Koronavirová pandemie otřásla našimi životy v míře nebývalé. Krom jiného byla podnětem k sebezpytování nejrůznějších vědních disciplín.Tato kniha představuje dílčí sebereflexi právní vědy, resp. české pozitivněprávní doktríny. Soustřeďuje se sice především na obecnější i dosti specifické problémy našeho ústavního práva (a zčásti i politiky), přidává však důležitý rámec mezinárodního a evropského práva. Všímá si rovněž navýsost praktických přesahů našeho potýkání s covidem-19 v soukromém právu, ale i přístupů ke zvládání pandemie v několika zahraničních jurisdikcích.Ústí v poměrně konkrétní doporučení změn v právním řádu, abychom v případných obdobných situacích budoucích byli lépe připraveni.

Dělba moci je tématem klasickým, traktovaným v politickém a právním myšlení již po staletí, pro mnohé tak možná v současném světě už poněkud vyčpělým. Navzdory tomu zůstává podstatným prvkem teorie a praxe omezené vlády.Kniha sleduje vznik, důvody a různé soudobé i historické modely dělby moci. Všímá si také jejích předchůdců a alternativ, ať už se jedná o smíšenou vládu, anebo o různé varianty kultivace vládců.Uvozena je přehledem pojetí moci jako takové, končí shrnutím relevantním pro poměry České republiky.Kniha Jana Kysely „Dělba moci v kontextu věčného hledání dobré vlády“, bez jakékoli kurtoazie, je hodnotnou, velmi přínosnou publikací, přinášející rozsáhlou sumu poznatků uspořádaných v přehledné a promyšlené systematice, nadto i řadu vlastních tezí a závěrů. Kniha je zároveň napsána čtivým a přitom odborně precizním stylem, je napsána i v dobrém slova smyslu didakticky, jelikož autor vede čtenáře objasněním důvodů a směrů předkládaných úvah.Z recenze prof. Pavla HolländeraKniha je psaná ve stylu podrobných rozsáhlých analýz, s nimiž se dnes setkáváme spíše v zahraniční, než v české literatuře. Autor v ní spojuje své rozsáhlé znalosti o vývoji právního a politického myšlení, podrobný přehled o německé a anglické literatuře k tématu, diskutuje o aktuálním ústavněprávním vývoji a uvádí tak koncepci dělby moci do nových souvislostí. Své si proto v knize najde jak čtenář, kterého zajímá, jak lze omezit státní moc i jinak, než pouze jejím rozdělením, tak ten, kdo chce hlouběji proniknout do filosofických základů dělby moci. Poučení nabízí jak čtenářům s politologickým zázemím, kterým vysvětluje právní souvislosti dělby moci, tak právníkům, kterým ukazuje, co vše je potřebné reflektovat nad rámec právních konstrukcí.Z recenze doc. Jany Ondřejkové

Populismus patří mezi velmi frekventovaná slova posledních let. Co vše však může populismus obnášet? Kdo jsou populisté, a proč jimi vlastně jsou? Z těchto základních otázek vychází mezioborový tým, složený z autorů zavedených i začínajících, zdůrazňujících charakteristiky populismu tu jako politického stylu, jindy více jako svébytné doktríny, analyzujících jej jako nebezpečnou alternativu liberální demokracie, případně i „jen“ jako stimul pro její revitalizaci. Prvořadým zřetelem knihy nicméně není populismus jako takový, nýbrž jeho vztah k právu, právnímu státu, potažmo k institucím vůbec. V tomto rámci se stává zřejmým, že nelze přehlížet vazby mezi populismem a překonáváním mnohých konvenčních omezení moci, jejichž účinek byl založen na tom, že se některé věci prostě nedělají. Vzniká tak větší prostor pro výslovnou právní regulaci, avšak s jakým obsahem? Populisté mohou vládnout i pomocí práva, jakkoliv především „svého“ práva. Mohou „dobýt“ i instituce, jejichž účelem bylo limitovat moc aktuální většiny. Vyústěním společného přemýšlení tak snad je banální postřeh, že bychom měli snižovat případný pocit významné části společnosti, že právo a právní instituce slouží jen někomu, jen bizarním zájmům a právům jednotlivců a menšin, a to na úkor většiny. Jelikož se žádné zřízení neudrží proti nevůli většiny, je třeba o přízeň většiny stále znovu usilovat.

Popis není dostupný

Politické strany a hnutí mají v procesu ustavování i fungování zastupitelských sborů a posléze i ústavních systémů mimořádný význam. Dílo, které je v době svého vzniku na trhu jedinečné, komentuje jejich právní regulaci prostřednictvím zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Komentář srozumitelným způsobem vysvětluje fungování politických stran a politických hnutí od založení až po jejich zánik, a to včetně dohledu státu a dalších relevantních činností z jeho strany. Autoři působí na právnických fakultách, v oblasti této právní úpravy pravidelně publikují.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný