Tohle není kniha o stárnutí. Je to kniha o tom, co všechno si konečně můžeme dovolit, když přestaneme mít strach. Ostrá, vtipná, místy krutá, ale hlavně osvobozující autorčina zpověď pro všechny ženy, které odmítají zmizet. Inspirováno vlastními články psanými pro Seznam/Pro ženy. Témata - výběr: Jak žít naplno Jak o sebe pečovat a nezbláznit se z toho Můžeme ještě potkat pana Božského? O potřebě pracovat a být platná O sexu, co už není, co býval O starých dětech O šedinách O životu s vnoučaty O sebelásce

Nová kniha Ireny Obermannové o stárnutí pozpátku, dávných láskách a o tom, že to vše chce „více punku“. Babička Is Not Dead velmi volně navazuje na Ireninu předchozí knihu Babička, příběh vypráví o tom, jak nestárnout ve světě, který se zblázni. Podle Ireniny alter ego Xénie si život na stará kolena žádá více punku, jak vysvítá i z názvu parafrázujícího slogan Punk is not dead. Xénie doporučuje žít v protisměru. Po svém. Protože jindy než teď už to nestihneme.. Xénie se pustila do samovydávání svých knih, a jejich rozesílání čtenářům kloubí s hlídáním vnoučátek tak dlouho, až je na pokraji sil. A tehdy dostává tajemnou prosbu – kdosi si přeje do knihy napsat věnování Tomu, který mě nepřestal milovat. Který z jejích bývalých to mohl být? A tak se Xénie vydává na podivnou pouť za svými dávnými láskami.

Přítelkyně - nová kniha Ireny Obermannové vypráví o ženském přátelství i nepřátelství. Jde o retro příběh končící v současnosti. Ženské přátelství je neprobádané území, vztah opředený tajemstvím a leckdy i pohrdáním ze strany mužů. Vyznačuje se velkou vzájemnou podporou, ale i soutěžením, podrazy, pomlouváním té druhé, drbáním ostatních, ale i hodně zásadní spřízněností, láskou, pochopením, podporou a upřímností. Ženské přátelství je vášnivé jako ženy samy. Divoké. Citové. Pláče se v něm i směje. Je spiklenecké a neproniknutelné. Je závazné. Je to víc než vztah mezi mužem a ženou? ptá se Irena Obermannová ve své nové knize. Anka a Xénie se potkaly ve čtrnácti na gymnáziu a hned si padly do oka. Prošly spolu prvními láskami, hledáním životních cest, pocity, že jim patří svět, zažívají i první velká zklamání. Ublíží si. Ztratí se. Rozdělí je oceán. Dokáží k sobě znovu najít cestu? Co všechno musí ztratit a najít , aby se zase našly?

Xénie, její dvě dcery, jejich lapálie s muži i se životem vůbec - a k tomu všemu tajemný nález zakázané knihy… Xénie a její dvě už vlastně dospělé dcery prožívají další spousty tragikomických příhod. Po rozvodu jako by se hrdinka stala svým způsobem čerstvě dospělá, podobně jako její děti. Musí si hledat nové místo v životě i sebe samu. K tomu mimo jiné přispívá i pátrání po původu podivného textu objevujícího se v ohni a psaného v neznámém jazyce. Ukazuje se, že jde o tajemnou knihu Lilit. Postupně Xénie začíná textu rozumět a zjišťuje, že jí kniha promlouvá z duše. Jenomže Xénie se své duše bojí. Čte své vlastní myšlenky, které si kdysi dávno zakázala. Je to, jako by četla svůj deník. Kniha vypráví o všech milenkách i manželkách, které si myslí, že jsou šílené, o divokém, zakázaném ženství, ale také o nutnosti porozumění mezi ženami a muži. Xénie postupně zjišťuje, že je potřeba znovu okusit zakázané jablko z ráje… Deník šílené milenky je strhující příběh plný tajemství.

Deník šílené manželky je druhou knihou Ireny Obermannové. Autorka sama přiznává, že je do jisté míry autobiografická a že ji psala v jednom z nejtěžších období svého života. Přesto se jedná o vtipnou, svěží a mimořádně čtivou knihu, která nenese stopy sebelítosti. Hrdinka příběhu Xénie zjistí, že její manželství, o němž se až dosud domnívala, že je skvělé, má povážlivé trhliny a zřejmě se už delší dobu rozpadá, čehož si ona v každodenním koloběhu nestačila všimnout. Autorka si ve své knížce utahuje snad ze všeho a ze všech, sebe nevyjímaje, přesto se mezi řádky dotýká i problémů dosti palčivých. Deník šílené manželky nabízí poutavé a inteligentní čtení.

Série: Šachistka Alice

V malebné vesničce Kytlice se stala vražda. Místní farmář Ota Švarc byl nalezen mrtvý. Stalo se tak poté, co řekl, že objasní více než šedesát let starý zločin. Alice začne navštěvovat Literární salon Alžběty Něžné, která se snaží porozumět řeči ptáků a dávno už není úspěšnou spisovatelkou. Potká zde několik zajímavých žen i bláznivého malíře Lůďu. Dozví se Alice z jejich povídek v literárním salonu, kdo je vrah?

Série: Šachistka Alice

Do bývalého sklářského městečka Vlčí Úpice přijíždí mladá geniální šachistka Alice, aby tu sehrála simultánní partii se členy místního šachistického kroužku. Krátce po příjezdu však doslova zakopne o mrtvolu místní starostky. Během hry Alice smete figurky z šachovnice a připraví se tím o velkou příležitost. Ale ona už hraje jinou partii... Navzdory policii i všem obyvatelům městečka se snaží vypátrat, co se stalo. Vrah je na tahu. Dá mat, nebo ho Alice zastaví?

Andrea se domnívala, že je šťastná. Před vším totiž zavírala oči – před nevěrou svého muže i podivným způsobem, jakým přišla o práci. Teprve úraz jejího manžela a setkání s mužem, kterého mnoho let neviděla, ji přiměje, aby se přestala obelhávat. Ale má právo opustit manžela, který je odkázaný na její péči? Zvláštní milostný příběh se odehrává v kulisách měnící se Prahy a jejích nových míst. Andrea stejně jako Praha míří ke štěstí.

Hrdinka se vyrovnává s vlastností, kterou podle jejích zkušeností muži na ženách snášejí ze všeho nejhůř, s psaním knih. A rozhodne se, že se vyléčí psaním příručky. Jenomže výsledek je zdrcující. Její rady si buď vzájemně odporují, nebo jsou zcela nepřijatelné, není to žádná příručka, ale další román... Navíc román neposlušný, mluvící o věcech, které do románů nepatří, leda snad do nějakých příruček.

Kniha Ireny Obermannové, autorky bestsellerů Deník šílené manželky a Divnovlásky, naznačuje odklon od její dosavadní tvorby k poněkud vážnějšímu tónu literatury.

Sedm příběhů o důležitých změnách v ženském životě i těle. Sedm různých hrdinek postupně zažívá zmatky dospívání, první lásku, těhotenství, rozchod, zklamání, nenávist i lásku na sklonku života. Každá z nich je jiná, přesto dala autorka všem stejné jméno Ofélie, symbolizující archetyp ženské něhy, lásky, ale i tragiky. Všechny ženy jsou Ofélie a věk na tom nic nemění, říká Irena Obermannová.

Fiktivní korespondenční román inspirovaný životem Mileny Jesenské ... nejlíp Tě vidím z dálky, v onom jasnozřivém okamžiku, když Ty ještě nevidíš mě. Tehdy jsi mi nejbližší, tehdy jsi mi nahý, protože Tě vnímám sebou neporušeného. Tak Tě vidím i teď na náměstí... čekáš, napjatý, nervózní a šťastný. Jak vím, že jsi právě takový? Jsem právě taková. Skoro běžím, abys mě nevyhlížel ani o vteřinu déle. Padnem si do náruče, je to tak samozřejmé, pro Tebe možná překvapivé, ale já přece jsem Tvoje nečekanost, Tvoje náhlá vášeň, dětská bezprostřednost. Tvoje naléhavá ženskost. Pak od sebe odlítnem. Usmíváme se teď jen mírně, prohlížíš si mě. „Vypadáš nádherně!“ „A ty zdravě!“

Volné pokračování příběhu Xénie a jejích dvou dcer Kristýny a Justýny, které se snaží vypořádat s novou situací, v níž je zanechal jejich manžel a tatínek. A Xénie hledá nového partnera a její dcery nového otce velmi netradičními a neformálními metodami, takže při setkávání s potenciálními partnery dochází k řadě humorných situací. Podle knihy byl natočen stejnojmenný televizní film s Aňou Geislerovou v hlavní roli, který získal hlavní cenu na festivalu Novoměstský hrnec smíchu.

Kniha povídek o ženách nejen pro ženy Nová kniha Ireny Obermannové přináší zbrusu nové povídky, napsané výhradně pro tuto sbírku, doplněné několika dalšími, které již vyšly časopisecky. Povídky jsou tak trochu artistický výkon, krasojízda na bílém koni, pirueta. Čím jsou kratší, tím je těžší je napsat. Vydat knihu povídek je pro autora vždycky výzva.

Série: Život je ples

Život je pes. Ale když se naučíte jak na to, může být i ples. Dvoudílná kniha Ireny Obermannové ke stejnojmennému seriálu ukazuje, že naučit se vidět svět z té lepší stránky je možné kdykoliv. Ukazuje, že i tak vážná a nepopulární témata – jako sex v pozdním věku, smrt či vztah střední a mladší generace ke stáří – mohou být pojaty zábavně, aniž by se snožoval jejich význam. Barvité osudy mladších i starších hrdinů se protínají v domově pro seniory v městečku Skalice, ve kterém pobývala také Žofie Zvonková. Ta ale teď své oblíbené může sledovat pouze z Nebe a věrně zpravuje čtenáře o veškerém dění. S Táňou Fialovou se osud nemazlil. Její syn Kryštof je v pubertě a oběma chybí táta. Jenže ten je ženatý a změnit rodinu rozhodně v úmyslu nemá. Děda Požár se neumí bránit vyděračskému chování své snachy. Rozárka Malá si zase dlouho neumí připustit, že ji v rodině po smrti dcery nechtějí a odloží ji do domova napořád, ne jen na chvíli. Lukáš Řípa se snaží prosadit ve zkostnatělém systému pokrokové a lidské zacházení se seniory a jeho sestra Linda bojuje s konzervativním smýšlením otce. Izabela Švarcová se trápí tím, že ublížila svému synovi, a ráda by s ním navázala kontakt. Tramp flirtuje s kýmkoliv, kdo nosí sukně, a ředitelka domova Pavla Tůmová nikdy otevřeně nepřizná, že nemá ráda staré lidi.

Série: Život je ples

Život je pes. Ale když se naučíte jak na to, může být i ples. Dvoudílná kniha Ireny Obermannové ke stejnojmennému seriálu ukazuje, že naučit se vidět svět z té lepší stránky je možné kdykoliv. Ukazuje, že i tak vážná a nepopulární témata – jako sex v pozdním věku, smrt či vztah střední a mladší generace ke stáří – mohou být pojaty zábavně, aniž by se snožoval jejich význam. Barvité osudy mladších i starších hrdinů se protínají v domově pro seniory v městečku Skalice, ve kterém pobývala také Žofie Zvonková. Ta ale teď své oblíbené může sledovat pouze z Nebe a věrně zpravuje čtenáře o veškerém dění. S Táňou Fialovou se osud nemazlil. Její syn Kryštof je v pubertě a oběma chybí táta. Jenže ten je ženatý a změnit rodinu rozhodně v úmyslu nemá. Děda Požár se neumí bránit vyděračskému chování své snachy. Rozárka Malá si zase dlouho neumí připustit, že ji v rodině po smrti dcery nechtějí a odloží ji do domova napořád, ne jen na chvíli. Lukáš Řípa se snaží prosadit ve zkostnatělém systému pokrokové a lidské zacházení se seniory a jeho sestra Linda bojuje s konzervativním smýšlením otce. Izabela Švarcová se trápí tím, že ublížila svému synovi, a ráda by s ním navázala kontakt. Tramp flirtuje s kýmkoliv, kdo nosí sukně, a ředitelka domova Pavla Tůmová nikdy otevřeně nepřizná, že nemá ráda staré lidi.

Panoptikum české je volným pokračováním Tajné knihy, na rozdíl od ní však nevypráví o lásce. Jde o jakési zápisy o skandálu, který se kolem Tajné knihy strhl. Autorka, médii nazývána „skandalistkou Obermannovou“ zde popisuje, jak se věci kolem ní děly doopravdy, co v době mediální smrště zažívala, a jak to vnímala. Panoptikum české je příběhem spisovatelky, která kvůli skandálu kolem své knihy přestala mít schopnost používat slova a začala mluvit pozpátku. Začne navštěvovat psychoterapeutku, která usoudí, že není potřeba léčit ji, ale její psaní.

Povídky o vznikajících lidských vztazích, o tom, že téměř vždycky existuje naděje najít životního partnera. Působivý příběh poznamenaného člověka, který si myslí, že ho žádná žena nemůže milovat, napsala Irena Obermannová. O snaze přeměnit kamarádství v milostný vztah píše Jaroslav Rudiš. Náhodné setkání po letech oživí vzpomínku na nenaplněnou lásku v povídce Petry Soukupové. S porozuměním, ale bez sentimentu zachytila Irena Hejdová sbližování dvou životních outsiderů v období Vánoc.

Nový soubor edice Česká povídka obsahuje především čtivé příběhy o složitých vztazích dcer a jejich matek. Dále jsou v něm povídky o matce samoživitelce, o hledání dědečka, které zhatí právě matka a další.

Kniha o jednom geniálním nápadu a lásce jako cvok Eliška, Sára a Jarda se živí poněkud svérázným způsobem - provozují sex po telefonu. Tento způsob obživy jim přinese spoustu nečekaných setkání, a vůbec všem třem obrátí život naruby…

Některá setkání s člověkem zacloumají. Jedno takové zažívá hrdinka této knihy. Potká muže, do něhož se hned první večer zamiluje, a síla tohoto citu ji samotnou překvapí. Ocitá se tak ze dne na den mezi dvěma muži. S tím prvním prožila mnoho let a až dosud se domnívala, že jde o poklidný, vyrovnaný vztah. Ten druhý všechno převrátí vzhůru nohama. A tak jí nezbývá než přemýšlet o slovech své osobní čarodějnice: "Jaké větší nakopnutí bys potřebovala, abys zjistila, že tvůj život není v pořádku?"

Série: Povídky jamrtálské

Prozaická prvotina známé historičky a teoretičky umění Mileny Slavické vrací čtenáře do předlistopadové skutečnosti druhé poloviny dvacátého století a s odkazem na Nerudovy Povídky malostranské před ním vyvolává neveselý svět "ponížených a vyvržených". Pražské Nuselské údolí, kde se příběhy odehrávají, není jen kulisou, ale se svou zanedbaností, lokální svérázností a odstrčeností se znaky maloměsta uprostřed velkoměsta se stává důležitou součástí děje. Čtyři postavy splétají ve čtyřech navzájem propojených povídkách svými osudy román jako portrét odpudivé doby, která lidem, jejichž karty byly od samého počátku rozdány k prohře, nic nepromine a naopak se vklíní do každé skuliny jejich nejintimnějšího soukromí. Autorce se podařilo sugestivně popsat osudy dětských přátel, jejichž životy těžce poznamená a nakonec i přemůže komunistická přítomnost i lidská malost, proti nimž jsou bezmocné i ty nejopravdovější city a přátelská pouta.

Nejnovější kniha Ireny Obermannové o lásce, o životě, o smrti a v neposlední řadě také o psaní. Spisovatelka Matylda je pozvána do Říma na setkání autorek z celé Evropy. Je v tom však jistý háček - Matylda se za spisovatelku nepovažuje, alespoň ne v onom velkolepém smyslu slova. Nejenom proto se rozhodne ve městě měst zemřít. Pokud možno velkolepě…

Tématem povídek jsou milostné vztahy poznamenané nevěrou, malými i velkými konflikty, nesouladem, drobnými zlozvyky i rozčilujícími stereotypy a někdy jen pouhým mlčením. Co s tím? Říct si - dost, takhle žít nechci, rozejdeme se? Nebo se s problémy smířit a zůstat spolu, i když už to není a nejspíš ani nebude takové jako dřív? Má smysl pokračovat? Nebo udělat definitivní tečku a poohlédnout se po jiném partnerovi? Zatímco někteří autoři čtivých povídek zvolili spíše vážný tón, jiní přidali ironii, humor a nadsázku. Tak jako v životě - slzy i smích. Autoři povídek: Michal Viewegh, Irena Obermannová, Věra Nosková, Jaroslav Rudiš, Ladislav Pecháček, Eva Hauserová, Pavel Brycz, Markéta Mališová, Milan Šťastný, Zdeněk Jizera Vonásek.

Jubilejní, desátá kniha známé autorky Ireny Obermannové. Povídky provázané převážně ženskými pocity ze stále probíraných témat jako muži, rodičovství a samota. Všechny hrdinky této knihy mají jedno společné - hledají lásku a smysl života v novém tisíciletí. Při věčném hledání však mnohdy přehlédnou každodenní zázraky.

Popis není dostupný

„Pěna mi připomíná plynutí času a já tuto knížku psala několik let... Je tak trochu mým deníkem, pěnou mých dní, komentářem událostí i mých vlastních zážitků.“

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Kniha "Deník šílené milenky" spadá do žánru Humor. Autorem je Obermannová Irena. Kniha je vázaná. Obsahuje 169 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Motto" z roku 2006. Přejeme příjemné čtení.

Popis není dostupný

Humoristický příběh tří bývalých spolužáků, kterým se život zrovna dvakrát nepovedl. Eliška, Sára a Jarda nedávno překročili čtyřicítku, přesto - nebo právě proto nevědí, jak, proč a s kým by měli žít. Žijí tedy se sebou a se svými dětmi, a založí tím "rodinu moderního typu". Živí se poněkud svérázným způsobem - provozují sex po telefonu. Že jim právě tento způsob obživy přinese spoustu nečekaných setkání, pomůže hojit dávné bolístky a jiné zase způsobí, a vůbec jim všem obrátí život naruby, je zcela nasnadě...

Příběh čtyřicetileté Aleny, která se zamiluje do šestnáctiletého kluka a paradoxně tím lépe porozumí své šestnáctileté dceři. Ta však matku za její vztah zavrhne. Příběh vychází z takzvané mezinárodní výměny studentů, kdy do hostitelské rodiny jedné země přijíždí dítě z ciziny. Alenina dcera odjíždí do Norska a Alena má dělat matku mladičkému středoškolákovi. Všechno však dopadne úplně jinak.

Volná variace na autorčinu předchozí knihu Deník šílené manželky, příběh šestatřicetileté Xénie a jejích dvou dcer Kristýny a Justýny. Autorka opět nabízí překotné, vtipné a poutavé čtení o svérázné trojici děvčat, které jejich manžel a tatínek ponechal napospas osudu.

Nejvýznamnější traktát náboženského myslitele husitské doby Petra Chelčického vznikl v polovině 15. století. Název přeneseně odkazuje k evangeliím a scéně rybolovu Kristových učedníků. Chelčický líčí současnou církev jako síť, kterou trhají dvě velké ryby, dva hlavní hříšníci, císař a papež. Protipólem nesmlouvavé kritiky soudobé praxe je ideál dělné společnosti, která je založena na nenásilí a křesťanské rovnosti všech členů. Chelčického myšlenky inspirovaly vznik Jednoty bratrské a dalších evangelických církví; na konci 19. století je nadšeně přijímal L. N. Tolstoj.

Popis není dostupný

V malebné vesničce Kytlice se stala vražda. Místní farmář Ota Švarc byl nalezen mrtvý. Stalo se tak poté, co řekl, že objasní více než šedesát let starý zločin. Alice začne navštěvovat Literární salon Alžběty Něžné, která se snaží porozumět řeči ptáků a dávno už není úspěšnou spisovatelkou. Potká zde několik zajímavých žen i bláznivého malíře Lůďu. Dozví se Alice z jejich povídek v literárním salonu, kdo je vrah?

Do bývalého sklářského městečka Vlčí Úpice přijíždí mladá geniální šachistka Alice, aby tu sehrála simultánní partii se členy místního šachistického kroužku. Krátce po příjezdu však doslova zakopne o mrtvolu místní starostky. Během hry Alice smete figurky z šachovnice a připraví se tím o velkou příležitost. Ale ona už hraje jinou partii... Navzdory policii i všem obyvatelům městečka se snaží vypátrat, co se stalo. Vrah je na tahu. Dá mat, nebo ho Alice zastaví?

Život je pes. Ale když se naučíte jak na to, může být i ples. Dvoudílná kniha Ireny Obermannové ke stejnojmennému seriálu ukazuje, že naučit se vidět svět z té lepší stránky je možné kdykoliv. Ukazuje, že i tak vážná a nepopulární témata – jako sex v pozdním věku, smrt či vztah střední a mladší generace ke stáří – mohou být pojaty zábavně, aniž by se snožoval jejich význam. Barvité osudy mladších i starších hrdinů se protínají v domově pro seniory v městečku Skalice, ve kterém pobývala také Žofie Zvonková. Ta ale teď své oblíbené může sledovat pouze z Nebe a věrně zpravuje čtenáře o veškerém dění. S Táňou Fialovou se osud nemazlil. Její syn Kryštof je v pubertě a oběma chybí táta. Jenže ten je ženatý a změnit rodinu rozhodně v úmyslu nemá. Děda Požár se neumí bránit vyděračskému chování své snachy. Rozárka Malá si zase dlouho neumí připustit, že ji v rodině po smrti dcery nechtějí a odloží ji do domova napořád, ne jen na chvíli. Lukáš Řípa se snaží prosadit ve zkostnatělém systému pokrokové a lidské zacházení se seniory a jeho sestra Linda bojuje s konzervativním smýšlením otce. Izabela Švarcová se trápí tím, že ublížila svému synovi, a ráda by s ním navázala kontakt. Tramp flirtuje s kýmkoliv, kdo nosí sukně, a ředitelka domova Pavla Tůmová nikdy otevřeně nepřizná, že nemá ráda staré lidi.

Život je pes. Ale když se naučíte jak na to, může být i ples. Dvoudílná kniha Ireny Obermannové ke stejnojmennému seriálu ukazuje, že naučit se vidět svět z té lepší stránky je možné kdykoliv. Ukazuje, že i tak vážná a nepopulární témata – jako sex v pozdním věku, smrt či vztah střední a mladší generace ke stáří – mohou být pojaty zábavně, aniž by se snožoval jejich význam. Barvité osudy mladších i starších hrdinů se protínají v domově pro seniory v městečku Skalice, ve kterém pobývala také Žofie Zvonková. Ta ale teď své oblíbené může sledovat pouze z Nebe a věrně zpravuje čtenáře o veškerém dění. S Táňou Fialovou se osud nemazlil. Její syn Kryštof je v pubertě a oběma chybí táta. Jenže ten je ženatý a změnit rodinu rozhodně v úmyslu nemá. Děda Požár se neumí bránit vyděračskému chování své snachy. Rozárka Malá si zase dlouho neumí připustit, že ji v rodině po smrti dcery nechtějí a odloží ji do domova napořád, ne jen na chvíli. Lukáš Řípa se snaží prosadit ve zkostnatělém systému pokrokové a lidské zacházení se seniory a jeho sestra Linda bojuje s konzervativním smýšlením otce. Izabela Švarcová se trápí tím, že ublížila svému synovi, a ráda by s ním navázala kontakt. Tramp flirtuje s kýmkoliv, kdo nosí sukně, a ředitelka domova Pavla Tůmová nikdy otevřeně nepřizná, že nemá ráda staré lidi.

Prozaická prvotina známé historičky a teoretičky umění Mileny Slavické vrací čtenáře do předlistopadové skutečnosti druhé poloviny dvacátého století a s odkazem na Nerudovy Povídky malostranské před ním vyvolává neveselý svět "ponížených a vyvržených". Pražské Nuselské údolí, kde se příběhy odehrávají, není jen kulisou, ale se svou zanedbaností, lokální svérázností a odstrčeností se znaky maloměsta uprostřed velkoměsta se stává důležitou součástí děje. Čtyři postavy splétají ve čtyřech navzájem propojených povídkách svými osudy román jako portrét odpudivé doby, která lidem, jejichž karty byly od samého počátku rozdány k prohře, nic nepromine a naopak se vklíní do každé skuliny jejich nejintimnějšího soukromí. Autorce se podařilo sugestivně popsat osudy dětských přátel, jejichž životy těžce poznamená a nakonec i přemůže komunistická přítomnost i lidská malost, proti nimž jsou bezmocné i ty nejopravdovější city a přátelská pouta.