Série: Novozákonní apokryfy

Jako "apokryfní" nazýváme texty, jež nebyly zařazeny do biblického kánonu, často pro svůj pozdější původ, většinou však pro odchylný výklad nejstarších křesťanských tradic. Kniha obsahuje apokryfní evangelia v užším smyslu slova, tedy spisy evangelijního typu nebo takové, které se šířily pod názvem „evangelium“ a vznikaly do konce 2. století po Kr. Patří mezi ně i nejstarší fragmenty Ježíšových výroků či známé Tomášovo evangelium..

Série: Novozákonní apokryfy

Zatímco v bibli je apokalyptický žánr zastoupen jen okrajově, apokryfních spisů, jež do biblického kánonu nebyly přijaty, je celá řada. Tyto apokalypsy neboli „zjevení“ se pohybují na rozhraní židovské a křesťanské literatury a zrcadlí dobu neklidu a pronásledování, jež v prvních staletích po Kristu zažívala raná církev. Český překlad dvaceti apokryfních spisů z řečtiny, latiny a koptštiny, připravený v Centru biblických studií v Praze, je doprovázen zasvěcenými úvody a komentáři.

Série: Novozákonní apokryfy

Druhý svazek tzv. novozákonních apokryfů, tj. spisů, které nebyly z různých důvodů přijaty do biblického kánonu, obrací naši pozornost na Ježíšovy učedníky vyslané do světa kázat evangelium. Jejich příběhy a zázračné činy jsou vylíčeny ve velkém množství apokryfních „skutků“ (název žánru je odvozen od Lukášových Skutků apoštolských), jež vznikaly od 2. století v řecky mluvící oblasti Středomoří a rozšířily se po celém křesťanském světě.

Komentářovou řadu Český ekumenický komentář k Novému zákonu připravují čeští teologové z různých církví. Komentáře vydává Česká biblická společnost ve spolupráci s Centrem biblických studií. Jednotlivé svazky jsou číslovány podle pořadí knih v Novém zákoně. První list Petrův četli na přelomu 1. a 2. století maloasijští křesťané, kteří se ve většinové pohanské společnosti cítili jako vyděděnci (a právě tak ho četli a čtou i věřící v jiných těžkých dobách). Autor je nabádá, aby se jako svobodní lidé v Kristu nebáli a ve zkouškách stáli pevně zakotveni ve víře. Podle Kristova příkladu mají i nelehké společenské postavení vnímat jako příležitost ke zvěstování evangelia. List věrně i tvořivě navazuje na prorocké a žalmové tradice Starého zákona, teologii apoštola Pavla i synoptická evangelia.

Jako "apokryfní" nazýváme texty, jež nebyly zařazeny do biblického kánonu, často pro svůj pozdější původ, většinou však pro odchylný výklad nejstarších křesťanských tradic. Kniha obsahuje apokryfní evangelia v užším smyslu slova, tedy spisy evangelijního typu nebo takové, které se šířily pod názvem „evangelium“ a vznikaly do konce 2. století po Kr. Patří mezi ně i nejstarší fragmenty Ježíšových výroků či známé Tomášovo evangelium..

Zatímco v bibli je apokalyptický žánr zastoupen jen okrajově, apokryfních spisů, jež do biblického kánonu nebyly přijaty, je celá řada. Tyto apokalypsy neboli „zjevení“ se pohybují na rozhraní židovské a křesťanské literatury a zrcadlí dobu neklidu a pronásledování, jež v prvních staletích po Kristu zažívala raná církev. Český překlad dvaceti apokryfních spisů z řečtiny, latiny a koptštiny, připravený v Centru biblických studií v Praze, je doprovázen zasvěcenými úvody a komentáři.

Druhý svazek tzv. novozákonních apokryfů, tj. spisů, které nebyly z různých důvodů přijaty do biblického kánonu, obrací naši pozornost na Ježíšovy učedníky vyslané do světa kázat evangelium. Jejich příběhy a zázračné činy jsou vylíčeny ve velkém množství apokryfních „skutků“ (název žánru je odvozen od Lukášových Skutků apoštolských), jež vznikaly od 2. století v řecky mluvící oblasti Středomoří a rozšířily se po celém křesťanském světě.