Jakub Šofar (1958)
Seznam knih
Série: Po práci legraci
všechny knihy (14)
Úzkost je rozkoš II/II (2023)
Druhý svazek rozsáhlého sebraného díla nejprokletějšího českého básníka naší doby Karla Šebka. Tento závěrečný svazek obsahuje kompletní ediční poznámku, doslovy a obrazovou a fotografickou přílohu. Šebkovy texty pocházejí z velmi rozsáhlé rukopisné pozůstalosti, přičemž převážná většina z nich nebyla nikdy publikována. Jeho život se prolínal s poezií a poezie se prolínala s jeho životem víc než u kteréhokoliv jiného umělce u nás. Své krédo "Život je choroba, kterou je nutné přežít" naplnil Karel Šebek beze zbytku svým životem.
Úzkost je rozkoš I/II (2023)
První svazek rozsáhlého sebraného díla nejprokletějšího českého básníka naší doby Karla Šebka. Texty pocházejí z velmi rozsáhlé rukopisné pozůstalosti, přičemž převážná většina z nich nebyla nikdy publikována. Jeho život se prolínal s poezií a poezie se prolínala s jeho životem víc než u kteréhokoliv jiného umělce u nás. Své krédo "Život je choroba, kterou je nutné přežít" naplnil Karel Šebek beze zbytku svým životem.
Po práci je pořád legrace (2020)
Série: Po práci legraci
Jak na pořádný Český nákup? Jedině vozem Čalfa Romeo! Pokračování úspěšné trilogie, které se tentokrát zaměřuje na lidový humor z období budování kapitalismu. Plebejská tvořivost zůstala stejně vtipná a neúprosná: Zesměšňuje papaláše, namyšlené celebrity, kýčovité seriály, aušusové výrobky a vůbec vše, co stojí za výsměch. Připomeňte si události, které byly ještě nedávno přítomností. Smíchy se budete za soukromé vlastnictví popadat!
Azyl pro zamilované (2019)
Prozaická kniha literárního kritika, publicisty a editora Jakuba Šofara. Také si z cest přivážíte místo suvenýrů kameny zajímavých tvarů? Jistě nesnášíte potlesk pasažérů na konci letu v letadle a po vlezu do vody si úzkostlivě kontrolujete věci zanechané na břehu. Zajímá vás ale, kolik lidí vlastně umřelo na tiskovou chybu? A kolik jich vůbec umřelo na něco, co si přečetli? Plete se vám Jodorowsky a Chodorkovskij, Švejk se vám proměnil ve Špejbla, Pinocchio v Pinocheta a alegorie se objímá s alergií? Karle, sundej si tu čapku! Konstantine, kde je tvá bible? Z kosti Biebla zbyla jen ta lýtková a torzo pánve. Co dělá Todor na Žižkově? To nic, to jen nějaká Prachyba, prabába všech omylů, vrhá svoje mláďata do cizích hnízd. Bezchybné poznání neexistuje. Na začátku byla chyba. Geniálními chybami je svět polidšťován. A čím méně příběhů, tím více života. Budoucnost není pošťák, nemusí zvonit dvakrát. Nezbývá než v té strouhance života plakat mojitové slzy homeopatického složení a poslouchat nekonečnou ozvěnu vítězného pokřiku v chrámu duše.
Po práci legraci III. (2018)
Série: Po práci legraci
Plavba po moři geniálního lidového humoru pokračuje! Víte, čemu se za socialismu říkalo atomkaše, bifekální brýle, ELPO obleček, hudrák, oprc, sešit sešitovič či kovralový lišej? Kde se nacházela Jakešova lhota, Serčany, Zelená labuť, Dům hrůzy u Radbuzy, sídliště Na pendreku či náměstí U třech sejrů? Komu se přezdívalo Červotočenko, Prasselini, Krysa Vasilisa, Rudý Rambo, Čtvrťásek, Lunďas Kuňdas, Bonifácek či Husák v čokoládě? Nebývalý úspěch prvních dvou dílů zábavných lexikonů Po práci legraci přiměl autory k sestavení třetího pokračování. Hlavním pramenem se staly ohlasy od čtenářů, kteří vydolovali z paměti dobové anekdoty, hádanky, průpovídky, písňové parodie, historky ze života a především lidové výrazy ze všech sfér bytí od hospody přes sjezdový palác až po kriminál. A jelikož za tehdejšími vtipy už kráčí historie, dozvíte se zde řadu faktů a zajímavostí z časů čtyřicetileté vlády rudých soudruhů. Jak říká popletený plukovník Brabec: „Doteďka jste se smáli vy a teď se budete smát vy!“
Po práci legraci II. (2017)
Série: Po práci legraci
Jaký je rozdíl mezi lidem a lidmi za socialismu? Lid buduje novou a spravedlivou společnost a statečně překonává všechny překážky, kdežto lidi na to kašlou.“ Zavzpomínejte na další legrácky, které lidový vtipálek vyprodukoval za vlády komunistů. Jako ve vypouklém zrcadle ožívají tehdejší politici, zpěváci, herci, výrobky, stavby, filmy či sdělovací prostředky. Připomeňte si dobu socialismu na anekdotách, hádankách, parodiích a posměšcích.
Po práci legraci (2016)
Série: Po práci legraci
Víte, čemu se za socialismu říkalo moč mrtvé asfaltérky? Co to byl šedý mor, štrougalky, buzertaška, Leninovy sáně či bakelitový jaguár? V době před revolucí jsme zažívali zlatou éru lidové tvořivosti – a to nejlepší z ní najdete právě v této knize. Dostáváte do ruky jedinečný přehled historie, v níž minulost ožívá skrze vtipy a žerty. Zábavný i poučný bedekr na cestu do hlubin totality ilustruje dobový obrazový materiál.
Blázen na hoře (2013)
Jsem blázen na hoře. Nikoliv Stařec z Hory. To vůbec ne. Blázen na hoře je nahoře. S policemi plnými literárních duší. (Až umřu, vyvalí se ze mě zásoby písmenek. Státní hmotné rezervy.) V noci se z nich páří a blázen je v mlze dezorientovaný. Ale baví ho to, i když přesně neví, co je vlastně jeho perimetr. Někdy v letech 1962-1964 se mnou matka jezdila autobusem k očařovi. Mám od narození jednu čočku rozpitou do duhovky (setkání se ženami podobného osudu možné…) a nosil jsem brýle s takovou tou klapkou. Pak jsem to viděl u koňů. Když babičce vozili uhlí, na které měla nárok, neboť děda Filip byl strojvůdce, tak se Fuksa zastavila, klapku měla v pohotovostní poloze a uhlíř lopatou z vozu sypal uhel na chodník. Některé balvany měly přes deset kilo, a pak se to muselo rozbíjet kladivem. Byly plné pyritu a já si ve sklepě mohl hrál na zlatokopa. Tyto zápisky obyčejného pětapadesátníka jsou tentokrát z náprsní kapsy (nebo možná z kapsičky červených trenek, na které býval obrázek závodní motorky). Některé vyšly, některé jsou přesáté a některé jsou nové. Ale co to proboha znamená, to "nové"?
Zradidla čili lapy (2012)
Zradidla čili lapy jsou provazce, na nichž jsou asi v jednometrové vzdálenosti upevněny barevné hadříky. Zradidel se používá k obehnání leče, aby zvěř z ní nebo do ní nešla. Vše, co z psaní pochází, je právě takovými zradidly čili lapy. Člověk sám sobě vymezuje, co má být vevnitř a co venku. Sám sebe zrazuje a sám sebe lapá. Tyto zápisky obyčejného padesátníka z levé kapsy buď vycházejí poprvé, nebo podruhé. Jsou nové, nebo staré. Byly otištěny v nezměněné podobě, nebo ve změněné podobě. Změny jsou všeho typu. Nikdy ale nejde o texturu bytí, vždycky jen a pouze o texty. Technologie nemůže být dál než lidská představivost…??
Poslední slova (2009)
Kniha Poslední slova je souborem citátů známých historických osobností, které pronesly před smrtí. Dozvíme se, co řekli antičtí filozofové, jako byl Diogenés, Archimédés nebo Epikúros, a císaři, Nero či Kleopatra, středověcí světci a církevní představitelé, jako byl sv. Jan Zlatoústý, papež Řehoř VII. či Savonarola, představitelé umění a vědy – Leonardo da Vinci, Françoise Rabelaise, Walter Raleigh. Zjistíme, s jakým poselstvím se se světem loučili novodobí spisovatelé a filozofové Kant, Schopenhauer, markýz de Sade a Wilde, hudební skladatelé Mozart, Beethoven či Paganini. A také slavné české postavy, např. František Palacký či Jan Antonín Baťa. S fenoménem posledních slov se pojí znázorňování smrti jako tančící postavy, tzv. Tanec smrti, jehož ukázky knihu ilustrují.
Prostší motivy (2008)
Popis není dostupný
Peking not fucking (2008)
V léčebně dlouhodobě nemocných literárních armatur mívá noční službu šílený Hölderlin. Kašle na svoje povinnosti, nebloudí po chodbách, pořád jen mlátí svým pyjem do kláves odloženého klavíru minimalistické nokturno s matoucím názvem Hyperion. Poslední emerita v socializovaném světě představ ale neslyší, že filc na kladívkách je už dávno pryč. Deformované tóny se hroutí, zvuk je recyklován na nerozlišitelné vzdechy a šumy civilizace. Jaká slast pro všechny internované, kdyby se ten šílenec někdy netrefil. Ale on setrefí pokaždé. Jeden sacher, prosím pěkně, a ubrousek na drobky. Poslouchám tenmasochistický koncert u otevřeného okna, ze kterého jsou vidět koruny stromů na petřínské stráni. Slyším ho dokonale, i když jsem od Johanna Christiana Friedricha vzdálen mnoho desítek let.
Ýbung-ende (2005)
Texty, v nichž autor vzpomíná na svá studia, vojnu, nebo reaguje na současné společensko-politické problémy, jsou vlastně příslibem do budoucnosti. Autorovi se totiž zdařil neotřelý a nápaditý pohled na tristní situace vlastního života v kontrastu s životem naší společnosti. Sžíravá kritika současnosti bez nadbytečných vulgarismů je stále aktuální a čtivá.
Po práci je pořád legrace (2020)
Jak na pořádný Český nákup? Jedině vozem Čalfa Romeo! Pokračování úspěšné trilogie, které se tentokrát zaměřuje na lidový humor z období budování kapitalismu. Plebejská tvořivost zůstala stejně vtipná a neúprosná: Zesměšňuje papaláše, namyšlené celebrity, kýčovité seriály, aušusové výrobky a vůbec vše, co stojí za výsměch. Připomeňte si události, které byly ještě nedávno přítomností. Smíchy se budete za soukromé vlastnictví popadat!
Po práci legraci III. (2018)
Plavba po moři geniálního lidového humoru pokračuje! Víte, čemu se za socialismu říkalo atomkaše, bifekální brýle, ELPO obleček, hudrák, oprc, sešit sešitovič či kovralový lišej? Kde se nacházela Jakešova lhota, Serčany, Zelená labuť, Dům hrůzy u Radbuzy, sídliště Na pendreku či náměstí U třech sejrů? Komu se přezdívalo Červotočenko, Prasselini, Krysa Vasilisa, Rudý Rambo, Čtvrťásek, Lunďas Kuňdas, Bonifácek či Husák v čokoládě? Nebývalý úspěch prvních dvou dílů zábavných lexikonů Po práci legraci přiměl autory k sestavení třetího pokračování. Hlavním pramenem se staly ohlasy od čtenářů, kteří vydolovali z paměti dobové anekdoty, hádanky, průpovídky, písňové parodie, historky ze života a především lidové výrazy ze všech sfér bytí od hospody přes sjezdový palác až po kriminál. A jelikož za tehdejšími vtipy už kráčí historie, dozvíte se zde řadu faktů a zajímavostí z časů čtyřicetileté vlády rudých soudruhů. Jak říká popletený plukovník Brabec: „Doteďka jste se smáli vy a teď se budete smát vy!“
Po práci legraci II. (2017)
Jaký je rozdíl mezi lidem a lidmi za socialismu? Lid buduje novou a spravedlivou společnost a statečně překonává všechny překážky, kdežto lidi na to kašlou.“ Zavzpomínejte na další legrácky, které lidový vtipálek vyprodukoval za vlády komunistů. Jako ve vypouklém zrcadle ožívají tehdejší politici, zpěváci, herci, výrobky, stavby, filmy či sdělovací prostředky. Připomeňte si dobu socialismu na anekdotách, hádankách, parodiích a posměšcích.
Po práci legraci (2016)
Víte, čemu se za socialismu říkalo moč mrtvé asfaltérky? Co to byl šedý mor, štrougalky, buzertaška, Leninovy sáně či bakelitový jaguár? V době před revolucí jsme zažívali zlatou éru lidové tvořivosti – a to nejlepší z ní najdete právě v této knize. Dostáváte do ruky jedinečný přehled historie, v níž minulost ožívá skrze vtipy a žerty. Zábavný i poučný bedekr na cestu do hlubin totality ilustruje dobový obrazový materiál.
❤️ Fanoušci
Zatím žádní fanoušci.