Co mají společného dějepisectví a evoluční biologie? Zdánlivě nic. Autoři však ukazují, že patří do jedné kategorie: obě nauky rekonstruují dějiny (lidí a života vůbec) na základě dochovaných stop, pak jedna i druhá tyto nálezy interpretují – a spřádají vyprávění o možném průběhu minulých dějů. Dějů, které nějak probíhaly a k nimž nemáme přímý přístup. Autoři se také se vší vážností ptají, zda i ostatní formy života („ne-lidské“) nečiní totéž: totiž že smysluplně interpretují svůj život v kontextu světa, v němž žijí, ale také na základě paměti a zkušenosti své linie sahající do hlubin věků.

Popis není dostupný

Publikace Natura et cultura je čtvrtým svazkem edice Andrias. Tentokrát se společným tématem autorů stala distinkce (či dichotomie) příroda-kultura v rámci obecně antropologického diskurzu. Impulsem pro vznik této knihy pak byla snaha hledat styčné plochy mezi přírodovědnými, empirickými a kulturněvědními, interpretativními postupy v rámci antropologie. Proč právě to? Antropologie se totiž téměř po celou dobu své existence potýkala s poměrně značnou názorovou roztříštěností a v čím dál větší míře i neschopností badatelů shodnout se na předmětu svého zájmu. A za většinou těchto sporů stojí právě leckdy i neplodná myšlenková cvičení usilující o posunutí člověka výhradně buď do sféry přírody nebo kultury. Uznání, že kategorie příroda a kultura jsou jen jistou formou zvyku, jak přistupovat ke členění světa kolem nás a také jak chápat člověka, může přispět k tomu, že různé strany sporu o povaze člověka a antropologie alespoň přestanou chápat své stanovisko jako jediné možné. Předložené texty navíc pro prohloubení této diskuse identifikují a mapují některá tematická pole, v nichž se mohou badatelsky produktivně setkávat a navzájem ovlivňovat a doplňovat přírodovědně založené postupy s těmi, které vyrůstají z analýz kultury či socio--kulturní skutečnosti. Autorům této knihy tak nejde o to najít cestu z existující plurality přístupů, naopak chtějí tuto pluralitu podpořit.

Publikace Evolvendi anthropologicae zahajuje antropologickou řadu edice Andrias. Věnuje se aktuálním otázkám spojeným s tematizací vývoje, tedy konceptu, který měl uvnitř společensko-vědního diskursu dlouho své místo jisté a neproblematické. Až 20. století ukázalo, že podobně jako i další vůdčí teorie společenských věd není ani tato idea nic přirozeně daného. Nelze z ní automaticky vycházet, a to i přesto, že se již uvnitř některých oborů pevně zabydlela a stala se jim téměř jakousi "mantrou". Hlavním poselstvím autorů je tak upozornit, že pozice teorie vývoje není ve vědě rozhodně neotřesitelná. Na stránkách této knihy se zamýšlíme nad tím, nakolik vývoj doopravdy představuje hybný motor pro antropologické jevy v rámci historického, filozofického, biologického a kulturně společenského bádání. Pátrali jsme napříč nejrůznějšími oblastmi lidského života s cílem najít i ve zdánlivě vzdálených disciplínách zabývajících se člověkem pojítka, která by nám přinesla odpověď. Objevili jsme ji? Posouzení je na vás. Naším přáním je zasít na tomto poli zrnka pochybností. Pokud vyklíčí v plodnou diskusi s vámi, našimi čtenáři, přispějeme my všichni svou troškou k vývoji ve vědeckém myšlení.

Jméno Alberta Einsteina je spojováno nejen s geniálností, ale i s naivními a hloupými představami o něm. V knížce je na populární úrovni věnována velká pozornost vědeckému Einsteinovu odkazu i jeho nadčasovým myšlenkám přesahujícím vlastní relativistický svět jeho objevů. Na tomto pozadí a z tohoto úhlu se sleduje i vlastní Einsteinův život, život radostný i bolestný, tak jak život člověka bývá.

Kniha "Paralely, průsečíky, mimoběžky." s podtitulem Teorie, koncepty a pojmy v české a světové historiografii 20. století.. Autorem je Horský Jan, Storchová Lucie. Kniha je vázaná. Obsahuje 272 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Albis International" z roku 2009. Přejeme příjemné čtení.

Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním představuje originálnízamyšlení nad povahou soudobého historiografického myšlení. Autor se v ní zamýšlí nad dějepisectvímjako vědou, nad dějepisectvím jako krásnou literaturoua vyprávěním či dokonce nad dějepisectvím jako rétorickoufigurou. Detailním způsobem ohledává i vztah dějepisectvík moderní kultuře, jeho provázanost se soudobýmpolitickým myšlením i sociální realitou moderníhoa postmoderního světa, a to na příkladě českých i zahraničních,světově uznávaných historiků.

Kniha je věnována výkladu Einsteinovy teorie gravitace a matematických modelů v tzv. standardní kosmologii, dále studiu raných vývojových etap vesmíru, tedy fyzikálních problémů vznikajících v raných stadiích vesmíru, dále vývoji nepatrných fluktuací hmoty v raných etapách vývoje a procesům, které vedou až k dnešním velkým strukturám ve vesmíru. Na závěr je pozornost upřena na kosmologické informace a otázky o gravitačním zobrazování, mikrovlnném kosmickém pozadí a antropickém principu. Kniha je určena každému zájemci o astrofyziku, astronomii a kosmologii, vč. studentů, doktorandů a vědeckých pracovníků.

Popis není dostupný

Kniha "Rodina našich předků". Autorem je Horský Jan, Seligová Markéta. Obsahuje 141 stran. Jedná se o počin nakladatelství "NLN - Nakladatelství Lidové noviny" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.