Kompletní výbor všech povídek o rodině Krausových z pražské Letné.Sbírka, kterou držíte v ruce, představuje konečně úplný soubor všech autorových povídek o rodině Krausových. V Kostelní ulici na Letné žilo po boku tatínka, navrátilce z pekla nacistických koncentráků, a starostlivé maminky jejich pět dětí: nejstarší Ivan, budoucí spisovatel, jeho bratr Michael, Eliška, Kateřina a nejmladší Jan. Mikropříběhy vykreslují absurdity tíživých poválečných let i lidské nedokonalosti výrazných osobností této historií zkoušené rodiny, natěsnané v jednom nevelkém bytě.

Stáří si nevybírá, ale to, jak se k němu postavíme, si vybrat můžeme. Ivan Kraus vás s humorem a lehkostí provede světem, kde zapomínání, moderní výstřelky a každodenní absurdity nejsou zdrojem frustrace, ale inspirací k úsměvu. Povídky plné jazykových hříček a hravých nápadů vám připomenou, že i když svět kolem zrychluje a někdy nedává smysl, pořád se dá brát s nadhledem – a někdy i s notnou dávkou fantazie. Ať už si z rozmarných příběhů vezmete cokoli, jedna věc je jistá: smysl pro humor stárnout nemusí.

Mistr slova Ivan Kraus přichází s knihou povídek, kterou ilustracemi doplnil brněnský výtvarník Pavel Čech. "Všichni jsme autory nenapsaných románů. Nosíme v sobě příběhy, které nesvěříme papíru. V tom se podobáme věcem, které svůj příběh sdělit nemohou. Za to nám ho ale dovedou připomenout, abychom mohli znovu zalistovat v paměti .,, Ivan Kraus

Dva tisíce osm set znaků s mezerami je maximální rozsah pro fejeton v Lidových novinách. Problém není se do rozsahu vejít, ale najít pravidelně vhodný nápad. Na příspěvek fejetonisty čeká netrpělivě redaktor, který tak často bere stejný lék na žaludek jako autor. Ivan Kraus se ke každotýdennímu psaní fejetonů sice nikdy neuvázal, ale často zaskakoval za kolegy, kteří nemohli svůj fejeton dodat - výběr z nich přinášíme v této knize.

Vždy jsem měl trochu problém s časem. Pochopil jsem, že se nedá dostihnout, ani předběhnout. Nenechal jsem se však tímhle poznatkem zmást. Zajímalo mne něco jiného: zda by se čas nedal nějak zpomalit. Nedávno jsem to opět zkusil. Zbavil jsem hodiny ručiček a překvapilo mě, jak příjemný to byl výlet. Podmínkou takové cesty je – udělat si trochu času. Dát času prostě trochu na čas. Zároveň je však zakázáno dělat si výčitky – protože chvíle, které potěšily, nemohly být jeho ztrátou. Možnost vrátit se v čase je opravdu skvělý vynález. Vzniklá knížka je vlastně trochu náhoda. Původně jsem si chtěl jen udělat pár poznámek. Ale jak vidím, nějak se to zvrtlo.

Náš pes se námi toulal po jevištích světa a zjistil, že většina toho, co se říká o rasách není pravda. Německý dobrman, francouzský pudl nebo český jezevčík nejsou takoví, jak se obecně věří. Tato knížka není však o psech. Je o zemích a lidech a o tom, že mýty a legendy o psech se často podobají těm lidským.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Poutníci , kteří opustili svou zem, dosud neznalí nového jazyka země, do které dorazili , se obracejí na veřejného písaře. Pomáhá jim vyplňovat nezbytné úřední dotazníky. Vše, co se nevešlo do úředně vymezeného prostoru formulářů, ukládá se písaři v hlavě. Poznal jsem jeho kancelář, jeho návštěvníky a jejich příběhy. Protože nejsem nucen krátit tyto osudy do omezeného prostoru kolonek, do otázek a odpovědí, rozhodl jsem se, že tuto svobodu využiju a příběhy napíšu.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný