Herbert Maeger se jako osmnáctiletý mladík ocitl uprostřed druhé světové války, která se pro něj stala nevyhnutelným osudem. Popisuje nouzi a hlad, hroznou ruskou zimu, beznadějnost nemilosrdných bojů a neustálé vědomí, že mu hrozí smrt. Jeho zoufalství posílil poznatek, že bezohledné vedení země učinilo z vojáků vykonavatele a posléze i oběti bezskrupulózního zničujícího programu a svého velikášství. Osobní svědectví německého vojáka o druhé světové válce, který svými hořkými zkušenostmi a zážitky, o nichž píše, dokládá jednu věc: byl jsem při tom.
