Slaďování soukromého a pracovního života se stalo diskutovaným tématem zejména v souvislosti s rozvojem nejrůznějších režimů „home office“ a se zapojením moderních technologií a jejich možností do pracovního procesu. Jde o soustavné hledání nástrojů a právních figur, které i přes permanentní dostupnost prostřednictvím mobilních telefonů, e-mailů a platforem všeho druhu otevřou větší prostor pro věnování se sobě, rodině, dětem. Novela zákoníku práce provedená zákonem č. 281/2023 Sb. transponovala úpravu přijatou na unijní úrovni – směrnici 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a směrnici 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii – také do českého právního řádu. Předložená publikace obsahuje soubor příspěvků zaměřených na problematiku slaďování soukromého a pracovního života spolu s transparentními a spravedlivými pracovními podmínkami v kontextu České republiky. Příspěvky zahraničních odborníků pak zprostředkovávají další specifické zkušenosti v implementaci zmíněných směrnic ve snaze o nalezení optimálního „eurokonformního“ výkladu (nejen) transponovaných ustanovení.

Kniha je výstupem tříletého výzkumného projektu „Ochrana oznamovatelů (whistleblowing)“, realizovaného na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V době vydání této monografie byla Česká republika ve zpoždění s transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Kniha je souborem dvanácti textů českých a slovenských autorů zaměřených na všemožné aspekty whistleblowingu. První část knihy, mapující legislativní pokusy o ukotvení ochrany oznamovatelů v České republice, je vlivem zpožděné transpozice unijního práva především přehledem úvah de lege ferenda. Příspěvky autorů z České republiky se zaměřují primárně na poslední návrh zákona o ochraně oznamovatelů a podrobují jej konstruktivní kritice z řady různých hledisek. Druhá část knihy pojednává o aktuální právní úpravě ochrany oznamovatelů na Slovensku a o souvisejících aplikačních důsledcích právní úpravy, zejména jde-li o pracovněprávní vztahy.

Popis není dostupný

V roce 2019 se na Právnické fakultě Univerzity Karlovy uskutečnila v pořadí třetí (závěrečná) konference v rámci výzkumného projektu „Sdílená a kolaborativní ekonomika – sdílený právní problém?", letos příznačně pod názvem „Sdílená ekonomika tři roky poté – závěry a perspektivy". Předkládaná monografie shodného názvu je výstupem jmenovaného projektu. Obsahuje příspěvky jak aktivních účastníků konference, tak dalších zástupců odborné veřejnosti. Spolu s publikacemi Sdílená ekonomika – sdílený právní problém a Sdílená ekonomika a delikty tvoří souborné dílo komplexně pojednávající o dané problematice z různých hledisek a z perspektiv řady právních oborů. Jelikož jde o závěrečný výstup projektu, věnují se autoři, souhrnně řečeno, jednak hodnocení závěrů dosažených v uplynulých letech a jednak dílčím specifickým otázkám spojených s konkrétními situacemi souvisejícími se sdílenou ekonomikou. Publikace je rozdělena do třech částí. První část se zabývá pracovněprávními aspekty sdílené ekonomiky (např. náhrada újmy v digitální době, platformová práce, evidence pracovní doby při práci s informačními technologiemi) a obsahuje celkem jedenáct statí. Druhá část monografie se zabývá daňovými a finančními aspekty sdílené ekonomiky (např. virtuální měny, P2P leading, daň z příjmu) a obsahuje celkem deset statí. Konečně třetí část monografie se zabývá dalšími souvisejícími aspekty materie (např. sdílení automobilů, sdílení a podnikání) a je v ní obsaženo celkem šest statí.

Publikace je souborem příspěvků nejen aktivních účastníků konference Sdílená ekonomika a delikty, ale i dalších zástupců odborné veřejnosti. Konference byla již druhou tematicky zaměřenou konferencí na problematiku sdílené ekonomiky pořádanou na Právnické fakultě UK v rámci vědeckého projektu „Sdílená ekonomika – sdílený právní problém?" (projekt SVV č. 260 364).Tematické zaměření příspěvků navazuje na zaměření konference, jíž se zúčastnili zástupci řady právních odvětví (pracovní právo, správní právo, občanské právo, finanční právo). Autoři tak pojednávají o nejrůznějších „deliktních" jevech, se kterými se lze setkat v oblasti sdílené ekonomiky. V příspěvcích je pozornost věnována například správně-právní odpovědnosti ubytovatelů Airbnb, provozovatelů „alternativní"taxislužby, virtuálním měnám, deliktním aspektům daňového práva, odpovědnosti za činnost robotů, a dále též jevům jako Crowdwork, crowdfundingové platformy, Platooning a mnoha dalším.

Editoři této publikace se rozhodli vytvořit tuto kolektivní monografii, která český trh právní literatury obohatí o dosud ojedinělý počin; počin, který by měl oslovit odbornou veřejnost i praxi a přispět k vyvolání další potřebné diskuse o právních institutech státní služby.Z povahy věci, jelikož je v oblasti právní úpravy státní služby řada otázek diskusních, se názory autorů v mnohém různí. Některé přístupy mohou být hraniční až provokující, ve své podstatě však vždy poukazují na konkrétní problém, či moment, jež je vnímán autorem, a zpravidla i prostředím, v němž autor působí, jako problematický. Editoři monografie tuto skutečnost reflektovali a i s ohledem na to, že považují za vhodné otevřít široký odborný diskurz k problematice právní úpravy státní služby, nepovažovali za vhodné v tomto směru příspěvky jednotlivých autorů korigovat.

Uber, Airbnb, Zonky a další. Jak na ně nahlížet pohledem českého práva. Jak řeší problematiku sdílené ekonomiky pracovní právo, správní právo, finanční a daňové právo či právo sociálního zabezpečení. Jak je chráněno soukromí a osobní údaje ve sdílené ekonomice. Celkem 28 statí předních odborníků na danou problematiku dává komplexní pohled na tyto zcela nové formy podnikání. Nechybí zde ani vazba na zahraniční zkušenosti. Z hlediska dalších legislativních řešení jde o velmi přínosné pojednání autorů o vhodnosti či nevhodnosti regulace v blízké budoucnosti.

Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, která se konala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze na téma „Atypická zaměstnání – cesta k vyšší zaměstnanosti?“. Záštitu nad konferencí převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. S přihlédnutím k šíři tématu, které je aktuální jak pro akademickou sféru, tak pro aplikační praxi, je dán prostor jak příspěvkům povahy primárně vědecké, tak příspěvkům zaměřeným spíše na poznatky z aplikační praxe, v nichž je poukazováno na nedostatky faktické a praktické tak, jak je zástupce příslušného segmentu vnímá. Z povahy věci, jelikož je v oblasti atypických forem zaměstnávání řada otázek diskusních, se názory autorů v mnohém různí. Některé přístupy mohou být hraniční až provokující, ve své podstatě však vždy poukazují na konkrétní problém, či moment, jež je vnímán autorem, a zpravidla i prostředím, v němž autor působí, jako problematický; každý čtenář sám jistě posoudí, které z argumentů, které při konferenci (prodchnuté duchem svobodné diskuze typické pro akademickou půdu) zazněly, právě jeho svým významem oslovují. Věříme, že předkládaný sborník splní svůj účel, jímž je vyvolání intenzivnějšího diskurzu nad problematikou atypických forem zaměstnání a nad jejím dalším směřováním.

Popis není dostupný

Přehled judikatury vztahující se k právní úpravě na ochranu osobních údajů a k souvisejícím aspektům zahrnuje systematickým způsobem zpracovanou judikaturu Městského soudu v Praze, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu, Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie. Přehled zahrnuje převážně judikaturu správních soudů vážící se na rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu osobních údaj v rámci správního řízení. Obsažena jsou však i vybraná rozhodnutí civilních soudů, která se dotýkají zpracování osobních údajů v soukromoprávních vztazích. S přihlédnutím k obecnosti právní úpravy na ochranu osobních údajů představuje předložený přehled judikatury významnou pomůcku pro advokátky, soudce, podnikové právníky a ostatní členy odborné veřejnosti, kteří se setkávají s problematikou ochrany osobních údajů údajů.

Popis není dostupný

Tato kniha zkoumá především rozličné formy řešení sporů v oblasti pracovněprávních vztahů, přičemž je zpracována zkušeným kolektivem autorů, kteří dokázali spojit teoretické znalosti spolu se zkušenostmi z legislativní a aplikační praxe. Jejich monografie se zabývá nejen ústavněprávními aspekty dané problematiky, charakteristikou metod řešení právních sporů a rozebírá jednotlivé formy a způsoby řešení těchto sporů, analyzuje historický vývoj řešení pracovněprávních sporů na území ČR, ale zabývá se i vybranými instituty rozhodování pracovněprávních sporů v zahraničí.