Bůh nenávidí homosexuály, urážejí zavedený řád světa. A když je On sám nepotrestá, musíte se o to postarat vy. I když vám to způsobuje krvavá zranění na těle a pepřové pocity v duši. Kimaniho by nikdy nenapadlo, že v cizí zemi najde kostel, který homosexuály vítá a pomáhá jim. Nikdy by ho nenapadlo, že gayové z Afriky dostávají v Británii azyl jen proto, že jsou gayové. Kimani už nevěřil, že mu bude dovoleno zůstat ve vytoužené zemi, a teď mu přece svitla naděje. Byl už v životě ledasčím: Masajem, samozvaným průvodcem, vykonavatelem Boží vůle, kurýrem bez papírů. Dokáže se stát... homosexuálem?

Povídky předních českých spisovatelek a spisovatelů. Jak se vyrovnat se situací, že je váš táta někdo jiný, než jste si celý život mysleli? Co když na vás sestra nikdy nepřestane žárlit? Dá se vyhrát hádka s rodičem, když je majitelem všech pravd, které kdy člověk přivedl na svět? Kořeny, to je nedělní oběd před televizí, první školní den, který navždy otočí váš život vzhůru nohama, nebo nesehnatelná instantní polévka. V knize najdete povídky Viktorie Hanišové, Marka Epsteina, Marie Doležalové, Pavly Horákové, Denisy Proškové, Ivy Pekárkové, Biancy Bellové, Martina Goffy, Marka Torčíka a Adély Elbel.

Zatoužili jste někdy vědět, jak zastavit vlak? Nebo proč tolik pracovníků londýnské přepravy chodí v otrhaných, špinavých uniformách? Lámete si hlavu, jak vynadat člověku jiné barvy pleti a nedostat se do maléru? Na tyhle a spoustu dalších otázek odpovídá další kniha Ivy Pekárkové, inspirovaná dobrodružstvími jejího skoromanžela, dlouholetého zaměstnance londýnských drah. Svižně psané, vtipné a informativní příběhy přinášejí čtenáři panoptikum postaviček, přehršel historek a tu a tam i nějaké odhalení.

Víte, který králík umí lítat? No přece ten, co má na zádech orla. A víte, kdo vás vytáhne ze zoufalství, bídy a drogové závislosti, poskytne vám střechu nad hlavou a všechno, co v životě potřebujete? No přece novodobý otrokář. Román přináší zasvěcený a psychologicky propracovaný vhled do jednoho z případů, jaké se v Anglii, a nejen v Anglii, dějí každou chvíli. Šikovní „podnikatelé“ si vyhlédnou oběti mezi sociálně vyloučenými krajany, nastěhují je k sobě domů, najdou jim práci – a jejich výdělek si strkají do kapsy. Mnohé z obětí snad ani nechtějí vědět, že je tady něco v nepořádku. Co si počnou, když jsou jejich otrokáři zatčeni?

Šárka, obyčejná dívka z malého města, ve dvaadvaceti letech po nehodě ochrnula. Rozhodla se ale, že se nepromění v bezmocnou zapšklou chudinku. Manžel ji opustí, ona sama vychovává syna. Pak se ale internetově zamiluje do Pákistánce Tabishe a život nabere nečekané obrátky. Román odhaluje zákoutí života lidí s postižením a nese prvky investigativní reportáže.

Jitka, takové běžně hezké, ale citlivé a vnímavé děvče kolem dvaceti, nevěří komunistům v socialistickém Československu snad ani to, že Země je kulatá. Kvůli bezvýznamné příhodě (policie ji přistihne na ilegálním koncertu v Praze) má zavřenou cestu ke studiu. Rozhodne se, že zkusí štěstí na Západě, a podaří se jí emigrovat. Teprve pak zjistí, že existují věci jako „azyl“, „pracovní povolení“ či „uprchlický tábor“. Stráví skoro rok v proslulém Traiskirchenu a za tu dobu se setká s panoptikem postaviček, vesměs české a slovenské národnosti, o jejichž existenci se jí doma v Čechách ani nesnilo. Jitka je dlouho jen zděšená pozorovatelka dění kolem sebe. Ale když se stane jednou z obětí nikdy nevyšetřovaného násilného činu, kupodivu ji to nezlomí. Najde v sobě pevné těžiště a sílu překonávat životní překážky.

Můj I. Q., to je příběh velké, bláznivé lásky nebo spíš obsese. Vztah předem odsouzený k zániku, ale o to silnější, palčivější a hlubší, tu slouží jako podobenství zoufalé lásky k městu New York, nádherné a nelítostné metropoli, která své věrné přetavuje do podob, jaké by sami nečekali. Svěže, neotřele, rytmicky psané vyznání, v kterém je o New Yorku všechno.

„Všechno je v pořádku! Nejsi starý! Stačí se nedívat do zrcadla.“ Markéta už řadu let pracuje jako pendlerka, vždycky se několik týdnů stará o věkovité klienty v Anglii a několik týdnů má volno. Británie v čase brexitu poskytuje soukromým pečovatelkám možnost nečekaného výdělku a Markéta je ve svém oboru dobrá. Ale i ona potřebuje být opečovávána. Brzo se stane obyvatelkou dvou zcela odlišných světů: v Anglii je lepší služka „z Polska“, v Tunisku obletovaná bohatá turistka. A doma v Česku? Tam ji syn a snacha berou na milost jen proto, že jim dává peníze a stará se o vnoučata. Léta letoucí toužila po lásce, ale teprve teď, když už je jí hodně přes padesát, konečně našla muže svých snů. Život je krásný. Jen si musí vzít příklad ze svých klientů a nikdy se nedívat do zrcadla.

Eine Weltenbummlerin, Prosaikerin im Körper einer Reporterin, die schwungvolle Geschichten aus einer multikulturellen Welt erzählt. Die Ereignisse in der Heimat betrachtet sie mit einem Blick von außen, die globalen Entwicklungen dafür aus unmittelbarer Nähe. Sie nimmt kein Blatt vor den Mund, verzichtet auf Sentimentalität, ihre Literatur ist direkt und unverblümt – in Wort, Stil und der gewählten Thematik. Sie ist intensiv, in einer sich permanent entwickelnden Bewegung, frei von Vorurteilen und Ideologien. Rein, außergewöhnlich, notwendig.

Román nekonformní české spisovatelky. Historie jednoho nerovnocenného vztahu, na jejímž pozadí autorka svým osobitým stylem mistrně vykresluje obraz města New Yorku a jeho obyvatel.

Velkoměsto, láska, zločin, umění i smrt. V románuDej mi ty prachy Iva Pekárková skloubilahlubokou znalost New Yorku a jeho obyvatels dramatickým vypravěčským uměním, básnickýmipopisy míst i situací a legračními scénkami.Kniha koncipovaná jako milostný dopis městuNew York od řidičky žlutých taxíků (kterouPekárková skutečně sedm let dělala) je napsanás naprostou precizností a úctou ke geniu loci:každé ze dvou tisíc newyorských nároží je vylíčenétak, jaké skutečně bylo, když ho autorkaviděla na vlastní oči. To platí i o všech newyorskýchčtvrtích, i těch, do kterých nikdy nebyloradno chodit, natož v nich pobývat. I když je toromán, stalo se Dej mi ty prachy předmětemstudia mnohých sociologů, spisovatelů a vědců,kteří se zajímají o New York a řidiče newyorskýchžlutých taxíků.

Kniha Sloni v soumraku Ivy Pekárkové líčí nerovný vztah mezi mladým Senegalcem bez naděje, že se někdy dostane za lepším životem do Evropy, a starší Angličankou bez naděje, že někdy najde milujícího partnera. Ale mezi romány o nešťastných láskách bělošek k Afričanům se řadí jen výběrem příběhu. Není to úpění zhrzené ženy, která padla za oběť novodobému sňatkovému podvodníkovi. Je to hloubková sonda do života, duší, kultur i postelí obou hlavních postav, podaná se smyslem pro detail, humor i absurditu.Banální a trochu smutný příběh autorka svým svěžím jazykem a všudypřítomným nadlehčeným humorem přetváří v příběh svěží a veselý.

Iva Pekárková strávila většinu života v zahraničí anebo aspoň obklopená lidmi z jiných národů a kultur. Dala si kdysi za úkol co nejdokonaleji poznat celý svět a intenzivně na tom pracuje. V mládí pracovala jako sociální pracovnice v Jižním Bronxu a vyučovala angličtinu v uprchlických táborech v Thajsku. Ve středním věku si opatřila početnou rodinu v Nigérii a už dlouho sleduje mezirasový cvrkot v jižním Londýně, v Česku i jinde. Patří k pozorovatelům, kteří chtějí všechno vidět zespoda a důkladně a k autorům, kteří se pro příběhy vypraví kamkoli. Nebojí se psát o věcech příjemných i nepříjemných, tragických i legračních. Multikulti pindy (v novém vydání, doplněném o řadu dalších článků) – to je pohlazení po duši každého, kdo touží vidět svět zblízka a nezkreslený ani optikou strachu a nenávisti, ani vynucené politické korektnosti.

Z blogu nominovaného na cenu Magnesia Litera autorka vybrala skoro padesát článků, většinu z nich o muslimech, a doplnila je velmi osobním textem o svém vztahu k islámu. Dala si práci s pochopením, vysvětlením a okomentováním společenských jevů, se kterými se v posledních pár letech v České republice setkáváme právě ve vztahu k tomuto náboženství. Rozklíčovala pár „záhad“ a objevila zdroje některých prohlášení a „pravd“, které se donekonečna opakují v médiích, a přitom vůbec pravdami nejsou. S nadhledem a humorem odhaluje čtenářům islámský svět zblízka, ne takový, jak se jeví z velké vzdálenosti. A zároveň si zachovává tolerantní, ale kritické myšlení celoživotního ateisty, leckdy skeptického i k vlastním závěrům.

Volné pokračování bestselleru Levhartice Odkud se berou všechny ty podivné existence, černé jako noc, které se potloukají po Praze a zjevně dělají něco nekalého? Co české holky vidí na černoších a proč jim některé tolik nadbíhají? A jak vůbec funguje soužití s Afričany v našich poměrech? Iva Pekárková už dobře patnáct let sleduje černo-bílý cvrkot v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a teď na základě svých pozorování napsala román. Zobrazila v něm realitu takovou, jaká je. Vystupují tu naivní i méně naivní dívky okouzlené bohatstvím, drogami i sexem, protřelí překupníci z Afriky a spousta dalších obyčejných i neobyčejných lidí, jaké v Česku potkáte. Pečená zebra je psaná s autorčiným obvyklým nadhledem, vtipem a pochopením, postavy jsou trojrozměrné a plné života, každý příběh podložený skutečnou událostí. Přečíst si Pečenou zebru, to je tak trochu jako cestovat po Africe s vynikajícím průvodcem.

Svůj první román propašovala Iva Pekárková v roce 1985 na západ ukrytý v hlavě. Prostý příběh o přátelství, autostopu, lásce, touze, ochraně přírody a dálniční prostituci obletěl začátkem 90. let svět a lidem ze svobodnějších zemí pomáhal chápat, jak asi vypadal život za železnou oponou, v zadrátovaném Československu. Přátelství Fialky a Patrika, dvou zbloudilých duší zuřivě pátrajících po svobodě a barvách duhy v zemi, která nabízela jen konformní šeď, jistě i dnes osloví čtenáře. Těm starším oživí vzpomínky na zemi, ve které jsme žili. A těm, kteří se na dobu před sametovou revolucí nepamatují, poskytne svěží a nezvyklý vhled do nedávné, a přece tak těžko pochopitelné minulosti.

Iva Pekárková dlouho tvrdila, že zatímco se v cizině – v Americe, v Anglii, v Nigérii – příběhy doslova válejí na ulicích a stačí se pro ně shýbnout a zmocnit se jich, v českém prostředí se příběhů nedostává. Pak se ale podívala líp – a vida, i v Čechách a na Moravě se daly nalézt příběhy. Některé staršího data, jiné nové a ještě jiné sice z doby moderní, ale takové, co se v nich odrážela minulost. K domácím příběhům jsme přidali i vybrané zahraniční – z New Yorku, Londýna i Nigérie. Ve většině z nich se ze všemožných úhlů probírá oblíbené velké téma Ivy Pekárkové: prolínání a střety kultur na celém světě.

Za hrdinku románu Levhartice si spisovatelka Iva Pekárková, známá svými exotickými náměty, tentokrát vybrala průměrnou Češku něco přes čtyřicet, které se právě za dramatických okolností rozpadlo průměrné manželství. Milla však situaci řeší poněkud nezvykle: odjede do Anglie, kde se léčí z pocitu vlastní zbytečnosti v náručích mužů všemožných ras a národností. Proti všemu očekávání si ji jeden z milenců přivede do rodiny jako „mladší manželku“. Její nová rodina je z Afriky, ale jen tatínek se tam narodil. Millino nadšení pro neznámou kulturu nakazí i děti - malé černé Angličánky, kteří o Africe nevědí vůbec nic. Když i tuhle rodinu potká neštěstí, řeší je Milla zároveň s dětmi a spolumanželkou - tentokrát po africku. Kniha se způsobem v české literatuře unikátním dotýká fenoménu tak častého v dnešní moderní společnosti: čím dál tím víc lidí se nechá okouzlit cizími kulturami, zatímco pohrdá svou vlastní - ať už z dobrých, anebo špatných důvodů. Svěže psaný román, i když pojednává o věcech ne vždy veselých, je plný humoru a dobré pohody a svým životním nadhledem povzbudí a potěší mnohého čtenáře.

Iva Pekárková je excelentním pozorovatelem života s vytříbeným talentem předat okolí své postřehy psaným slovem. Svou poslední knihou vtáhne čtenáře do běžného života v Londýně. Duši pohladí příběhy, které určitě stojí za přemýšlení. Pouští se na tenký let multikulturních problémů, vrcholící londýnskou pouliční revoltou v srpnu 2011 a barvitě, bez přikrášlení, vypráví o zážitcích z tlumočení Romům v Anglii… Kniha je pestrou mozaikou příběhů z Anglie, které učarují každému.

Popis není dostupný

Ve své první "blogoknize" (Jaxi taksikařím, 2009) sledovala Iva Pekárková Londýn zpoza volantu taxíku. Ve druhé, kterou vám předkládáme teď, poněkud změnila perspektivu a vypůjčila si (nebo, jak on říká, ukradla) oči svého přítele K., nedokonale počeštěného Nigérijce. Je to opět počtení plné humoru, ale snad každý příběh otevírá leckteré "drsnější" téma k zamyšlení, nutí čtenáře prskat smíchy a občas taky vzteky. Iva Pekárková si zvolila život na spodních příčkách britského společenského žebříčku a odtud už pátým rokem sleduje mentalitu londýnských ne-Angličanů a soužití rozdílných etnik. Píše přímočaře a bezostyšně, bez "multikulturního" mlácení prázdné slámy a se zdravou mírou neúcty ke každé kultuře, včetně své vlastní. Knihu s podobnou tématikou na našem knižním trhu nenajdete. Kniha je doplněna třemi povídkami z barevného Londýna.

Už samotný titul (JAXI TAKSIKAŘÍM) nové knihy Ivy Pekárkové naznačuje, že nás při čtení čeká pohoda, humor a hlavně nečekáme náměty k zbytečnému přemýšlení.Autorčiny fejetony jsou přesně takové, ale náměty je kniha přímo nadupána. Za každým příběhem je ukryta zásadní otázka z říše mezilidských vztahů, kterou si v trvalém tlaku žití neklademe, vytlačujeme jí, nebo nevnímáme.Spisovatelka před nás servíruje „všední“ zážitky, „všední“ práce londýnské taxikářky. Její kolegové a pasažéři jí inspirují k zamyšlením se nad rasismem, stářím, výchovou mládeže, maloměšťáctvím, touhou po penězích a moci, životním prostředím a vším co nás denně provází. Geniálně umí najít jádro problému, částečně nastavit zrcadlo, trochu navodit odpověď a zbytek nechat na čtenáři.Po přečtení každé povídky knihu odložíte, zavřete oči a zamyslíte se. Hned na úvod zjistíme, že je Londýn všude okolo nás, že jeho multikulturní společnost je o trochu pestřejší, ale ne zas tak odlišná. Máme stejné problémy a čtenář dostane chuť ty svoje vlastní okamžitě řešit. Má však smůlu. Dá přednost čtení další povídky.Kniha Ivy Pekárkové opět trochu rozvinula vějíř možností psaného slova.

Povídky Ivy Pekárkové se (až na jednu výjimku) odehrávají v současném Londýněi, většinou v imigrantských komunitách. Autorka čerpá ze svých vlastních zkušeností, neboť se v anglické metropoli vrátila k taxikářské profesi. Její živě napsané příběhy jsou o lásce - především milostné (heterosexuální i lesbické), ale i sourozenecké a mateřské

Kniha "Co z tebe bude...." z edice Česká povídka spadá do žánru Povídky, novely, fejetony, eseje. Kniha je vázaná. Obsahuje 149 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Listen" z roku 2007. Přejeme příjemné čtení.

K napsání knihy se autorka inspirovala dlouholetým pobytem v Americe. Její povídky, zachycující překvapivé podoby lásky, se odehrávají mezi jazzovými hudebníky, uměleckou bohémou, českými a kubánskými emigranty i v barvitých černošských čtvrtích.

Kniha na pomezí hodně nezvyklého cestopisu a hodně nezvyklého průvodce po těch nejméně známých zákoutích Spojených států, zároveň i myslí „domorodců“. Autorka, která důvěrně zná oba světy, českému čtenáři předkládá Ameriku takovou, jak ji nelze poznat z filmů ani z několikatýdenní návštěvy. Zajímavě a vtipně popisuje jednotlivé aspekty amerického života i „principy“ té země. Próza poučí a pobaví jak čtenáře s rozsáhlými znalostmi o USA, tak i čtenáře s rozsáhlými neznalostmi. Doplněno neotřelými ilustracemi Jany Krejčové.

Svěží cestopisné reportáže české spisovatelky zaujmou neobvyklým úhlem pohledu a silným osobním prožitkem z dlouhodobého pobytu v Thajsku. Po vlastním prožitku emigrantského tábota v Trainskirchenu v Rakousku byla autorka zaujata myšlenkou navštívit uprchlické tábory v jihovýchodní Asii. Z amerického exilu v 80. letech navštívila Thajsko. Z původního měsíčního víza si prodloužila pobyt až na rok a procestovala a prožila Thajsko ve všech jeho podobách. Žila i mezi obyčejnými lidmi v horských oblastech a ujasnila si i svůj přístup k životu a vlastní problémy. Pochopila jinakost a různorodost asijského světa v jeho mnoha podobách, krásách i utrpení.

Kniha "Schůzky s tajemstvím" z edice Česká povídka spadá do žánru Záhady, tajemno, mytologie. Kniha je vázaná. Obsahuje 160 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Listen" z roku 2003. Přejeme příjemné čtení.

Kniha "Miluj mě víc (soubor milostných povídek)" z edice Česká povídka spadá do žánru Povídky, novely, fejetony, eseje. Kniha je vázaná. Obsahuje 144 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Listen" z roku 2002. Přejeme příjemné čtení.

- Iva Pekárková v roce 1985 emigrovala do Spojených států, kde prošla různými zaměstnáními. Živila se mimo jiné jako sociální pracovnice nebo jako barmanka či taxikářka. Nyní žije v Praze, kde především překládá z angličtiny. Její knihy vycházejí jak v Če

Popis není dostupný