Tahle sbírka brněnského básníka Ivana Petlana má charakter poetického deníku. Střídá záznamy humorné s bolestnějšími, texty kratinké s delšími, přesto působí díky jednotícímu příběhu kompaktně. Přijme-li čtenář pozvání, bude provázet básníka při jeho pobytu v onkologickém ústavu. Takže ano, těžké téma, ale odlehčené jak jen možno.

V březnu roku 1997 vydalo sdružení Weles útlou knížečku Nářky Georga Heyma, překlady a parafráze básně Seufzer tohoto německého expresionisty. Sbírka byla předložena jako pocta básníku a překladateli Ludvíku Kunderovi u příležitosti jeho 77. narozenin. Podílelo se na ní devět autorů, desátým, resp. prvním překladatelem byl pak Ludvík Kundera sám. K devadesátinám Ludvíka Kundery se o totéž pokusil Ivan Petlan jako osamělý bojovník, s týmž zadáním, výzvou i motivací: Pane Ludvíku, tisknu ruku! Po dalších 7 letech se tyto překlady dočkaly knižní podoby ve zdařilé grafické úpravě Václava Houfa.

Krom toho, že autor je matematik a humanista, bedlivě sleduje dění u nás i ve světě, sbírá a třídí informace, a jakmile má všech pět pohromadě, spojuje je v limerik. V této půvabné knize jich má několik desítek. Za pomoci různých chlápků odněkud proletíme takřka celým světem, Rýmařov či Indonésii nevyjímaje. Co otec průkopník Edward Leary kdysi zasil, Ivan Petlan dnes osobitě zúrodňuje.