Již ve třetím, avšak třikrát rozšířeném vydání se ke čtenářům vrací záhadná bytost jménem Arsemid. Autor knihy, průkopník naší kybernetiky a badatel v oboru umělé inteligence Ivan M. Havel, je širší veřejnosti znám i jako šéfredaktor časopisu Vesmír - knižně vydal tři svazky sloupků, které pro tento list měsíc co měsíc psal. Méně známa byla jeho činnost ediční: ve chvíli, kdy byl jeho bratr a zakladatel samizdatové Edice Expedice Václav Havel vězněn, se role vydavatele ujal on. Přestože vzděláním i profesně vždy tíhl k vědecké práci, přesnost analytického úsudku umí vyvažovat smyslem pro nadsázku a pro absurdní humor. Dokladem takto harmonického sepětí byla série čtrnácti filosofických dialogů, jež pod pseudonymy Sakateka a Sidonius psal se svým přítelem Zdeňkem Neubauerem. Hlubší vztah Ivana M. Havla k literatuře však signalizovala již jeho prvotina Arsemid, jejíž první verze vznikala přesně před 60 lety. Knižního vydání se dočkala až v devadesátých letech, a každé další přináší nové pohledy na život onoho tajuplného homunkula. Kdo je to Arsemid? Neexistuje jasná odpověď. Podle jistých znaků bychom mohli pátrat v duchovních pásmem kdesi někde mezi Franzem Kafkou, J. R. R. Tolkienem, Osvobozeným divadlem, Ladislavem Klímou a Christianem Morgensternem. Nynější vydání je nově vybaveno důkladným poznámkovým aparátem dokreslujícím mnohé okolnosti vývoje textu. Vůbec poprvé jsou též zveřejněny originální autorovy ilustrace, původně záznamy v Arsemidově příběhu použitých snů. Samostatnou rovinu pak tvoří důmyslná síť, jejímiž oky jsou motta obepínající jednotlivé kapitoly. Již kvůli nim se stojí za to do důmyslné Arsemidovy skládačky pustit.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Jaká je budoucnost naší civilizace? Nastává opravdu „konec dějin“? Jaká je budoucnost peněz, mají ještě nějakou hodnotu a smysl? Měly by dokumenty o lidských právech obsahovat „právo na smrt“? Co čeká v Singularitě nás, jednotlivé lidské bytosti? Může být svrchovanost státu zpochybněna pod záminkou boje proti terorismu a za ochranu lidských práv? Zastoupení autoři: Ivan M. Havel Jozef Kelemen Stanislav Komárek Luboš Kropáček Antonín V. Líman Milan Nakonečný Tomáš Sedláček Jan Sokol Jiří Stehlík Marek Vácha Sborník Hlavou zeď 2011 je první pokus představit čtenářům myšlení vybraných českých osobností – zástupců současné vědy, kultury, duchovních, filosofických i jiných směrů. Sborník by měl být určen jak pro čtenáře hledající vědecké poznatky, tak i pro ty, kteří se zajímají o informace z oblasti futurologie a lidské imaginace. Doufáme, že se nám podaří inspirovat a podněcovat k neotřelému myšlení. Někde v daleké budoucnosti vývoje biotu je možná ukryta i další možnost: Možnost rozštěpení lidské rasy na dvě větve, třeba na větev kyborgickou a na větev dekadentní. Pak je otázkou, která větev přežije kterou.

Dopisy Olze, psané Václavem Havlem z vězení, jsou světově známým dílem českého písemnictví. Nyní vycházejí na světlo „Dopisy od Olgy“ - skutečné odpovědi na tyto filosofující dopisy. Hlavním autorem odpovědí byl ovšem bratr vězněného, Ivan M. Havel. Do korespondence s bratrem přes překážky vězeňské cenzury zapojil i další autory, především filosofa Zdeňka Neubauera, hlavního komentátora Havlových úvah o etice zodpovědnosti a o absolutním horizontu. Vědomě či nevědomě se na odpovídání na Dopisy Olze podíleli rovněž Radim Palouš, Petr Hájek, Anna Šabatová, Jiří Dienstbier, Martin Heidegger, Emanuel Lévinas, Raymond Ruyer, Vladimír Holan a další…

Faustování je prvním knižním vydáním sborníku, který dali dohromady přátelé Václava Havla v roce 1986 při příležitosti jeho 50. narozenin. Texty se z různých úhlů zabývají Havlovou "faustovskou" hrou Pokoušení: od platónských dialogů, přes ďáblův monolog až po tajemnou Faustovu milenku. Připojen je i přepis rozhovoru s Václavem Havlem.

Kniha přináší soubor dopisů, v nichž autoři zkoumají epizodické situace - svébytné elementy lidského prožívání světa, z nichž se skládá náš každodenní život a jejichž anatomií se přesto málokdy zabýváme. Při svých výzkumech se autoři opírají o řadu příkladů takových situací z vlastní zkušenosti i z literární fi kce. Situace, která dala knize název, pochází z Knihy tisíce a jedné noci; týká se okamžiku, kdy Sindibád Nosič vstupuje do bagdádského domu Sindibáda Námořníka a žasne nad tím, s čím se tam setkává. Jde již o druhou knihu korespondenčních rozhovorů obou autorů; v první se zabývali svou zkušeností s nočním sněním (M. Ajvaz a I. M. Havel: Snování. Rok dopisů o snech).

Zvedáme obočí nad záhadami kolem nás a naše mysl se jitří v touze po novém poznání. Soubor krátkých, ale myšlenkově bohatých esejů, které vycházely v časopise Vesmír v letech 1996 až 2002, navazuje na předchozí knihu Otevřené oči a zvednuté obočí, která vyšla v roce 1998. Úvahy nad rozličnými tématy souvisejícími s lidským poznáním, od přísných věd až po filozofické reflexe, jsou psány lehkým a svižným stylem, současně však provokují čtenáře k přemýšlení a formování vlastního názoru.

Druhé vydání podivné a literárně obtížně zařaditelné feérie, napsané v r. 1957, je oproti prvnímu vydání z r. 1997 podstatně rozšířeno. Kniha vypráví o Arsemidovi - posledním žijícím potomkovi záhadného říčního tvora Gamona. Knížku doprovázejí autorovy kresby.

Shrnutí čtrnácti filozofujících dialogů mezi I. M. Havlem a Z. Neubauerem, které v písemné formě probíhaly během let 1984 až 1994.

Kniha "Svatojánský výlet" spadá do žánru Filozofie. Autorem je Havel Ivan M., Neubauer Zdeněk, Palouš Martin. Obsahuje 230 stran. Přejeme příjemné čtení.