Tristessa is a strange fever-dream of morphine sickness and belly-deep sadness. Or, in the words of Allen Ginsberg: ‘a narrative meditation studying a hen, a rooster, a dove, a cat, a chihuahua dog, family meat, and a ravishing, ravished junky lady, first in their crowded bedroom, then out to drunken streets, taco stands, and pads at dawn in Mexico City slums’.

Povídkový soubor Osamělý poutník je jakýmsi koncentrovaným výtažkem z Jacka Kerouaca. Těm, kteří autora neznají, poslouží jako vynikající úvod do jeho díla, jeho čtenářům jej pak představí ve vrcholné formě. Kniha je vlastně - snad ještě více než kultovní román Na cestě - jakýmsi manifestem volnosti, touhy po cestování, věčném pohybu z místa na místo, putování nejen ve fyzickém, ale i v duchovním smyslu. Jak sám autor říká, shrnuje tu zážitky z cest, jež "pokrývají Spojené státy od jihu přes východní a západní pobřeží až k dalekému severozápadu, zahrnují Mexiko, Maroko, Paříž, Londýn, Atlantik i Pacifik na námořních cestách a taky spoustu zajímavých lidí a měst". Vším tím svatým cestovatelským vytržením a poutnickou mystikou ovšem napořád probleskuje všudypřítomný kerouacovský smutek a předtucha konce, poněvadž: "Lesy se hemží hlídači."

Je silvestr roku 1938, v Lowellu v Massachusetts chumelí a parta šestnáctiletých kluků vesele a trochu nejistě kráčí na taneční zábavu. Pro jednoho z nich bude tenhle večer osudový: Jack Duluoz, autorovo alter ego, totiž v tančírně potká sedmnáctiletou Maggie Cassidyovou. Touhle scénou začíná útlý román, který Jack Kerouac napsal v roce 1953 a líčí v něm historii první lásky na maloměstě a hrdinův první šok a okouzlení z oslnivého New Yorku. Prostý příběh prvního vzplanutí je psán typickým Kerouakovým překotným stylem s chaotickou interpunkcí a "jazzovou" větnou stavbou, balancujícím na pomezí prózy a poezie. Autobiografický text o nesmělém, nezkušeném vzájemném poznávání a různících se snech dvou mladičkých lidí vznikl už v roce 1953, ale nakladatele našel teprve o šest let později, když už se jeho autor vezl na vlně slávy po vydání svého nejslavnějšího opusu Na cestě.

Kniha snů zaujímá v celku Kerouacova díla zvláštní postavení: setkáváme se v ní sice s autorem samotným i s postavami, které známe z jeho ostatních próz, vše je však nahlíženo prismatem snu; tento experimentální román totiž sestává ze zápisů snů, jež Kerouac pořídil v letech 1952-1960. Kerouacovo "spontánní psaní" je tu snad ještě spontánnější než obvykle, jelikož se osvobozuje od každodenní reality a nechává se omezovat pouze autorovým nevědomím, respektive tím, co je z něj autor schopen a ochoten zveřejnit. Onen surový básnický materiál ovšem zpracovává suverénní stylista, a výsledný text tak nabývá prazvláštní, univerzální působivosti. Řečeno se samotným Kerouacem: "Každonoční snění všech lidí na světě spojuje lidstvo (…) a je také důkazem, že svět je skutečně transcendentální."

První a nejdojemnější kapitola fiktivního Kerouacova životopisu, "Duluozovy legendy", kterou psal v podstatě celý život, protože látkou i palivem jeho psaní vždy byly vlastní, intenzivně prožívané zkušenosti. Vize Gerarda jsou tím, co si Jack Kerouac - či jeho prozaické alter ego Duluoz - pamatuje o svém bratrovi Gerardovi; je to sled výjevů, vizí či vidění, detailů přetvořených v básnickou pravdu, střípků viděných očima dítěte, matných vzpomínek na milovanou, důvěrně blízkou, andělskou bytost, kterou odvedla z jeho života smrtelná choroba, když bylo Gerardovi devět let a Jackovi pouhé čtyři roky. Knihu napsal Kerouac během dvou týdnů v roce 1956, ve stejném roce, kdy rozepsal Anděly zoufalství a dokončil Tristessu, a jako by v ní utíkal ke vzpomínkám na dětskou čistotu a nevinnost, na šťastná léta prožitá po boku milujícího a milovaného bratra, kterého vidí jako svého prvního učitele.

Útlou prózu Podzemníci prý Jack Kerouac napsal v benzedrinovém rauši za tři dny a noci. Ať už je to pravda, nebo ne, je nepochybné, že kniha dokonale naplňuje autorovu představu "spontánního psaní", stylu, který Kerouac dle vlastních slov "sám objevil pro narativní umění; autor v něm klopýtá přes sebe sama, aby odvyprávěl svůj příběh, úplně bez dechu, jako když hospodský vypravěč vrazí do nacpaného lokálu a převypráví, co se zrovna stalo, a jakmile vyprávění dokončí, už nemá právo se k němu vrátit a smazat, co jeho ruka napsala." Stejně nepochybné je i to, že tato prostá, smutná, k nezdaru odsouzená love story vypravěče a černé krásky Mardou zasazená do San Franciska na počátku padesátých let 20. století patří k vrcholům autorova díla - mnozí literární kritici a historici ji dokonce označují za vůbec nejlepší Kerouacův text.

V polovině 50. let podnikl Kerouac s básníkem Garym Snyderem výstup na kalifornskou horu Matternorn. Krom setkání s přírodou, jež ho později inspirovalo k pobytu na hoře Desolation Peak, o kterém píše v Andělech zoufalství, se tato cesta stala i setkáním s buddhismem, jež mu Snyder zprostředkoval. Protikladem této "duchovní roviny" je líčení divokého městského života. V něm se objevuje další z Kerouacových přátel, Allen Ginsberg, a na veřejném vystoupení čte svoje Kvílení.

Ačkoli se Jack Kerouac proslavil především jako prozaik, psal také vynikající poezii – mnozí literární historici jsou dokonce toho názoru, že Kerouacovy básně jeho prózu co do kvality předčí. Tak či onak, je nepochybné, že jedním z vrcholů autorova básnického díla jsou jeho haiku. Kerouacův zájem o tuto japonskou básnickou formu byl hluboký a dlouhodobý; od poloviny padesátých let až do své smrti v roce 1969 si úderná trojverší zapisoval do deníků, prokládal jimi své dopisy, romány či eseje atd. Postupně přitom dospěl k vlastní podobě, tzv. „západnímu haiku“, které se nenechává omezovat přísnými formálními pravidly, ušitými na míru japonštině, přesto si z dané formy uchovává to podstatné: schopnost zachytit ve třech krátkých verších jedinečný obraz světa, „zbavený vší poetické veteše a fíglů, a přesto vzdušný a ladný jako Vivaldiho pastorála“. Kerouacova Kniha haiku, poprvé vydaná teprve po autorově smrti, přesvědčivě dokládá, že ve svém úsilí o zvládnutí zdánlivě snadné, ve skutečnosti však nesmírně obtížné formy Kerouac uspěl beze zbytku.

Prastará poučka, podle níž každý spisovatel píše celý život jedinou knihu, platí dvojnásob u Jacka Kerouaca. Snad nejlépe tuto "jednu Kerouacovu knihu" představují Vize Codyho; tvoří přitom pandán autorova nejslavnějšího románu Na cestě, jelikož zčásti pokrývají totéž časové období. Oním Codym je týž Neal Cassady, který Kerouacovi posloužil jako předobraz Deana Moriartyho v románu Na cestě, Kerouacův obdivovaný přítel, múza, "tajný hrdina" Ginsbergova Kvílení, neřízená střela řítící se životem "v myriádě ukradených nočních auťáků" za stále dalšími rozkošemi. Ve Vizích Codyho ovšem autor vypráví mnohé, na co si ve svém nejslavnějším románu netroufl; odhazuje v nich veškeré jazykové, stylistické i obsahové zábrany a nabízí čtenářům text, který lze postavit na roveň odvážným experimentům Jamese Joyce. Vize Codyho jsou zcela ojedinělou směsicí divokých historek ze života beat generation, autorova proudu vědomí, precizních i procítěných popisů, úvah, meandrujících asociací, přepisů magnetofonových nahrávek rozhovorů titulního hrdiny s autorem, dopisů, básní - a to vše na úctyhodných šesti stech stranách. Kniha vychází v kongeniálním českém překladu Josefa Rauvolfa, který v roce 2011 získal prestižní Cenu Josefa Jungmanna.

Nové vydání, vycházející k 50. výročí autorova úmrtí, přináší legendární překlad Jiřího Joska s neméně legendárním doslovem Martina Hilského. Jeden z nejslavnějších a nejčtenějších amerických románů 20. století. Kniha, která definovala jednu generaci, totiž tzv. "beat generation", a ovlivnila generace následující. Kniha, která změnila život nesčetnému množství čtenářů. Kniha extaticky odvázaná a prodchnutá dychtivostí po životě, ale zároveň plná niterného smutku a nevyléčitelné melancholie. To vše, a ještě mnohem víc je Kerouacův román Na cestě, spontánní, jazykově vynalézavý, jazzem načichlý, zběsile plynoucí záznam několikaletého putování vypravěče Sala Paradise (v němž poznáváme samotného autora) napříč Amerikou a Mexikem na přelomu čtyřicátých a padesátých let, většinou po boku charismatického Deana Moriartyho, jehož předlohou byl Neal Cassady, Kerouacův obdivovaný přítel a múza, neřízená střela řítící se životem zběsilou rychlostí. Román Na cestě mi změnil život, stejně jako všem ostatním… Ta kniha se žene vpřed jako nákladní vlak. Člověk se toho vlaku chytne, naskočí na něj, frčí na něm jako o život a drží se ze všech sil. - Bob Dylan Kerouacova kniha mi ukázala, že je možné dělat věci, které prý dělat nelze. Najednou jsem si uvědomil, že nejsem jediný, kdo si myslí, že je blázen, protože ho napadají divné věci. Konečně se objevil někdo, kdo říká pravdu. - David Bowie Na cestě je vrcholná americká romance… mystická a naléhavá připomínka ztraceného mládí a těch výsostných let, kdy si člověk připadá nesmrtelný. - Guardian

'I want to be considered a jazz poet blowing a long blues in an afternoon jam session on Sunday' Freewheeling and spontaneous, Mexico City Blues is Jack Kerouac's most significant and emblematic poem. Consisting of 242 loosely linked 'choruses', it takes in life, death, spirituality, jazz improvisation, memory, fantasies and dreams, all infused with the rhythm of the blues, to create a surreal and all-encompassing epic. 'A spontaneous bop prosody and original classic literature' Allen Ginsberg 'A jazz poet. His sentences frequently move into tempestuous sweeps and whorls and sometimes they have something of the rich music of Gerard Manley Hopkins or Dylan Thomas' The New York Herald Tribune

Popis není dostupný

Dobrá bloncka je soubor různorodých textů, který rekapituluje témata, ke kterým se Kerouac vracel, a to různými formami: beletristicky i žurnalisticky. Nacházíme v něm nepublikované povídky a prozaické fragmenty, publicistické texty o beatnické generaci, o sportu, o literatuře, o jazzu aj. Pestrost textů se odráží i v pestrosti překladatelských přístupů - na knize se podílela řada překladatelů, kteří už se v Argu v minulosti s Kerouacem potkali. Svazek uvádí předmluva básníka Roberta Creeleyho.

Andělé zoufalství patří k vrcholům díla Jacka Kerouaca a zároveň k autorovým knihám nejtypičtějším. Kerouac tu navazuje na kultovní romány Na cestě a Dharmoví tuláci, vypráví o svých blízkých přátelích Allenu Ginsbergovi, Nealu Cassadym, Gregory Corsovi či Williamu Burroughsovi, o zrodu beat generation, o divokých večírcích a neméně divokých básnických čteních i o splynutí s přírodou uprostřed velehor, o putování Amerikou, Mexikem či Marokem, o sexu, drogách, jazzu - a především o nutkavé potřebě nalézt duchovní rozměr lidského bytí, ať už v zen-buddhismu či v katolickém mysticismu nebo v psaní samotném. To vše činí svým jedinečným stylem, pro nějž razil název "spontánní próza" a jejž tu dotáhl k dokonalosti, stylem, který připomíná nespoutaná jazzová sóla a místy dosahuje až magického účinku.

'I read On the Road in maybe 1959. It changed my life like it changed everyone else's' Bob Dylan Sal Paradise, a young innocent, joins his hero, the mystical traveller Dean Moriarty, on a breathless, exuberant ride back and forth across the United States. Their hedonistic search for release or fulfilment through drink, sex, drugs and jazz becomes an exploration of personal freedom, a test of the limits of the American dream. A brilliant blend of fiction and autobiography, Jack Kerouac's exhilarating novel swings to the rhythms of 1950s underground America, racing towards the sunset with unforgettable exuberance, poignancy and autobiographical passion. One of the most influential and important novels of the 20th century, this is the book that launched the Beat Generation and remains the bible of that literary movement.

Popis není dostupný

Jeden z nejslavnějších a nejdůležitějších románů 20. století. Jack Kerouac v něm našel vlastní, osobitý hlas a stvořil manifest nové tvůrčí generace "Beat Generation", odhodlané psát i žít svobodně, bez ohledu na literární i společenské konvence. Román zaznamenává autorovy vlastní zážitky z cest napříč USA a portrétuje množství skutečných osob. Je oslavou všeho, co Kerouac a jeho souputníci považovali za skutečně podstatné – svobody, přátelství a lásky, hudby a umění vůbec, bdělé a dychtivé pozornosti ke světu.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Tento v češtině dosud nevydaný román je založen na autorových vzpomínkách na rodný Lowell. Zároveň se z kontextu jeho díla poněkud vymyká, protože Kerouac zde opouští svou oblíbenou a obvyklou kronikářskou polohu a vytváří tajemnou, fabulovanou prózu, v níž se vzpomínky prolínají se sny. Doktor Sax bývá označován za nejlepší Kerouacovu knihu.

V roce 2010 vychází v USA dosud nevydaný text z pozůstalosti Jacka Kerouaca, jeho první rozsáhlejší dílo. Kerouac ho napsal na základě svých zkušeností ze služby u obchodního námořnictva. Vydavatelé jeho text doplnili řadou dalších materiálů - tematicky a časově souvisejícími prozaickými fragmenty a také dobovou korespondencí s přítelem Sebastianem Sampasem, básníkem, která obsahuje Kerouacovy komentáře k vlastnímu psaní a řadu dalších prozaických i básnických pokusů.

Popis není dostupný

Kniha, kterou v r. 1945 společně napsali dva tehdy ještě neznámí autoři, budoucí ikony beat generation. Na podkladě skutečného příběhu zabití, do něhož byli oba autoři zapleteni, se odvíjí obraz poválečného New Yorku s jeho podsvětím plného drog, posedlosti, vášní a násilí. Název knihy odkazuje na skutečnou událost požáru v cirkuse, kde se „hroši uvařili ve svých nádržích“.

Popis není dostupný

Dva temné příběhy osudové lásky na pokraji a dně společnosti. Oba vycházejí z autorových mnohdy bolestných zážitků. V Podzemnících provádí autor čtenáře jazzovými kluby i lacinými podniky San Francisca, kde prožívá krátké milostné dobrodružství s černou dívkou Mardou. Druhá novela se odehrává v Mexiku a vypravěč líčí svůj beznadějný vztah k prostitutce a narkomance, již přezdívá Tristessa.

Nový projekt nakladatelství Argo přináší reprezentativní výbor z díla Jacka Kerouaca. Volnou řadu jeho próz zahajuje svazek spojující dnes již klasické překlady dvou kratších textů. Mag vyšel v přetlumočení Olgy Špilarové poprvé v roce 1984. Překladatelka se tehdy ujala nesnadného úkolu:převést do češtiny specifický záznam černošského dialektu, kterým navíc promlouvá desetiletý chlapec. Mag je v Kerouacově díle svým způsobem výjimečný text, jak jazykovou stylizací, tak faktem, že vypravěčem příběhu není zřetelně identifikované autorovo alter ego jako ve většině jeho nejznámějších knih. Na druhou stranu do kontextu díla velmi dobře zapadá, díky citlivosti a dychtivosti, s jakou dětský vypravěč vnímá a vstřebává svět a zážitky, které nabízí. Překladatelka jazyk příběhu přetlumočila citlivě, působivě i nadčasově: její překlad vychází již potřetí, s minimem úprav. Satori v Paríži je oproti Magovi vyhroceným příkladem Kerouacovy snahy odvrhnout všechny stylizace a eliminovat hranice mezi životem a literaturou. Text je záznamem skutečné Kerouacovy cesty do Evropy, do Paříže a Bretaně, kde pátral po historii svých dávných předků. Vypravěčům obou textů je společná vnímavost ke všem událostem cesty, snaha ve všech nalézt krásu a hlubší smysl - dokonce osvícení, ono nesdělitelné satori zenbuddhistické filosofie, které může posvětit libovolný okamžik. Satori v Paříži poprvé vyšlo časopisecky už v roce 1967 v překladu Jana Válka, prvního překladatele Jacka Kerouaca do češtiny. Na průkopnické počiny Olgy Špilarové a Jana Válka navazuje argovský projekt, který zachycuje různé polohy Kerouacova díla a vytváří relativně ucelený portrét tohoto pozoruhodného autora, vyznavače svobodného žití i psaní, nadšeného pozorovatele a kronikáře zázračných a intenzivních zážitků nalézaných v zdánlivě každodenní skutečnosti i na cestách-únicích ze všednosti.

Novela z Kerouacovy pozůstalosti vyšla až v roce 2002 a nečekaně doplnila ustálený obraz kanonizovaného autora. Jde o jednu z raných prací, ve které líčí příjezd mladého muže do velkoměsta, centra kulturního dění, které začíná okamžitě intenzivně poznávat. Kerouac zde vlastně popisuje prehistorii beatnického hnutí. První vydání v českém jazyce.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný