Celoživotní dílo malíře a přírodovědce Jana Dungela v jedinečné publikaci ve výjimečném formátu. Každý výtisk je osobně podepsán Janem Dungelem. Malíř a přírodovědec Jan Dungel se věnuje dokumentaci tropické přírody Jižní Ameriky již přes třicet let. V době všemocné fotografie jako jeden z mála navazuje na tradici věhlasných malířů 19. století, kteří se účastnili dobrodružných výprav spolu se slavnými přírodovědci. V amazonských pralesích, pod zasněženými vrcholy And či v nejrozsáhlejších mokřadech na Zemi, Pantanal a Los Llanos, každý rok tráví několik měsíců, aby ve svém skicáři zachytil fascinující svět živočichů a rostlin. Jeho kniha představuje portréty neotropických ptáků, které vznikaly přímo v terénu, často za obtížných podmínek a dobrodružných situací, jež popisuje autentický text jeho deníků. Exkluzivní bibliofilská publikace, která vznikala během více než třiceti let autorových cest do Jižní Ameriky. Využijte jedinečnou příležitost a obohaťte svou knihovnu o unikátní velkoformátový titul, plný nádherných plnobarevných ilustrací nespoutané jihoamerické přírody. Kniha vychází v limitovaném nákladu. „Moje malování je především o setkávání se zvířaty v jejich přirozeném prostředí. Některá zvířata, například velké papoušky ara či jaguáry, opakovaně potkávám ve stejném lese, na stejném břehu řeky, či dokonce na stejném stromě. Jiná jsou již tak vzácná, že jsem po nich musel pátrat několik let. V Jižní Americe však nikdy nemaluji zvířata, která jsem nepoznal v přímém kontaktu ‚u nich doma‘. Tamní pralesy i rozlehlé bažiny jsou dosud nádherné, divoké a plné tajemství. Zažil jsem však také mnoho smutných okamžiků a s bolestí v duši si uvědomuji, že dokumentuji přírodu, která rychle mizí. Možná právě nacházím jeden z hlavních motivů své práce – zachytit aspoň malou část světa, který již brzy nebude existovat.“ Jan Dungel 1. místo v kategorii Nejlepší cestovatelské knihy v rámci festivalu GO Kamera 20232. - 3. místo v kategorii Divácká soutěž o nejlepší knihu v rámci festivalu GO Kamera 2023  15. května 2024 odstartoval na České televizi třídílný dokumentární seriál Ohrožená Amazonie, ve kterém Jan Dungel přináší svědectví o alarmujících proměnách jihoamerických pralesů. Od 17. května 2024 probíhá v Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea výstava Tisíc tváří Amazonie, která představuje kulturní a přírodní rozmanitost oblasti Velké Amazonie a jejíž součástí jsou i kresby Jana Dungela.

Popis není dostupný

Nové vydání celobarevné příručky pro určování ptáků hnízdících nebo častěji zastižených na území obou republik zohledňuje aktuální stav naší avifauny. Na barevných tabulích je vyobrazeno přes 400 druhů ptáků. Informační text k jednotlivým druhům uvádí charakteristické určovací znaky, typické chování, transkripci hlasů, nejnovější údaje o výskytu, početnosti a stupni ohrožení. Na barevných mapkách je znázorněno hnízdní a zimní rozšíření v území, připojeny jsou i diagramy výskytu, hlasových projevů a hnízdění.

Druhová diverzita vývojových linií organismů na Zemi je úžasně bohatá a stále ji známe pouze částečně a neúplně. Mezi nejlépe známé živočichy nesporně patří savci. V posledních dekádách došlo v této oblasti k zásadnímu pokroku díky aplikaci molekulárních a genetických metod i vyspělých výpočetních postupů. Fylogeneze savců je tedy dnes velmi dobře známá a systém skupiny vytvořený v posledních dvou desetiletích tak můžeme pokládat za blízký konečnému stavu poznání. Tato kniha podává přehled těchto současných poznatků. Hlavní pozornost je věnována žijícím formám, u kterých se mohou plně uplatňovat pokročilé postupy molekulární fylogenetiky a systematiky, ale zařazeny jsou i čeledi vyhubené v historické době. Zmíněny jsou rovněž i vymřelé linie, známé pouze z fosilního záznamu, které mají s dnešními druhy blízkou nebo vzdálenou vývojovou návaznost.

Na první pohled se pojem umění zdá být víceméně jasný. Problém ovšem nastává v okamžiku, kdy ho máme vysvětlit a popsat někomu dalšímu. Mnozí z nás pak nejspíš dospějí k závěru, že umění jako abstraktní entituči lidskou činnost vyčerpávajícím způsobem definovat nelze. Tato „nedokonalost“ lidského poznání znesnadňuje již samotné pátrání po původu, příčinách i samotném jeho smyslu nejen v dávné minulosti. Život na planetě Zemi se po miliardy let vyvíjel pod taktovkou přírodních zákonů. Před dvěma či třemi sty tisíci lety se však přihodilo něco zvláštního, co tato planeta do té doby nezaznamenala. Objevil se člověk Homo sapiens, jehož mysl byla obdařena dosud nepoznanou neurologickou kvalitou, zcela novým typem vědomí, které charakterizuje nebývalá inteligence a také naprosto nový fenomén, totiž lidská kultura a její výsostný produkt umění. Od tohoto okamžiku se život na Zemi začal vyvíjet ve zcela nových souvislostech, kterým nejsme schopni plně porozumět ani dnes. Naprostá většina vypravěčů umění začíná líčit jeho příběh v mladším paleolitu, v temnotě franko-kantabrijských jeskyní, či pod skalními převisy v Austrálii. A není divu, malby na stěnách jeskyně Chauvet, Altamira, Lascaux stejně jako pod skalním převisem Nawarla Gabarnmang v australské buši jsou jednoduše fantastické, dechberoucí, ohromující! Avšak navzdory skutečnosti, že člověk je tvor výsostně kulturní, zůstalo mu jeho biologické dědictví zachováno v plné míře. Existuje tedy nějaký vztah mezi uměním a biologickými zákonitostmi, obecně řečeno kulturou a naturou? A pokud ano, jakou roli při evoluci umění sehrála právě biologie?

Popis není dostupný

Popis není dostupný