Když před třemi desetiletími začal Alexandr Dugin propagovat obnovu eurasijského impéria, jeho ideje se zdály okrajové. V éře vlády Vladimira Putina, kterého Dugin považuje za klíčovou osobu současných ruských i světových dějin, už není radno Dugina přehlížet. Jeho vize se naplňují rychleji, než bychom si přáli. V útlé knížce sice nelze plně obsáhnout Duginovu "čtvrtou politickou teorii", jejíž založení sahá až k Martinu Heideggerovi, ale už to, že prozumíme teoretickému pozadí Duginových názorů, nám poskytne vodítko, jak chápat jeho na první dojem chaotická a radikální prohlášení, které ústí až ve vizi třetí světové války, zničení Západu a obnovení velkoruské slávy.

Korupce a její nejrozmanitější formy trápí společnost dnes a denně. Jelikož korupce ohrožuje zákonnost, demokracii a lidská práva, podrývá dobrý způsob vlády, zásady solidnosti a sociální spravedlnosti, zkresluje konkurenceschopnost, brzdí ekonomický rozvoj a ohrožuje stabilitu demokratických institucí a morální základy společnosti, je primárně úkolem státu s ní bojovat. Na kontrole a odhalování korupčního jednání se však má podílet i sama veřejnost, k čemuž je nezbytná určitá míra povědomí o korupci. Je proto nezbytné poskytovat občanům dostatek informací, který umožní rozpoznání korupce a zapůsobí též preventivně před využíváním korupčních praktik. Z uvedeného důvodu byla problematika korupce a boje s ní zařazena do rámcových vzdělávacích programů a pedagogové ji musejí zařadit v souladu se školními vzdělávacími plány do své výuky. K tomu má napomoci učebnice, kterou právě držíte v ruce. Kromě samotného vymezení pojmu korupce, jejího třídění, jejích forem, jejím postihu v právním řádu České republiky, ale i na poli mezinárodním, se publikace věnuje i kriminologickým aspektům, preventivním nástrojům a uvádí, jak by se měl občan při styku s ní zachovat. První kapitola je pak věnována uvedení stručných základů (právních, morálních) odpovědnosti každého občana, aby žáci dokázali ozřejmit základní principy svých práv v kontextu právní odpovědnosti za svá jednání. Závěrečná kapitola pak nastiňuje základy trestního práva procesního, konkrétně uvedení základních aspektů a situací, které v každodenním životě nastávají a i děti a mladiství se do nich mohou snadno dostat, ať už jako svědkové, podezřelí či dokonce jako pachatelé. Učebnice obsahuje i řadu kontrolních a testových otázek, otázek k opakování a další metodické návody. Publikace je určena především pedagogům středních škol, ale v přiměřeném rozsahu by měla být pomůckou i učitelům základních škol. V základních školách je doporučeno problematiku zařadit do učiva 8. a 9. ročníku.

Proč Hitler spáchal genocidu Židů? Jan Horník za uspokojivou odpověď v žádném případě nepovažuje běžná vysvětlení. Například, že nacisté se pro holocaust rozhodli proto, že národní socialismus byl rasistickým a antisemitským režimem. To jsou známé skutečnosti, které teprve vyžadují hlubší objasnění. Proto se autor nejdříve důsledně ptá, proč byl Hitlerův nacismus rasistický, fanaticky antisemitský atd., dokud nenalne pevný bod, o nějž lze uspokojivou odpověď opřít. Soustřeďuje se přitom na ústřední postavu nacismu Adolfa Hitlera. Za podmínku úspěchu totiž považuje obsáhlý rozbor Hitlerova chápání světa. Kniha proto obsahuje mnoho originálních Hitlerových textů (velká část z nich dosud nebyla v češtině publikována) a podrobné komentáře k nim. Na rozdíl od většiny prací o nacismu se Jan Horník nesoustřeďuje na historii nacismu, ale na myšlenkové příčiny, z nichž praxe nacistů vycházela. V poslední kapitole pak předkládá originální vysvětlení příčin Hitlerova antisemitismu a odhaluje i Hitlerův speciální motiv ke genocidě. Boří přitom mýtus o racionálně nevysvětlitelné záhadě holocaustu. Ukazuje, že Hitlerův antisemitismus představoval zcela ojedinělý druh protižidovské nenávisti, který nelze vysvětlit z dosavadních dějin. Hitlerova fanatická nenávist totiž vychází ze zcela nových moderních myšlenkových zdrojů. Čtenář zároveň s překvapením zjišťuje, že Hitlerovo obecné světonázorové přesvědčení má nejen svou striktní logiku, ale navíc se takřka shoduje s dnešním vědeckým pohledem moderního člověka na svět. Autor přesvědčivě dokládá, že nacistický světonázor i vražedná praxe nacistů bezprostředně vyházejí z darwinismu a z jeho principu boje o přežití. Vzhledem k letošnímu 200. výročí narození Charlese Darwina a 150. výročí uveřejnění jeho přelomové práce O původu druhů cestou přírodního výběru, která oslavuje celá moderní věda, jsou zjištění Jana Horníka doslova varující. Teoretická východiska totalitního nacistického režimu naše civilizace evidentně ještě neopustila.

Popis není dostupný