Kniha Duše a sebevražda jungiánského psychoterapeuta Jamese Hillmana je brilantní studií o vzájemné provázanosti života a smrti. Přináší nové, neobyčejně podnětné pohledy nejen na problém smrti i sebevraždy, ale i na základní metodologické problémy moderní psychoterapie, a to ve vyhraněné konfrontaci medicínského a ryze analytického přístupu k tomuto fenoménu. Autor se nejprve zamýšlí nad základním myšlenkovým modelem, jímž se při zkoumání sebevraždy řídí sociologie, právo, teologie a medicína, a vymezuje specifické stanovisko analýzy. Přesvědčivě ukazuje, jak nesmírně důležité je psychické prožívání smrti v životě každého člověka, zejména z hlediska jeho schopnosti sebeproměny: čím intenzivnější je tento zážitek, tím hlubší je proměna osobnosti. V tomto smyslu je sklon k sebevraždě výrazem naléhavé potřeby sebeproměny.

Po klasicích Sigmundu Freudovi a C. G. Jungovi přichází James Hillman s originálním pohledem na sny a práci s nimi. Vychází z klasických teorií, ale netradičně je obohacuje o nový přístup čerpající z poetiky mytologie. Spojuje sny zejména s temnou stránkou duše, s jejími představami a stíny, s obrazy smrti. Hillmanovým řešením v přístupu ke snu je především odvaha k imaginativní, poetické, metaforické svobodě, odvaha k tvořivému ponoru do hlubiny… Na teoretickou část knihy, která je prokládána množstvím příkladů z mýtů i Hillmanovy vlastní praxe, navazují úvahy nad některými konkrétními snovými motivy.James Hillman(1926–2011) byl americký psycholog. Studoval na Institutu C. G. Junga v Curychu. Je považován za nejvýznamnějšího a nejvyhraněnějšího představitele archetypové školy jungovské psychologie.

Tato kniha pojednává o utváření duše. Pokouším se v ní vytvořit psychologii duše, napsat esej obsahující novou vizi psychologie z hlediska duše. Jde tudíž o knihu staromódní i radikálně novátorskou, protože se vrací ke klasickým pojetím duše, zároveň však prosazuje myšlenky, o nichž současná psychologie ještě ani nezačala přemýšlet. Duši nemůžeme porozumět jen prostřednictvím psychologie, a proto naše vize dokonce opouští pole toho, co se obvykle pokládá za psychologii, a vydává se hluboko do oblastí historie, filosofie a náboženství. Tato kniha se sice napřahuje ve směru nového psychologického myšlení a pociťování, nicméně svými kořeny stále pevně tkví v hlavní půdě naší psychologické kultury; vyživují ji nahromaděné vhledy naší západní tradice od Řeků přes renesanci a romantiky až po Freuda a Junga. Účelem knihy je nově otevřít otázky o duši a otevřít duši novým otázkám. Rád bych si posvítil na obskurní témata, ale nechtěl bych na ně vrhnout ten typ světla, který má ukončit zkoumání. Tato kniha má položit základy archetypální psychologie, a proto rovněž ukazuje, jak by se na tomto novém poli mělo pracovat. Drží se základní psychologické zkušenosti - totiž že duše o sobě ustavičně hovoří ve stále se opakujících motivech a vždy nových variacích, podobně jako hudba; že je duše nezměrně hluboká a mohou ji osvětlovat jen vhledy, záblesky v obrovské jeskyni nepochopení; vždyť v říši duše je ego jenom žebrák.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Válka nás děsí - a přesto nás nepřestává fascinovat. Je odvěkým tématem mýtů, dějin i osobních příběhů. Přináší zkázu a mnoho utrpení, ale svým aktérům i obětem mnohdy skýtá intenzivní, téměř opojný pocit vlastní existence. Je to jeden z nejděsivějších fenoménů dějin lidstva, ale zároveň je s nimi neoddělitelně spjatá - a dost možná odhaluje i významné aspekty lidského bytí a skutečnosti vůbec. V knize Válka a její strašlivá láska se americký psycholog James Hillman pouští do nekompromisního zkoumání tohoto rozporuplného fenoménu. Čerpá z dopisů vojáků, záznamů z bojišť, vojenských analýz, starověkých mýtů i myšlenek velkých autorů - od Marka Twaina a Lva Tolstého po Immanuela Kanta, Hannah Arendtovou, Michela Foucaulta či Emmanuela Levinase. Výsledkem je smělá a znepokojivá kniha, která otevírá nové perspektivy, boří iluze a hledá odpověď na otázku, proč je válka tak hluboce zakořeněna v lidské zkušenosti.

Popis není dostupný