Knížečka přehledně a srozumitelně vysvětluje, proč se slaví Velikonoce a jaké události i lidové tradice k nim patří. Seznámí čtenáře s významem jednotlivých dnů pašijového týdne i se zvyky, které se u nás dochovaly po staletí.

Knížečka svými texty a obrázky připomíná, proč slavíme Vánoce. Ty se u nás objevily s příchodem křesťanství. Podíváme se do vesnic a městeček našich předků, seznámíme se s postavami během adventu, s historií betlémů a skromnou podobou Štědrého dne. Některé zvyky mizí, jiné se znovu vrací, ale to hlavní - vzájemná láska v rodinách a z ní plynoucí vánoční pohoda - jistě zůstává.

Chcete zažít alespoň na chvíli vzkříšení staré indiánské slávy a romantiky? Podívejte se, jak indiáni prožívali své dětství a mládí. Zkuste si s nimi prožít lov na jeleny a na bizony. Uvidíte, jak se oblékali na velké kmenové slavnosti, jaké hráli hry a dozvíte se i něco o indiánských hrdinech.

Popis není dostupný

Kniha Pražské ptactvo 1800-2020 (Ptáci - město - příběh hrdiny) je určena odborné i široké veřejnosti a propojuje zdánlivě odlehlé oblasti: svědčí o mimořádné osobnosti v boji proti dvěma totalitám a představuje pozoruhodné ornitologické dílo. V jednom svazku je zahrnuto v jistém smyslu několik knih najednou: Těžištěm je ceněná a v mnoha směrech průkopnická práce Pražské ptactvo, v níž ornitolog Veleslav Wahl (1922-1950) v polovině čtyřicátých let 20. století knižně dokumentoval a komentoval stav a prostředí ptáků v hlavním městě. Na svou dobu mimořádně prozíravý a dnes zvlášť aktuální je mimo jiné Wahlův přístup k ochraně ptactva apelující na cílenou péči o životní prostředí. Kapitoly původního Pražského ptactva byly pro současné vydání významně doplněny a aktualizovány novými texty, které reflektují změny v avifauně Prahy od dob Veleslava Wahla. Další podstatná část knihy je zaměřena na nevšední život Veleslava Wahla a jeho hrdinské občanské postoje, jimž dodnes nebyla věnována patřičná pozornost. Wahl byl nejen významným ornitologem, ale také aktivním členem domácího protinacistického a posléze protikomunistického odboje; za údajnou velezradu a vyzvědačství byl v roce 1950 totalitní komunistickou justicí odsouzen k smrti. Důležitou rovinu tvoří i obrazová vrstva knihy. Texty o ptactvu provázejí nové kresby Jana Hoška, starší ilustrace Karla Svolinského i výběr z obrázků samotného Wahla. Publikaci doplňují fotografie pražských lokalit, které speciálně pro tento účel pořídil Karel Cudlín, i řada archivních snímků, dokumentů a dalších pramenů. Autory grafické úpravy celého svazku jsou Josefina Karlíková a Matej Vojtuš. Kniha ve svém edičním záměru vychází z Wahlovy poslední vůle, kterou vlastnoručně sepsal den před popravou. Chce splatit dluh vůči jeho ornitologickému dílu i jeho občanské statečnosti a být zdrojem poučení, posily i radosti pro mladé i starší čtenáře 21. století.

Naše hory jsou stále tajemné. Dříve bývaly obydleny podivnými bytostmi, které dobrým lidem pomáhaly a zlým tropily naschvály. Každé pohoří i malé pahorkatiny měly svého tajemného patrona. Naši předkové na ně věřili a vyprávěli si o nich krásné pohádky a pověsti. Tato brožurka vás prostřednictvím obrázků a krátkých textů s nimi seznamuje.

Brožurka o starých korábech, na kterých se plavili dávní námořníci, objevitelé i dobrodruzi, připomíná dobu velkých zeměpisných objevů. Každá plachetnice, právem nazývaná královna moří, měla svůj velký životní příběh. Obrázky s krátkými texty seznamují děti s námořnickou romantikou…

Dobrodružství Forresta Gumpa Divokého západu Jeho jméno nenajdete v žádném z dobových dokumentů, dopisů, novinových výstřižků, časopiseckých článků ani knižních svazků pojednávajících o dobývání a osidlování Divokého západu. Přestože byl jeden čas mezkařem a zvědem generála George Armstronga Custera, nesetkáte se s ním ani na jednom seznamu, soupisu, výkazu nebo mzdovém výměru americké armády, která o někdejší výsostná území původního severoamerického indiánského obyvatelstva sváděla tuhé boje s kmeny Arapahů, Čejenů, Lakotů a dalšími. Přesto se Jack Crabb, indiánským jménem Malý velký muž, stal přímým účastníkem důležitých bitev a osobně až důvěrně poznal nejen generála Custera, ale i legendárního pistolníka Divokého Billa a jeho přítelkyni Calamity Jane, Wyatta Earpa a další ikonické postavy Západu. Syn bílých rodičů, v dětství unesený a vychovaný Čejeny v duchu indiánské moudrosti, stál podobně jako Forrest Gump u všech zvratů a zlomů utvářejících moderní dějiny Severní Ameriky. Střídavě žil mezi indiány a bílými, několikrát se oženil, zplodil několik dětí, přežil krvavý masakr indiánů v bitvě u Washity i vítěznou odvetu u Little Bighornu. Byl lovcem bizonů, hazardním hráčem i zlatokopem a také další jeho dobrodružství by vydala na několik životů. On sám o nich vypráví „jak mu zobák narost“, tedy jazykem hovorovým, lehce, svižně, poutavě a s vtipnou nadsázkou. Jeho pohled na historii Divokého západu přečtete jedním dechem a o indiánech se toho dozvíte víc než ze všech mayovek dohromady.

Na konci 18. století napsal protestanský kněz Johann David Wyss pro své děti knihu Švýcarský Robinson. K prvnímu vydání došlo až čtrnáct let po dokončení díla, čtenáři si ho ale rychle oblíbili a v průběhu následujících dvou staletí se kniha objevila na pultech knihkupců mnohokrát. Současné převyprávění, které držíte v ruce, je oproštěné od dobově zdlouhavých popisů a dialogů, děj se zrychlil a tím se kniha přiblížila moderní dobrodružné literatuře. Revidovány byly také některé faktografické nesrovnalosti. Co však zůstalo, jsou lidské hodnoty, platné tehdy stejně jako dnes. Stáváme se svědky láskyplných rodinných vztahů, vzájemného pochopení, rozvahy a statečnosti hrdinů. Dospívající chlapci a jejich rodiče čelí nebezpečí v divoké přírodě a nejisté budoucnosti na opuštěném ostrově a jejich charaktery prověří například i bohatý nález zlata. Konstantou jejich příběhu zůstávají soudržnost v křesťanské rodině, podpora a respekt k sobě navzájem – hodnoty, které čtenáři stále hledají.

Popis není dostupný

Největší dobrodruzi nejsou ti, kteří nebezpečné příhody vyhledávají a zbytečně riskují své životy. Mnohem hlubší smysl má podstupovat námahu a nebezpečí v zájmu vyššího cíle. Mezi takové lidi bezesporu patřili čeští jezuité. Během 17. a 18. století se snažili šířit křesťanskou víru v Jižní a Střední Americe nebo v severní Africe. Kniha je napínavá mozaika složená z mnoha skutečných příhod a zajímavým způsobem opravuje neblahý obraz jezuitů v Čechách. Tito lidé odcestovali ze své vlasti a měli v srdcích touhu přinášet primitivně žijícím národům možnosti lepšího a klidnějšího života. Přijetí křesťanství byl totiž pro indiány nejlepší způsob, jak přežít drsný náraz vyspělejší civilizace. Jezuité museli překonávat nejen zaostalost a pověrčivost domorodců, ale i hamižnost a bezohlednost evropských kolonizátorů. V severní Africe je zase pronásledovala nenávist jiných náboženských skupin. Třetí a poslední příběh vypráví průvodce svatobernardských mnichů, kteří hledali možnost vystavět v Tibetu hospic pro zbloudilé poutníky. Misie pod palmami není kniha o náboženství, čte se jako dobrý dobrodružný příběh. Je o hrdinech, kteří se dokázali obětovat pro druhé a neváhali trpět a někdy i položit život za věc, kterou považovali za svatou a prospěšnou.

Mauglí je indický chlapec, který se ztratí rodičům a žije v džungli mezi divokými zvířaty. Stará se o něj vlčí rodina a na Poradní skále, kde se scházejí obyvatelé pralesa, nachází věrné přátele. Medvěd Balú, černý pardál Baghíra a vůdce vlčí smečky Akéla se za Mauglího postaví, když o jeho vydání žádá zlý tygr Šer Chán. Mauglí se stane uznávaným členem zvířecího společenství v džungli, ale s přibývajícími lety se musí vyrovnat s prostou skutečností, že je vlastně pořád člověk. Povídka Rudyarda Kiplinga je ve zkrácené verzi citlivě převyprávěna a bohatě ilustrována.

Když se dvanáctiletá Ivanka začte do dětské ilustrované Bible, začnou se dít podivné věci. Brzo pochopí, že nejde o pohádky, které zná z dřívějška, a ptá se, jestli se to všechno doopravdy stalo. Odpověď není jednoduchá. Vnímavá dívenka se společně s tátou pustí do domácího studia biblické archeologie. To je vědní obor, který se snaží pomocí vykopávek najít důkazy událostí popisovaných v Bibli. Vědecký průzkum lokalit poměrně často potvrzuje staré biblické texty. Umožňuje současným lidem lépe pochopit tehdejší způsob života a myšlení. Naši badatelé mají štěstí, protože nejsou odkázáni jen na bohatou knihovnu. U příbuzných objeví v přístavku za garáží plátěný velorex, staré vozítko, které je dokáže zázračně přenést do míst, kde se biblické příběhy odehrávaly. Dostanou se k současným archeologickým vykopávkám, hledají zbytky Babylonské věže, doly krále Šalamouna nebo tajuplnou schránu úmluvy. Kromě skutečných badatelů poznávají také pašeráky starožitností a prožívají napínavá a někdy i nebezpečná dobrodružství.

Kočovníci severu patří k nejkrásnějším knihám spisovatele Jamese Olivera Curwooda (1878–1927), velkého znalce a ochránce kanadské přírody. Hlavními hrdiny poutavého příběhu jsou pes Miki a medvěd Nýwa. Zvířata, která by se v divočině nikdy nemohla spřátelit, byla k sobě připoutána člověkem. Obě mláďata se shodou nečekaných okolností ocitla v hlubokých severských lesích a byla odkázaná sama na sebe. Provazu, který je k sobě poutal, se brzo zbavila, ale jejich přátelství kupodivu vydrželo. Čtenář se stává svědkem napínavých dobrodružství, která Miki s Nýwou prožívali v krásné, ale nelítostné přírodě. Museli se střetávat v boji o živobytí s divokými obyvateli lesů i surovými lovci kožešin. J. O. Curwood miloval přírodu, vyznal se v ní a měl romantickou duši. Zvířecí hrdinové jeho knih se proto přes všechny nešťastné a nebezpečné příhody dočkali toho nejcennějšího, co je mohlo potkat. Lásky a přátelství dobrých lidí.

Příběh hraničářské rodiny kvakerů z Pensylvánie 18. století. Čtenář proniká se svými hrdiny, včetně čtrnáctiletého Benjamina Gilberta, do drsné divočiny indiánského teritoria, kde se musí přizpůsobit potřebám, tradicím a zvykům kmene Seneků. Jejich typ civilizace je sice jiný, ale není prost lidských hodnot a citů jako je statečnost, vytrvalost, přátelství či láska. Kromě dobrodružství je kniha plná i zasvěcených etnografických informací a poznámkového aparátu. Sága rodiny Gilbertů, kvakerů z Pensylvánie, kteří byli uneseni komandem Irokézů do lesů jižně jezera Ontario. Stalo se po roce 1780, rok poté, co na Washingtonův rozkaz zničila vojska generála Sullivana jejich zemi. Kniha - historická povídka - popisuje život zajatců ve vesnicích kmene Seneků na řece Genese a u Erijského jezera, kteří se postupně přes britskou pevnost Niagaru dostávají zpět do civilizace. Mladému Benjaminu Gilbertovi se však mezi indiány zalíbí, neboť jeho otčímem se stane významný náčelník. Ben odchází dál na západ s tlupou Caughnawagů a v bájné vlasti již vymřelého kmene Attawandaronů prožívá svá dobrodružství. Tady se také seznamuje s krásnou Huronkou, která mu nezůstane lhostejná. Autor volně sleduje skutečné příběhy hraničářů nedlouho po vítězství amerických kolonií a seznamuje čtenáře s řadou zapomenutých osobností a historických událostí, jakou bylo například i vyvraždění Gnadenhűttenu, delawarské vesnice moravských bratří, vojskem plukovníka Williama Crawforda a jeho spravedlivý tragický skon u řeky Sandusky. V dramatickém vyústění příběhu bílého Seneky nalezne čtenář nakonec i odpověď na otázku, zda se Ben Gilbert vrátí do světa bílých lidí. Svůj text, který před lety vycházel na pokračování v časopise Wampun Neskenonu, zhodnotil autor o poznatky z etnografie irokézských indiánů východních lesů a jezer, málo známých čtenářům knih Jamese Fenimora Coopera. Publikaci doplňují mapky a kresby malíře Jana Hory.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Chcete zažít pořádné dobrodružství? Zjistěte, co mezi dědečkovými knížkami objevili dva kamarádi Honza a Aleš. Kouzelná knihovna je zavedla na ponorku Kapitána Nema, bojovali po boku Tří mušketýrů, setkali se s Vinnetouem, navštívili Ostrov pokladů a prožívali další dobrodružství po boku legendárních hrdinů.

Napínavé příběhy plné dobrodružství, exotiky, vzrušení a obdivuhodných lidských výkonů, které se odehrávají v době dávno minulé i poměrně nedávné. Kniha zavede čtenáře mezi apače, do medvědích spár, mezi krále kanibalů nebo mezi novodobé piráty. Ač jsou příběhy mnohdy neuvěřitelné, jsou o to zajímavější, že všechny vychází ze skutečných událostí a nejedná se tedy o fikci autora. Kniha je bohatě ilustrována nádhernými obrázky.