Bohatě ilustrovaný průvodce osobními obojživelnými automobily a současně encyklopedie těchto vozidel. Dosud u nás nebyla podobná kniha vydána. Systematicky mapuje oblast vojenských, terénních i osobních obojživelných vozidel a zaplňuje tak bílé místo v automobilové knižní produkci. Publikace stručně a srozumitelně předkládá teoretické základy pohybu automobilu ve vodě, historii vzniku obojživelníků, technický popis a parametry jednotlivých typů i výkresy a detaily důležitých částí. Popsány jsou všechny důležité vojenské, terénní i osobní automobily od předválečného období až do současnosti, včetně amatérských úprav sériových vozů. Kniha je bohatě fotograficky vybavena a vítaným zpestřením jsou krátké vzpomínky či příběhy z cest těchto unikátních automobilů, stejně jako zkušenosti z provozu.

Je velký rozdíl mezi lovci senzací a skutečnými záhadology, hledači pravdy o věcech neobvyklých, jimiž se náš svět nadále jen hemží. Mezi ty poctivé záhadology světové úrovně patří nepochybně sympatický, distingovaný a současně lidsky přívětivý ing. Ivan Mackerle, skvělý vypravěč, člověk, který se vzdal své perspektivní odborné kariéry (vystudoval fakultu strojního inženýrství) aby zasvětil svůj život studiu záhad. Je neuvěřitelné kam všude jej zavedla jeho touha po poznání a co na svých cestách zažil: na Madagaskaru zkoumal "lidožravý strom"; pátral po stopách proslulého a obávaného "červa" Olgoje Chorchoje v mongolské poušti Gobi; prošel tajemným Údolím smrti v sibiřské tajze; v džungli severní Indie jen taktak unikl napadení tygrem, když zkoumal "tajemná noční světla" v blízkosti jistého kláštera; nevynechal ovšem ani záhadné fenomény původní australské kultury a tajemství skotského jezera Loch Ness či amazonského pralesa. Kromě mnoha dalších výprav za záhadami podniknutých téměř po celém světě nemohl ovšem opomenout ani tajemství obestírající život hraběte Draculy (do rumunské Transylvánie se vypravil již r. 1976, kdy ovšem doba u nás záhadologům nepřála, neboť svět idejí ovládal všeznalý dialektický materialismus, pro nějž tajemství neexistovala). A samozřejmě ovšem nemohl nejít, a to na jedné ze svých prvních výprav, také po stopách pražského Golema, oživené sochy, díla proslulého pražského rabbiho Lőwa ben Becalela, a jako vždy pátral také přímo na místě, včetně veřejnosti nepřístupné půdy Staronové synagogy po Golemových pozůstatcích, jež tam měly být dle legendy ukryty.

Vděčíme za svoji existenci mimozemšťanům nebo obyvatelům dosud neobjevených prostor v nitru Země? Kde ležela Atlantida? Je naše civilizace na Zemi první? Jsme spíše Kelti nebo Slované? Kdo, jak a hlavně proč postavil monumentální stavby, před nimiž zůstáváme stát v němém úžasu? Dělíme se o životní prostor se sněžným člověkem, lochneskou obludou a dinosaury? Některé otázky, jako třeba ta keltská, jsou staré sotva několik málo let, stáří jiných, např. atlantidských či egyptských, se počítá už na tisíciletí. Živé jsou ale pořád stejně. Zvláště když se téměř každý den objeví nějaký další střípeček informace, která se těchto otázek týká. Další kamínek do mozaiky vynesený informačním přílivem na naši pláž otázek.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný