V současné době dochází k významným a rychlým demografickým změnám. S nimi se zvyšuje potřeba dlouhodobé péče a na významu nabývá problematika demencí. Zajištění dobré péče pro lidi žijící s demencí a podpory pro jejich pečující blízké vyžaduje také lepší koordinaci služeb. V České republice se mnohdy považuje case management za jakési panaceum, všelék, metodu, která může vyřešit problémy integrace a koordinace zdravotní a sociální péče. Je zmiňován v různých politických dokumentech, nicméně prakticky nikde není přesně definováno, co se pod pojmem case management rozumí, jak by měl probíhat, kdo by měl být case managerem, které úkoly by měl řešit. Na tyto otázky se tato monografie, která je závěrečnou publikací celého výzkumného projektu, který se problematikou case managementu zabýval, snaží odpovědět.

Populace naší planety stárne a není pochyb, že je potřeba se k tomuto fenoménu postavit čelem. Kniha Aktivní gerontologie aneb Jak stárnout dobře je reakcí na aktuální situaci s cílem pomoci nejen odborníkům, ale i každému z nás porozumět komplexní problematice stárnutí a nalézt rovnováhu pro sebe i společnost. Cílem knihy je propojit teoretické poznatky a klinickou praxi, na jejichž základě bude možné vytvářet prostředí, kde budeme moci všichni stárnout dobře. Kniha vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace a výsledků nejnovějších empirických studií. Tento globální a teoretický pohled zcela ojedinělým způsobem zasazuje do českého prostředí a praxe. Na své si přijdou odborníci i laická veřejnost. Přeci jen se stáří dotýká každého z nás. Kniha je rozdělena do tří sekcí. První sekce je věnována fenoménu stáří z různých úhlů pohledu a v širších souvislostech. Bourá zaběhnuté mýty, zavádí nové pojmy a souvislosti a definuje koncepci geriatrické péče. Druhá sekce detailně rozebírá klíčové problémy stárnutí. U každého problému popisuje, proč a jak vzniká, jaké má dopady na praktický život seniora a jeho okolí, jak ho můžeme diagnostikovat a jaká opatření zavést. Nezapomíná ani na pečující, kteří jsou často opomíjení a téměř vždy nedocenění. Čtenáři zde najdou spoustu příkladů, skutečných situací a praktických tipů. Poslední, třetí sekce pak představuje první střípky aktivní gerontologie u nás a příklady dobré praxe. Cílem je ukázat, že mnoha problémům lze předcházet a že i když nastanou, lze s nimi smysluplně žít. Na obsahu se podíleli odborníci z řad lékařů, lékařů – geriatrů, akademiků, filozofů, psychologů, sociálních pracovníků či pečovatelů pod vedením Mgr. Kateřiny Macháčové, Ph.D., a doc. MUDr. Ivy Holmerové, Ph.D.

Monografie se zabývá problematikou, která dosud u nás prakticky není v literatuře diskutována: zdravotní problematikou chronických stavů způsobujících disabilitu, které jsou v našich podmínkách a v našem zdravotnictví považovány za „casus sociales“. Zdravotní problematika těchto pacientů je velmi komplexní a náročná jak na znalosti, tak postoje zdravotnických pracovníků a jejich schopnost nejen zvládat tyto složité zdravotní situace, ale také koordinovat zdravotní péči v týmech složené z dalších pracovníků, včetně pracovníků v sociálních službách. Jednotlivé kapitoly publikace jsou věnovány problematice funkčního stavu a hodnocení jak somatických, tak psychických funkcí pacientů vyššího věku s ohledem na plánování a poskytování dlouhodobé péče, věnují se také interprofesionální spolupráci. Obsáhlá část se zabývá problematikou kvality dlouhodobé péče a prezentuje výsledky projektu autorského kolektivu – kritéria kvality a standardy dlouhodobé péče. Odborná publikace je určena zejména lékařům, ale i sestrám poskytujícím zdravotní péči lidem s omezenou soběstačností (tedy potřebou dlouhodobé péče) v domácím i ústavním prostředí. Jako informace může sloužit také manažerům dlouhodobé péče a sociálním pracovníkům i dalším zájemcům.

Tato knížka je určena všem, kteří se aktivně zajímají o problematiku stáří a stárnutí. Užitečné informace v ní najdou pečovatelé z řad laiků i profesionálů. Na publikaci se podíleli přední čeští gerontologové a geriatři, takže pomůže i lékařům jiných specializací. V úvodu knihy čtenář nalezne důležité informace o možnostech ovlivnění zdravotního stavu seniora. Zdůrazněn je význam deprese, která je u seniorů stále podceňována, přestože jde o léčitelnou chorobu. Další statě se věnují poruchám výživy ve stáří, především podvýživě a malnutrici jakožto základním příčinám naprosté většiny úmrtí v nemocnicích. Součástí kapitoly o demencích a poruchách kognitivních funkcí jsou i praktické návody jak trénovat paměť. Za důležité považujeme též texty pojednávající o zásadách zdravé výživy a pohybu ve stáří. Autoři zdůrazňují rovněž význam kultury, vzdělávání a společenských aktivit, jež výrazně zvyšují kvalitu života seniorů. V závěru knihy se pak věnují otázkám sociálních služeb a domácí péči o seniory.

Známá a zkušená autorka čtivým způsobem seznamuje čtenáře se způsoby chování a jednání na akademické půdě, na odborných stážích, kongresech, sympoziích a obdobných akcích napříč všemi obory. Kniha vás provede všemi úskalími, která si často uvědomíte až po jejím přečtení. Zmiňuje se o oslovování (včetně písemného styku), představování včetně odborných akcí, uvedení do společnosti, odborné spolupráci. Dále zmiňuje formy prezentací, formy odborných setkání, předsedání, doprovázení i organizaci odborných setkání. V neposlední řadě se vyjadřuje k mimořádně aktuálnímu tématu – citace versus plagiace. Kniha by měla být v knihovničce každého studenta vysoké školy, akademického funkcionáře a všech, kteří se s touto cílovou skupinou profesionálně stýkají. Autorka – lékařka a vysokoškolská učitelka působí jako ředitelka Gerontologického centra a je současně proděkankou Fakulty humanitních studií UK. Z předmluvy děkana FHS UK doc. PhDr. Ladislava Benyovszkého, CSc.: Knížka, kterou předkládáme čtenáři, neaspiruje na to, vyjadřovat se k těmto, v důsledku závažným, problémům. Je spíše „hravá“ a nabízí pohled „dovnitř“, do „soukromí“ vědy. Umožňuje nahlédnout, že věda je pro ty z nás, kteří se na jejím rozvoji spolupodílejí, též „způsobem života“, který je spoluurčen psanými i nepsanými „pravidly“, z nichž některá mohou v detailech vyznívat komicky, jiná jsou zásadní a vyplývají v poslední instanci z té povahy vědy, že usiluje být poznáním pravdy. Autorka s nadhledem, laskavým, často humorným a především široce přístupným, způsobem seznamuje čtenáře s tím, jak se s těmito psanými i nepsanými pravidly – „etiketou“ – vyrovnávat. Je k tomu skvěle disponovaná. Jako mezinárodně uznávaná odbornice v oblasti gerontologie, zakladatelka České alzheimerovské společnosti, ředitelka Gerontologického centra a proděkanka pro mezinárodní vztahy Fakulty humanitních studií Karlovy Univerzity v Praze, má nemalé zkušenosti nejen s odbornou a úřední stránkou vědeckého života, ale i s praktickými a lidskými problémy, radostmi a strastmi, nás všech. Sledujme tedy co dělat, abychom „neuklouzli nejen na akademické půdě“.

Popis není dostupný

Publikace přináší kompletní obraz o poruchách paměti a demence, jejich typech a klinické prezentaci. Rovněž uvádí, jaké jsou jejich příčiny či co se v současnosti z této oblasti zkoumá, a také jak lze uvedené poruchy léčit, jak komunikovat s postiženými lidmi, co dělat při zjištění počínajících poruch paměti.

Popis není dostupný