Sbírkou Neúplný čas mokré trávy se tak po dlouhé odmlce do české poezie navrací básnířka, která patřila k nonkonformnímu básnickému trojhvězdí Hrabě-Čerepková-Machulková, tehdy inspirovanému jazzem a americkými beatniky. Nové básně Inky Machulkové jsou přesné a hluboce soustředěné k tomu nejpodstatnějšímu — umělecké výpovědi. Machulková sice nezapře inspiraci stále populární poetikou šedesátých let, ale akcentuje z ní to, co nezestárlo – úžas nad světem a svobodu ve výrazu; literátská gesta a manýra zůstala stranou. Sbírku doplňuje rozhovor s autorkou, který vznikl v roce 2003. Edice Poesie Host sv. 78.

Sbírka Probuzení hráči básnířky Inky Machulkové je pokračováním tvorby, jíž bylo po autorčině emigraci do Německa dáno čerpat z dvojí situační perspektivy. Opětovné návštěvy České republiky, konané po roce 1989, poskytují prostřednictvím poezie s osobitou vzpomínkově-fragmentární poetikou záznam prožívání v obou daných domovinách. Návraty nejen do Prahy a nejen fyzické ukazují, že Machulkové svět je časovým prostorem, v němž vnímáme plynutí završujícího se pozorování a poznání, podpořené poklidnou imaginací. Při zvukomalebném zjemnění uctívajícím užívaná slova čteme variace ústřední otázky po lidském probuzení. Nastalo už, nebo si na něj stále teprve hrajeme? Nastane kdy? Nevede snad cesta ze spánku znova a opakovaně právě do spánku - byť spánku s kvalitou, kterou nazýváme denní bdění? Verše jsou tu natolik poctivě "navazovány k zemi", že zůstává pouze na nás, jakým způsobem jimi vystavěné kulisy využijeme k interpretaci návštěvy ve vlastním životě.