V současné době dochází k významným a rychlým demografickým změnám. S nimi se zvyšuje potřeba dlouhodobé péče a na významu nabývá problematika demencí. Zajištění dobré péče pro lidi žijící s demencí a podpory pro jejich pečující blízké vyžaduje také lepší koordinaci služeb. V České republice se mnohdy považuje case management za jakési panaceum, všelék, metodu, která může vyřešit problémy integrace a koordinace zdravotní a sociální péče. Je zmiňován v různých politických dokumentech, nicméně prakticky nikde není přesně definováno, co se pod pojmem case management rozumí, jak by měl probíhat, kdo by měl být case managerem, které úkoly by měl řešit. Na tyto otázky se tato monografie, která je závěrečnou publikací celého výzkumného projektu, který se problematikou case managementu zabýval, snaží odpovědět.
