TA NOC SE NEJSPÍŠ NEVRÁTÍ je cyklus jedenácti beletristických povídek ze současnosti prozaika a publicisty Ilji Kučery ml. Jedná se o jedenáct v podstatě obyčejných příběhů, v podstatě obyčejných lidí, které však pod citlivým a empatickým drobnohledem autora přerůstají v překvapivá soukromá dramata. Postavy jednotlivých příběhů jsou líčeny s velkým citem, porozuměním ale mnohdy i s patřičnou dávkou humoru a grotesknosti. Ilja Kučera ml. se vyhýbá módním trendům, nesnaží se šokovat ale spíše okouzlit poetikou vidění svých hrdinů, jejich příběhů a v neposlední řadě i barvitostí plnokrevného jazyka. Knihu působivě ilustrují původní snímky významného současného českého fotografa Jiřího Turka. "Sborník povídek Ta noc se nejspíš nevrátí lze bez nadsázky přirovnat k malým literárním skvostům." charakterizuje knihu spisovatelka Jitka Neradová."Kučerovy příběhy se pyšní vtipem, jemnou nadsázkou, mixem černého humoru a tvrdé reality, nostalgie s cynismem a vždy dokonalou pointou." Teatrolog a spisovatel Michal Čunderle dodává:"Ilja Kučera píše povídky, kterými především umí výborně navodit atmosféru. Atmosféru letního, bouřkou zalknutého dne, atmosféru znavené noci rozostřené třídním srazem anebo atmosféru ztracených odpolední prosezených někde na zábradlí, obvykle tedy atmosféru nasáklou přirozeně - nenásilně a cudně - erotizujícím ovzduším."

Soubor drobných rodinných příběhů na pomezí povídek a memoárů s původními ilustracemi akademické malířky Heleny Horálkové. "Kniha, kterou držíte v ruce, není vlastně moje kniha. Je to ve skutečnosti knížka mého otce. Já se jen samozvaně ujal role vypravěče." Píše v úvodu své beletristické novinky spisovatel, publicista a hudebník Ilja Kučera ml. Knížka přináší bezmála tři desítky krátkých příběhů ze života autorova otce, rozhlasového redaktora, soudničkáře a znamenitého vypravěče Ilji Kučery. S laskavostí, nostalgií ale i ironií a vtipným nadhledem se autor vrací do studentských let svého otce, do jeho ochotnických časů na rodném Příbramsku, k sedmatřiceti rokům stráveným v Československém rozhlase, kde ve zlaté éře šedesátých let patřil k pilířům rozhlasové zábavy. Představuje ovšem svého otce i jako svérázného tatínka a neméně svérázného dědečka. Knížka je ilustrována původními linoryty malířky Heleny Horálkové. V samotném závěru knihu doplňují krátké osobní vzpomínky herce Tomáše Töpfera, režiséra Karla Weinlicha, redaktorky Heleny Dubničové a autorky ilustrací. Takový sníh už nepadá je čtvrtým beletristickým počinem Ilji Kučery ml. Po novele Když už jsem se narodil (1992), povídkové knížce Die Puppenklinik (2002) a románu Pravděpodobně láska (2008). Vedle nich je autorem pěti monografií z oblasti rockové hudby a hudebního divadla (ty ve spolupráci s J. Panenkou). Ilja Kučera ml. rovněž kráčí ve stopách svého otce jako autor a moderátor populárních pořadů Českého rozhlasu Divadlo noc a Noční proud.

Třetí beletristický počin šestačtyřicetiletého novináře a publicisty Ilji Kučery ml.. Odehrává se souběžně ve dvou časových rovinách, první víceméně současné, druhé probíhající koncem osmdesátých let. To umožňuje ústřední postavě novináře v polobulvárním časopise, který si příliš neváží sebe, natož pak své práce, nahlížet s melancholií, ale i ironií na svůj někdejší život. Život rozpolcený fatálním vztahem ke dvěma dívkám současně, z něhož se jedna z nich vymaní přirozenou cestou jiného vztahu, druhá konverzí ke křesťanství. Román je psán dynamickou formou s intenzivním dějovým prožitkem, který však také vede k úvahám o věcech zásadních a nadčasových.