Popis není dostupný

Kniha přibližuje v širších historických, politických, kulturních a ekonomických souvislostech globální dějiny Eurasie od poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu po počátek jednadvacátého století. Od úsvitu středověku až do sklonku raného novověku byly rozsáhlé oblasti rozkládající se od Číny přes Střední Asii po Indii a Středomoří integrovány prostřednictvím orientální globalizace, která soustředila největší světový hospodářský a intelektuální potenciál. Evropské společnosti se nacházely na periférii této obrovské zóny tvořené množstvím obchodních a politických vazeb. Atlantická globalizace, jež se zrodila v osmnáctém století v prostoru mezi severozápadní Evropou a Severní Amerikou, byla podmíněna vznikem silného merkantilistického státu, vědeckého světonázoru a ideologie liberalismu. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století atlantická globalizace definitivně zastínila orientální globalizaci a vyústila do západní hegemonie a moderní globální civilizace. Současná stagnace Západu a opětovný vzestup asijských mocností souvisí s krizí euroamerického racionalismu, scientismu a liberalismu, která může být překonána přehodnocením odkazu liberalismu a vytvořením ideologie postliberalismu.

V jedenáctém století se Evropa stále ještě zcela nevzpamatovala z barbarského věku. Zatímco na Severu se jen postupně na úkor pohanských kultů prosazuje křesťanství, Východořímská říše s vypětím všech sil vzdoruje nájezdům Saracénů, stepních kočovníků a Normanů. Konstantinopol jako ohnisko civilizace a blahobytu přitahuje severské dobrodruhy, kteří vstupují jako žoldnéři do služeb východořímských vládců a vytvářejí císařovu osobní gardu. Ocitají se uprostřed nejrafinovanějších intrik vysoce postavených hodnostářů svádějících nemilosrdný zápas o vládu nad říší. Západní Evropa se opět snaží prosadit jako mocnost. Rodí se myšlenka křížové výpravy proti nevěřícím. Dramatické události krvavých bojů mezi Severem a Jihem či Západem a Východem na úsvitu nové epochy nahlédne čtenář očima řady historických i fiktivních postav.

V červnu 1941 se Berlín, metropole demokratického a pacifistického Německa, těší z míru a prosperity. Mladý lékař a antropolog Josef Mengele provádí po živém a kosmopolitním městě skupinu anglických turistů. V předsálí místního Přírodovědného muzea se tyčí socha zakladatele moderní evoluční teorie anglického přírodovědce Richarda Owena. Co se stalo s Charlesem Darwinem? Jak dopadne pátrání mladé Francouzky Constance Pinelové, kterou doprovází věrný společník Andrew Arrowsmith, po jejím zmizelém otci? A jak události roku 1858 zásadně změnily chod dějin? Ocitneme se ve světě, v němž Charles Darwin nikdy nevydal knihu O původu druhů. V napínavém příběhu s nečekaným rozuzlením nahlédneme prostřednictvím životních příběhů řady reálných a fiktivních osobností devatenáctého a dvacátého století do dramatického společenského, vědeckého a uměleckého života Francie a Velké Británie, vypravíme se do Lausanne, Florencie a Ardeche a pronikneme do vnitrozemí Amazonie a na tropické ostrovy Malajsie a Indonésie.

Kniha v širším historickém kontextu přibližuje zrod, rozmach a úpadek spiritualistického hnutí, které přibližně od padesátých let devatenáctého století do dvacátých let dvacátého století významně ovlivnilo intelektuální a duchovní život Západu a usilovalo o radikální proměnu moderního světa. Čtenář se seznámí s nejvýznamnějšími předchůdci, průkopníky a představiteli spiritualismu a motivy, které je vedly k příklonu k víře v možnost komunikace s duchy zemřelých. Zvláštní pozornost je věnována šíření spiritualismu ve Spojených státech amerických, Velké Británii, Francii a Německu. Při kritické analýze příčin mimořádného ohlasu spiritualistického hnutí mezi předními představiteli soudobého vědeckého, kulturního a veřejného života jsou použity teoretické přístupy a koncepty kulturní evoluce a univerzálního darwinismu.

Kniha, která představuje druhý svazek rozsáhlého historického pojednání o vývoji západního rasového myšlení, navazuje na Úsvit rasismu (2013), v němž se čtenář seznámil se vznikem a rozvojem germanismu od starověku po reformaci a s formováním rasové ideologie v údobí mezi zámořskými výpravami patnáctého a šestnáctého století a počátkem eurasijské revoluce v osmnáctém století. V důsledku vítězství Západu nad asijskými civilizacemi a triumfu Velké Británie nad Francií se na přelomu osmnáctého a devatenáctého století zrodila specifická mocenská konfigurace, která podnítila šíření nordické a árijské imaginace v západním myšlení. Ta sehrála důležitou úlohu během radikalizace západní politické kultury, vzestupu totalitních a autoritativních hnutí a krize moderního liberalismu. V prvním díle Triumfu rasismu, nazvaném Století pýchy, jsou vylíčeny důsledky orientální renesance a expanze árijské ideologie v eurasijské revoluci po vítězství Západu v čele s Velkou Británií. V druhém díle, pojmenovaném Cesta do hlubin noci, jsou přiblíženy historické a intelektuální okolnosti formování nacistického rasového totalitarismu. Mezioborově zaměřená studie tak spojuje přístupy soudobých historických a antropologických věd.

Popis není dostupný

Popis není dostupný