Lidská společnost tvoří své dějiny od nepaměti. Historie slouží k poučení a k poznání naší současné kultury. Kniha Co je nového v historii představuje aktuální směry a myšlenkové tendence v historiografii. Orientace v problémech současného světa se stává stále složitější, rozumět historickému pozadí událostí je proto důležitější než kdy jindy, protože bez znalosti minulosti nelze porozumět současnosti. Historie jako věda nám pomáhá minulost pochopit; ani ona však není neměnná. Proměňují se pohledy na dějiny i dějinné epochy, na historii dříve marginalizovaných skupin i geografických okruhů. Publikace se věnuje stále se opakujícímu fenoménu „přepisování“ dějin, problematizaci periodizace epoch, proměně pohledu na dějiny menšin či reflexi globalizace a národního pojetí dějin.

Rozsáhlá kolektivní monografie, společný projekt předních českých a slovenských historiků, se v roce 100. výročí vzniku Československa zabývá politickým, hospodářským a sociokulturním vývojem v prvorepublikovém Československu, Evropě a zámořském světě (Severní a Jižní Amerika, Asie) mezi dvěma světovými válkami. Opomenuty nejsou významné meziválečné fenomény - v první řadě komunismus, fašismus a nacismus, jež se na konci třicátých let podílely na zkáze evropského kontinentu a na zavlečení světa do zničující války.

Popis není dostupný

Počátky sekulární kultury, ve které dnes žijeme, sahají nepochybně dále než do doby Československé první republiky. Právě v době vlády domu habsbursko-lotrinského nastal přechod od absolutní monarchie ke konstituční, od monolitického katolicismu k agnosticismu a od nevolnictví k občanské společnosti. Je to doba zrodu veřejné sféry a médií, úpadku náboženství a intenzivního rozvoje právní kultury, která měla efektivně chránit práva jednotlivce. Předkládaná kniha se soustředí na otázky, které národní dějepisectví nechávalo bez povšimnutí. Je to generační dílo, ve kterém se mladší autoři a autorky snaží tyto procesy osvětlit a usmířit Čechy s jejich vlastní minulostí.

Popis není dostupný

Kniha přibližuje příčiny, pozadí a dopady krachu na newyorské burze v roce 1929 a její vliv na hospodářskou a sociální politiku Československa. zároveň reflektuje souvislosti se sílícími extremistickými ideologiemi v Evropě (nacismus, fašismus, komunismus).

Popis není dostupný