housenek, dále rozšíření, bionomie, u larev základní biologické charakteristiky (fenofáze, živné rostliny, eventuálně poznámky k chovu v zajetí). Rozšíření u většiny druhů je doplněno ilustračními mapkami. Obrazová část je tvořena tabulemi s vyobrazením dospělců všech druhů a u více než poloviny druhů i housenek.

Blanokřídlí představují druhově nejpočetnější skupinu hmyzu, ne-li suchozemských živočichů vůbec. Přestože jejich role v ekosystémech je v mnoha ohledech prvořadá - vzpomeňme si např. na včely jako opylovače rostlin, nepřebernou armádu drobných vosiček a lumků parazitujících u různého hmyzu a bezpočetných mravenců, jejichž celková biomasa je vyšší než biomasa všech suchozemských obratlovců. Jejich přítomnost nebo nepřítomnost má často rozhodující vliv na stabilitu a dynamiku ekosystému, přesto tato skupina hmyzu zůstává stále ve stínu atraktivnějších skupin hmyzu, jako jsou především brouci a motýli. I když se na našem knižním trhu objevily některé populárně naučné publikace zmiňující se o blanokřídlém hmyzu ve více nebo méně omezeném rozsahu a zaměřené spíše na známé skupiny, jako jsou včely, mravenci nebo vosy, stále chybí kniha, která by poskytla alespoň rámcově systematický přehled o této zajímavé, ale stále nezaslouženě opomíjené skupině hmyzu. Plánovaná dvoudílná publikace by měla alespoň částečně tuto mezeru zaplnit. Jejím úkolem je formou identifikačního atlasu poskytnout čtenáři rámcový přehled blanokřídlých střední Evropy s důrazem na Českou republiku. Autoři si v žádném případě nekladou za cíl poskytnout ucelený přehled, protože to nedovoluje nejen omezený rozsah knihy, ale především dosavadní stále jen neúplné znalosti naší fauny, jak dokazují každoročně publikované nové nálezy druhů na našem území.

Připravovaný svazek pojednávající o čeledi můrovitých navazuje na první díl vydaný v roce 2007 a je součástí populárně naučné publikační řady o motýlech a housenkách střední Evropy. Jedná se o identifikační atlas dospělců a housenek a zahrnuje všechny druhy vyskytující se nebo zjištěné ve střední Evropě, se zvláštním zřetelem k fauně České republiky. Popisné diagnózy k jednotlivým druhům budou doplněny mapkami rozšíření a barevnými tabulemi s fotografiemi dospělých jedinců jak v preparované, tak přirozené poloze a také fotografiemi jejich nedospělých stadií - housenek. Připojeny budou i identifikační klíče pro některé obtížně určitelné druhy.

Publikace má charakter identifikačního atlasu, určeného nejen pro specialisty, ale i pro všechny milovníky přírody. Kniha je koncipována způsobem, který umožní snadno a rychle určit všechny druhy motýlů známé nejen z území České a Slovenské republiky, ale i z území sousedních zemí. Kromě dospělců jsou u téměř všech druhů vyobrazena i vývojová stadia – housenky , čímž tato kniha na našem knižním trhu představuje bez nadsázky určitý unikát. Doprovodný text k jednotlivým druhům poskytuje kromě diagnózy druhů i základní informace o rozšíření (doplněné mapkou) a ekologii a poznámky k chovu jednotlivých druhů. Kniha je prvním dílem připravované řady publikací o motýlech ČR a SR.

Popis není dostupný