Popis není dostupný

Popis není dostupný

Ztvárnění antických mýtů jsou dnes pro většinu lidí nesrozumitelná. A to je škoda. Cílem této knihy je, aby neohrožený Perseus, hrůzná Medusa, obětavá Danae, krásná Andromeda a tajemný Pegas znovu promluvili. Publikace ovšem není určena pouze odborníkům, její text je v podstatě komentářem k autentickým pramenům - textům a především k pěti stům typických zobrazení Perseova mýtu. Na zadní straně obálky je fotografie antické římské gemy s hlavou Medusy, která s největší pravděpodobností pochází zesbírky Karla IV. Patří ke vzácným předmětům, o nichž můžeme říci, že je český král a císař římský měl v ruce, pozorně si je prohlížel a přemýšlel o nich. Tyto úvahy ovlivnily podobu koruny římského krále, která vznikla v Praze roku 1349. Proč do její výzdoby Karel IV. začlenil antické gemy s hlavami Medusy? Co pro něj tato zobrazení znamenala a jak si mýtus o Meduse vykládal? To jsou otázky, na které tato monografie hledá odpovědi. Chce čtenářům ukázat, že všechna zobrazení Persea a Medusy - obrazy, reliéfy i sochy - v kultuře poantické Evropy jsou stejně pozoruhodná jako vznik a vývoj tohoto mýtu ve starověkém Řecku. Čtenáři se v předkládané knize mohou podrobně seznámit s vývojem gramatiky a slovníku těchto zobrazení od antiky až po současnost. Nejstarší památky jsou z 2. tisíciletí před Kristem, nejmladší je ze současnosti - a tato díla pocházejí nejen z celé Evropy, ale i z Předního východu či Severní Ameriky. Mezi vybranými obrazy a sochami inspirovanými Perseovým mýtem jsou i nejvýznamnější zobrazení, která vznikla v českých zemích. A proč právě mýtus o Perseovi? Od svého vzniku byl spjat s viděním a zobrazováním, na němž je naše dnešní kultura postavena.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Děj románu se odehrává v blízké budoucnosti v Praze, kam při svém nekonečném bloudění znovu přichází Faust s Mefistofelem. Faust tu nalézá dvě děti – Davida a Markétku, o nichž se domnívá (o Davidovi neprávem), že je před šestnácti lety, při své poslední návštěvě Prahy, zplodil se dvěma ženami, a k nimž náhle pocítí otcovský vztah. Hybatelem děje a jeho režisérem je však Mefistofeles, který připraví bizardní sled dramatických událostí. Ve městě se začnou objevovat malí draci, ve Vltavě piraně, bronzový kůň z Vítkova se vzepne a odcválá, ve městě se zastaví tramvaje, promění se prostorové vztahy, ulice na sebe přestanou navazovat, chodníky se propadají, podzemí města se mísí s povrchem. Nakonec se jedná o bytí či nebytí celé Prahy. Jan Bažant, profesor klasické archeologie, se znovu představuje jako vypravěč s bohatou fantazií, který ve svých příbězích uplatňuje fantaskní prvky, stejně jako svou profesní zkušenost a literární zběhlost. V tematické osnově románu se objevuje řada literárních i historických témat, počínaje aluzemi na Bulgakovův román Mistr a Markétka či Meyrinkovy pražské magické motivy.

Popis není dostupný

Detektivní román o umění, starých tiscích a těch, pro něž jsou knihovny cennější než jejich vlastní život. Teatrální vražda ve zbrusu nové pražské ústřední knihovně na Letné je jako ruská matrjoška, ale je to neustále pachatel, kdo panenky jednu po druhé otevírá, aby před policisty nakonec vítězoslavně otevřel tu poslední, nejmenší. Samozřejmě že v ní nic není, protože policisté celou dobu viděli pouze to, co chtěli vidět. Nakonec se ukáže, že vrah byl ve skutečnosti obětí, ale možná bylo všechno úplně jinak. Dramatické události zasazené do temné atmosféry, v níž je smrt neustále na dosah ruky, nejsou cílem vyprávění, ale metaforou o smyslu práce historika a významu historie pro budoucnost.