V roce devadesátých narozenin jednoho z nejznámějších českých spisovatelů 20. století Ivana Klímy vycházejí souborně v jednom svazku jeho paměti Moje šílené století. Autor popisuje svůj život ve dvacátém století, v němž zakusil dvě zhoubné diktatury, od dětství za protektorátu až do přelomového roku 1989. Nazval ho "šíleným stoletím" - jako úsek dějin, kterému nejsme s to porozumět, stejně jako nerozumíme šílenému člověku. Klíma nezůstal jen u ponoru do své osobní minulosti, ale vzpomínky prokládá řadou esejů, v nichž reflektoval individuální i společenské jevy ve "věku extrémů". Nové vydání memoárů, které se právem zařadily mezi klasické tituly tohoto žánru, je doplněno o text spisovatelova syna Michala, jenž shrnuje posledních třicet let prožitých již ve svobodě, a o řadu barevných fotografií.

Série: Moje šílené století

Ve druhém svazku pamětí Ivana Klímy, jejichž první část Moje šílené století po zásluze ocenili účastníci ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku 2009, se ocitáme v „horkém létě“ roku 1967. Čtenář právem tuší, že se autorův život, stejně jako život celé země, brzy ocitne v politických turbulencích. Tak jako v prvním díle pamětí i zde Klíma poutavě líčí nejen peripetie vlastního myšlení a osudů svých a své rodiny, ale i podstatné události v zemi a jejich reflexi ve světě, okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, která ho zastihla v Anglii, první měsíce po vpádu vojsk a hubené naděje na pokračování v tendencích pražského jara za přítomnosti sovětské armády. Ještě než zemi znovu oddělila od západní kultury železná opona, je pozván do Spojených států, kde by mohl s rodinou zůstat. České kořeny a sepětí s rodným jazykem jej však přivádějí zpátky, aby prožil spolu s ostatními dvacet let v období, jemuž se dostalo podivného názvu „normalizace“. Přitom skoro nic není v letech 1969 - 1989 tak úplně normální. V lidských myslích naopak dochází k schizofrenii mezi soukromým a veřejným, a ti, kteří se tomu snaží čelit, jsou často zbaveni možnosti dělat svou práci. Patologická atmosféra ve společnosti se vtírá i do intimních životů, rozpadají se rodinné a milostné vztahy, lámou se charaktery. Je těžké, ale i nutné to přiznat. S iniciativou statečných kolem Charty 77 přichází čas dalších aktivit a rozhodnutí... I tentokrát jsou paměti proloženy eseji, v nichž autor zobecňuje základní rysy „šíleného století“.

Popis není dostupný

Ivan Klíma, “a writer of enormous power and originality” (The New York Times Book Review), has penned an intimate autobiography that explores his life under Nazi and Communist regimes. More than a memoir, My Crazy Century explores the ways in which the epoch and its dominating totalitarian ideologies impacted the lives, character, and morality of Klíma’s generation.Klíma’s story begins in the 1930s, in the Terezin concentration camp outside of Prague, where he was forced to spend almost four years of his childhood. He reveals how the postwar atmosphere supported and encouraged the spread of Communist principles over the next few decades and how an informal movement to change the system developed inside the Party. These political events form the backdrop to Klíma’s personal experiences, with the arrest and trial of his father; the early revolt of young writers against socialist realism; his first literary successes; and his travels to the free part of Europe, which strengthened his awareness of living as part of a colossal lie. Klíma also captures the brief period of liberation during 1968’s Prague Spring, in which he played an active role; the Soviet invasion that crushed its political reforms; the rise of the dissident movement; and the collapse of the Communist regime in the middle of the Velvet Revolution of 1989. Including insightful essays on topics related to social history, political thinking, love, and freedom, My Crazy Century provides a profoundly rich and moving personal history of national evolution. Ivan Klíma’s first autobiography and perhaps his most significant work, it encapsulates a remarkable life largely lived under occupation.

Román Láska a smetí vznikal na konci 70. let, v době, kdy byl Ivan Klíma v Československu zakázaným autorem. Má několik dějových pásem, v ústředním z nich se hrdina, ženatý spisovatel, který pracuje jako metař, pokouší řešit svůj milostný vztah. Také ostatní dějová pásma se dotýkají citových vztahů, od neuskutečněné lásky Franze Kafky po lásku milostnou, manželskou i lásku syna k umírajícímu otci. Právě společné téma citových či milostných krizí spojuje jednotlivá dějová pásma natolik, že je mění v jednolitou a poutavou četbu. Láska a smetí se navíc pokouší najít odpověď na velká osobní dilemata, jimž se v životě nevyhne většina z nás. Tento román se stal autorovou nejúspěšnější knihou, byl kromě čtyř vydání v češtině, několika vydání v angličtině a v němčině přeložen s výjimkou Finska a Albánie i ve všech evropských zemích. Vyšel také v Číně, Japonsku, Íránu, Koreji, Izraeli a Turecku.V řadě spisů Ivana Klímy je VI. svazkem.

Původní cena: 249 Kč, celková sleva: 60% Byli jste někdy v Pohádsku? Pokud ne, pojďte tuto podivuhodnou zemi procestovat s opravdovým reportérem. Navštívíte zvláštní města, například Vlašské Klobúky, kde žijí samé klobouky, či Hrochův Mlýnec, kde stavějí místo soch sněhuláky. Ale dozvíte se i spoustu dalších věcí, třeba kdy chodí a kdy nechodí děti v Pohádsku do školy, v jakém autě jezdí žirafa nebo jak vypadají kokrhající hodiny. Vtipná vyprávění, která podporují dětskou fantazii, se v některých příbězích i lehce parodicky dotýkají naší současnosti. Díky jednoduchému jazyku je mohou rodiče předčítat dětem již od tří let. Ivan Klíma je přední český spisovatel. Jeho rozsáhlé a žánrově pestré dílo bylo přeloženo do mnoha světových jazyků. V nakladatelství Portál mu v roce 2011 vyšla kniha Jak daleko je slunce. Ilustrace Hana Pavlátová

Román je u Ivana Klímy, především mistra povídky, eseje a dramatu, žánrem spíše výjimečným. Sám autor přiznává, že k napsání Soudce z milosti (jenž v samizdatu v první verzi koloval pod názvem Stojí, stojí šibenička) přispěla naléhavá objednávka větší prózy od švýcarského nakladatele J. Braunschweigera, a ovšem i dusivé společenské ovzduší v republice po událostech šedesátých let. "Koncem roku dvaasedmdesát jsem tedy začal psát román. Za hrdinu jsem si vybral soudce -- nejspíš proto, že mi problémy spravedlnosti, jistě i zásluhou poněkud pohnutých životních zkušeností, připadaly jako obzvláště důležité... Můj hrdina pak řeší pro sebe (i pro mě) klíčové téma: je společnost oprávněna zbavit kohokoliv, třeba i vraha života? A jak si má soudce, pokud je odpůrcem trestu smrti, počínat ve společnosti, která takový trest požaduje?" Hrdina románu, soudce Adam Kindl, však není vystaven jen tomuto ústřednímu právnímu problému, autor mu přisoudil úzkostnou válečnou minulost i kontroverzní přítomnost, obdařil jej mnoha podstatnými problémy tehdejší společnosti, krizí manželského vztahu a to vše zasadil do dialogu s okolím. Román byl publikován poprvé roku 1979 v německém překladu ve švýcarském naklad. Bücher pod názvem Der Gnadenrichter a po deseti letech další práce v konečné podobě česky jako Soudce z milosti (Rozmluvy, 1986). Z této podoby vychází i poslední verze, jako V. svazek autorových spisů.

Ivan Klíma je autorem knihy O lásce, tichu i zradě. V posledních letech se vrátil ke své oblíbené literární formě, k povídkám. O povídce tvrdí, že je to nejobtížnější literární útvar, navíc dobrá povídka má být krátká, zvláště v dnešní době, kdy je každý z nás zavalen množstvím slov a vyprázdněných sdělení. V tomto útlém souboru, shrnujícím prózy většinou napsané v posledních dvou letech, najdeme i celý oddíl „Velmi krátkých povídek“, na nichž autor dokázal, že lze poutavý příběh, jednou milostný, po druhé až hororový, sdělit opravdu jen několika větami.

Již třetí kniha fejetonů Ivana Klímy je vlastním autorovým výběrem z „Posledních slov“ a „Sloupků“, které donedávna po tři roky vycházely v Lidových novinách a v měsíčníku Xantypa. Jak už to bývá v tomto novinářském žánru obvyklé, dotýkají se tyto drobné texty nejrůznějších témat, většinou každodenních, někdy i věčných. Největší zájem čtenářů vyvolávaly Klímovy vtipné postřehy o nesmyslném zbožňování celebrit, o nadhodnocování významu profesionálního sportu či o nepochopitelných činech naší justice. Čtenáři si také velmi oblíbili humorný způsob, jímž upozorňuje na projevy úpadku a prznění našeho jazyka ve sdělovacích prostředcích i při běžném úřadování. A jakkoli jsou všechny tyto věci vážné, v podání autora, který má smysl pro humor, je možné jim čelit i zasmáním.

Jedna z nejčtenějších knih Ivana Klímy vznikala jako ironizující relaxace při práci na jeho stěžejním románu Soudce z milosti.Autor zpracoval nadhledem sobě vlastním obyčejné i nezvyklé zážitky všedního dne v jednom týdnu.

Setkání s mladou, poněkud zvláštní a nevyzpytatelnou dívkou změní od základu život úspěšného vědce – muž, žijící dosud spořádaným životem, se dopouští jedné pošetilosti za druhou a obrátí naruby život svůj i svých blízkých. Milostný příběh se postupně mění ve virtuózní líčení všeobecně platného zápasu člověka, který se ze všech sil snaží uniknout osudu, ale podlehne prázdnotě nenaplněného života. Tragikomický příběh dává autorovi příležitost k brilantnímu zachycení charakterů jednotlivých postav i dobové atmosféry. Román byl poprvé vydán v roce 1972, vyšel v překladech v devíti evropských zemích a byl zfilmován ve Švédsku.

Ve sbírce Loď jménem naděje se autor formou paraboly zamýšlí nad všeobecnými „osudovými“ okolnostmi lidské existence. V novele Loď jménem naděje je to osud společnosti, která se dobrovolně vydá pod vedením paranoidního vůdce na cestu zkázy, v novele Ostrov mrtvých králů je to osud jedince neschopného vymanit se z „prokletí vlastních vzpomínek, které ho vzdalují živým citům a vztahům“.

Do prvního svazku svých spisů jsem zařadil prózy, které by se daly zjednodušeně nazvat milostné. Porušil jsem úmyslně časovou posloupnost jejich vzniku. Zařadil jsem do první části prózy shrnuté do knihy Moje první lásky, napsané na sklonku sedmdesátých a v začátku osmdesátých let, snažil jsem se v nich totiž vylíčit pocity spíše pubertálního toužení než skutečné milostné zážitky. Teprve po nich následují povídky o zralejších vztazích, ačkoliv většina z nich vznikala v letech šedesátých. Zařadil jsem také krátkou prózu ze své první povídkové knihy Bezvadný den, která vznikala ještě v padesátých letech. Kratičká Láska je jistě dosti naivní, ale ve své době měla smysl i tím, že se naprosto vyhnula všem dobovým literárním rituálům a manýrám. Byla o lásce – o ničem víc. Zbylé povídky pak jsou ze dvou sbírek: Milenci na jednu noc a Milenci na jeden den…(z poznámky autora

Popis není dostupný

První román Ivana Klímy Hodina ticha vznikal na přelomu padesátých a šedesátých let, v době relativního kulturního uvolnění. Jeho děj se odehrává na východním Slovensku, v kraji extrémní chudoby, postihovaném navíc zátopami z Laborce (místní poměry autor poznal jako začínající novinář během své reportérské cesty v 50. letech); časově je zasazen do konce války a doby, kdy vládu převzali komunisté a začali s kolektivizací zemědělství. Přes dohled cenzury se autorovi v románu podařilo vyjádřit deziluzi z násilných praktik komunistického režimu. Román ocenili někteří z tehdejších kritiků za propracovanou formu i úsilí o "pravdivé vidění". V Nakladatelství Academia vychází Hodina ticha ve 3. vydání.

Nová povídková sbírka Ivana Klímy je věnována většinou ženským hrdinkám. Některé z nich jsou bezelstné, nepůvabné a nesebevědomé bytosti, které v touze po lásce zapřou samy sebe, aby poté, co si urvaly něco štěstí s mužem, o kterého vlastně ani nestály, zůstaly stejně osamělé jako předtím, navíc se strachem nebo hrůzou, které jim takový vztah přinesl. Jiné jsou naopak „dračice“, naklonované ženy „barbíny“, ženy podnikatelky, ženy dobyvatelky slasti, pro niž jsou schopny všeho, i zločinu. Označení horory v podtitulu této knihy znamená, že hrůza je nám v patách, jen ji nazvat pravým jménem.

Kniha "Kostlivec pod kobercem" spadá do žánru Česká literatura. Autorem je Klíma Ivan. Kniha je vázaná. Obsahuje 277 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Academia" z roku 2005. Přejeme příjemné čtení.

Popis není dostupný

Paměť dějin i paměť jednotlivce mají své vlastní nezbadatelné zákony, ale někde v individuálním osudu se propojují. I tak je možné vnímat nejnovější knihu povídek Ivana Klímy. Nebezpečným výletem bylo už, obrazně řečeno, narodit se do šíleného dvacátého století, ve kterém vykrystalizovaly dva totalitní režimy. Žít právě v nich znamenalo spíš snahu přežít, a to se na všech, jimž se to podařilo, něčím otisklo. Klímovy povídky o lidech těch časů i o sobě samém jsou často nemilosrdnými zrcadly doby i lidských povah. Tím víc čtenáře upoutá autorův střídmý styl a cudnost, něco, co se z české prózy téměř vytrácí. Vzniká tu zvláštní kontrast: autor si bere za hlavní zbraň proti zločinnosti sociálního inženýrství a proti lidem bez svědomí cudnost a slušnost. Je to nečekaně vzácná hodnota ve světě rekordů a superlativů.

Klímovy povídky o lásce a smrti jsou mistrně komponovaným souborem příběhů obměňujících v několika variantách motiv vítězné lásky, která překonává absurditu života. Takřka všechny příběhy jsou o lásce, spočívající na manželské nevěře a popisují často vztahy nepochopitelné, podivné a pro okolí někdy pobuřující.

Popis není dostupný

Kniha "Premiér a anděl" spadá do žánru Česká literatura. Autorem je Klíma Ivan. Kniha je vázaná. Obsahuje 280 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Academia" z roku 2003. Přejeme příjemné čtení.

Kniha "Schůzky s tajemstvím" z edice Česká povídka spadá do žánru Záhady, tajemno, mytologie. Kniha je vázaná. Obsahuje 160 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Listen" z roku 2003. Přejeme příjemné čtení.

Kniha "Soudce z milosti" spadá do žánru Česká literatura. Autorem je Klíma Ivan. Kniha je vázaná. Obsahuje 638 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Academia" z roku 2002. Přejeme příjemné čtení.

Má veselá jitra vznikala krátce po dokončení Klímova nejobsáhlejšího románu Soudce z milosti, k jehož napsání potřeboval několik let intenzivní práce. "Psát drobné příběhy pak pro mě bylo opravdovou úlevou a snad je to na atmosféře povídek cítit, i když vznikaly v době, která pro mě ani pro mé krajany nebyla příjemná," říká o svých místy velmi autobiografických povídkách sám autor. Má veselá jitra bezesporu patří k čtenářsky nejúspěšnějším knihám Ivana Klímy. 170 str., váz. lamino

Druhé vydání úspěšného románu z roku 1993. Ivan Klíma (nar. 1931), jehož čtenáři u nás i v zahraničí oceňují jako skvělého vypravěče a citlivého znalce lidské psychiky, spojil v tomto příběhu tři na první pohled zcela nesourodé postavy: televizního kameramana, vězně odsouzeného k smrti a prezidenta Gustáva Husáka. Jediné, co mají společného, je prožitek vězení, ale přesto se jejich osudy začínají zvláštním, nečekaným způsobem proplétat...

Jakou jistotu nabízí svět v nejbližší budoucnosti? Je na místě naděje? To jsou jen dvě z mnoha otázek, jež si Ivan Klíma klade ve svém eseji, v němž se zamýšlí nad některými rysy duchovního ovzduší přelomu tisíciletí. Některá nebezpečí v současné době pominula, jiná naopak vyvstala. Ale stále je tu právě naděje jako důležitý rozměr lidského života.

V knize povídek Moje zlatá řemesla vypráví Ivan Klíma příběhy své i příběhy lidí, které potkává. Jeho "zlatá řemesla" jsou buď klukovské sny stát se malířem (Malířská povídka) nebo strojvůdcem (Řidičská povídka), či skutečná zaměstnání, ke kterým je autor přiveden nucenou ztrátou svého řemesla spisovatelského (Archeologická, Posílkářská a Zeměměřičská povídka). V Pašerácké povídce se pašují knihy a myšlenky. Všechno, co Klíma vypráví, ho inspiruje ke vzpomínkám na příběhy minulé, k úvahám o smyslu věcí i dějů a zejména o pošetilosti "člověka inženýrského věku", který rve přírodě jedno tajemství za druhým, a spěje tak k svému zániku.

Klímův částečně autobiografický román, jehož hrdinou je spisovatel v době totalitní "normalizace". Tato kniha patří k autorovo nejúspěšnějším literárním dílům doma i ve světě.

Kniha "Ani svatí, ani andělé" spadá do žánru Romány. Autorem je Klíma Ivan. Obsahuje 244 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Hynek" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.

Kniha "Loď jménem naděje" spadá do žánru Romány. Autorem je Klíma Ivan. Obsahuje 216 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Hynek" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.

Popis není dostupný

Kniha "Poslední stupeň důvěrnosti" spadá do žánru Romány. Autorem je Klíma Ivan. Obsahuje 1 stranu. Jedná se o počin nakladatelství "Hynek" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.

Kniha "Moje první lásky" spadá do žánru Česká literatura. Autorem je Klíma Ivan. Kniha je vázaná. Obsahuje 226 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Academia" z roku 2004. Přejeme příjemné čtení.

Popis není dostupný

Klímovy lásky nejsou směšné, vášnivé, ba ani tragické. Milenci, kteří se v jeho povídkách náhodně setkávají na noc či na den, se zdánlivě vlivem nepříznivých okolností nacházejí v neřešitelné, absurdní situaci. Ve skutečnosti je však u Klímy absurdita mileneckých vztahů něčím podstatnějším - míří na samu rozporuplnost mužské a ženské erotiky. A málokterý ze současných autorů rozumí ženské psychologii tak, jako Ivan Klíma. 180 str., váz lamino ISBN 80-200-0915-9

Poetická pohádková vyprávění, která reagují na zvědavé dětské otázky o světě a jeho smyslu. Dětská proč se proměňují v poetické texty, které poutavě i hravě pronikají do tajemných zákoutí lidské existence. Některé příběhy se po malých krůčcích dobírají témat, o kterých pojednávají první stránky Bible. Autor je výsostný vypravěč, který přístupným jazykem vysvětluje původ světla, cenu vzduchu, ale i důležitost přátelství a úcty k druhému člověku a k přírodě kolem nás. Kniha slouží k předčítání dětem. Prostřednictvím nádherných ilustrací Hany Pavlátové je vhodná pro četbu před spaním nebo pro listování a povídání s dětmi. Ivan Klíma je známý autor, jeho dílo je rozsáhlé a žánrově pestré a zahrnuje prózu, dramata, reportáže, eseje, fejetony i knížky pro děti. V 50. a 60. letech 20. století pracoval jako redaktor a přispěvatel několika časopisů a novin, působil také v nakladatelství Československý spisovatel. Od r. 1970 byl zakázaným autorem, publikovat mohl jen v samizdatu a exilu a živil se dělnickými profesemi.

Popis není dostupný

Ve druhém svazku pamětí Ivana Klímy, jejichž první část Moje šílené století po zásluze ocenili účastníci ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku 2009, se ocitáme v „horkém létě“ roku 1967. Čtenář právem tuší, že se autorův život, stejně jako život celé země, brzy ocitne v politických turbulencích. Tak jako v prvním díle pamětí i zde Klíma poutavě líčí nejen peripetie vlastního myšlení a osudů svých a své rodiny, ale i podstatné události v zemi a jejich reflexi ve světě, okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, která ho zastihla v Anglii, první měsíce po vpádu vojsk a hubené naděje na pokračování v tendencích pražského jara za přítomnosti sovětské armády. Ještě než zemi znovu oddělila od západní kultury železná opona, je pozván do Spojených států, kde by mohl s rodinou zůstat. České kořeny a sepětí s rodným jazykem jej však přivádějí zpátky, aby prožil spolu s ostatními dvacet let v období, jemuž se dostalo podivného názvu „normalizace“. Přitom skoro nic není v letech 1969 - 1989 tak úplně normální. V lidských myslích naopak dochází k schizofrenii mezi soukromým a veřejným, a ti, kteří se tomu snaží čelit, jsou často zbaveni možnosti dělat svou práci. Patologická atmosféra ve společnosti se vtírá i do intimních životů, rozpadají se rodinné a milostné vztahy, lámou se charaktery. Je těžké, ale i nutné to přiznat. S iniciativou statečných kolem Charty 77 přichází čas dalších aktivit a rozhodnutí... I tentokrát jsou paměti proloženy eseji, v nichž autor zobecňuje základní rysy „šíleného století“.