Tato kniha bylo původně vydána anonymně pod názvem Dobrodružství mezi rosenkruciány v roce 1887. Její autor byl sice neznámý, protože se podepsal pouze jako " Student okultismu", autorská práva však byla registrována na jméno Franze Hartmanna. Helena Blavatská knihu recenzovala a popsala ji ve svém textu těmito slovy: " Jedná se o podivuhodný a velmi originální příběh, který má okouzlující a fantastaickou atmosféru, je plný poetického citu a, co je nejdůležitjšší, hlubokých filozofických a okultních pravd. Což je pro ty, kteří tyto pravdy dokážou vnímat, základ, na němž je nutno stavět."

Kniha nabízí neobyčejný pohled na život jedné z nejvýznamnějších osobností mystiky druhé poloviny devatenáctého století. Helena Petrovna se narodila do rusko-německé rodiny a byla vychovávána pro život ve vyšších kruzích. Již v mládí se u ní projevily parapsychologické sklony, které ji později po procestování značné části světa vedly ve Spojených státech k založení Teosofické společnosti. Blatavská je dodnes kontroverzní osobností obestřenou záhadami. Kniha se snaží osvětlit alespoň některé a nabízí rovněž náhled jejího díla.

Kniha sepsaná poutavou formou otázek a odpovědí, jež poprvé vyšla v roce 1889. Provede nás záhadnými oblastmi esoterní filozofie přibližující člověka k poznání již od úsvitu dějin. Přestože jde o prastaré učení, které nacházíme v různých formách u mnoha dávných kultur Východu i Západu, kniha používá jazyk, pojmy a příměry srozumitelné současnému čtenáři. Nemluví jen o "božské moudrosti" pro teosofy, ale obsahuje témata užitečná pro každého, kdo si klade otázky o sobě a o okolním světě. V jednotlivých kapitolách se zabývá viditelnými i neviditelnými charakteristikami člověka a přírody, vypráví o přirozenosti lidské mysli, o smyslu života a cyklech znovuzrození, na Východě zvaných reinkarnace, také o spravedlnosti osudu na základě zákona akce a reakce neboli karmě a o posmrtném životě, jejichž pochopení je klíčem nejen k teosofii, ale k důstojnějšímu a šťastnějšímu životu. Sama autorka o knize říká: "Účel této knihy je přesně vyjádřen jejím názvem a vyžaduje pouze několik vysvětlujících slov. Kniha není úplnou a vyčerpávající učebnicí teosofie neboli božské moudrosti, ale pouhým klíčem, který odemkne dveře k hlubšímu studiu. Naznačuje široké obrysy náboženství moudrosti a vysvětluje jeho základní principy. Zároveň odpovídá na nejrůznější námitky typického tazatele ze Západu a snaží se prezentovat neznámé koncepty co nejjednodušší formou a co nejjasnějším jazykem."

Příběhy nočních děsů představují H.P.Blavatskou z neobvyklé stránky: jako důvtipnou glosátorku lidských slabostí a milovnici romantických povídek mírně hororových tónů. Avšak i za touto maskou poznáváme světoznámou teosofku, která ve zvycích běžných lidí nalézá pouta lidské duše a ukazuje tyto vztahy svým čtenářům. V knize je otištěno devět povídek, napsaných mezi lety 1873 a 1891, které propojují různé země světa, aby tak poukázaly na jednotu lidského nitra. Tep těchto povídek stále tiše opakuje známá slova: "Žádná víra nepřevyšuje Pravdu."

Hlas ticha, text čerpající ze starodávné posvátné tibetské literatury, který sepsala Helena Petrovna Blavatská, filosofka 19. století, je syntézou Knihy zlatých pravidel. Neobyčejně krásné dílo, které razí stezku k vnitřnímu bohatství hlubokomyslnými slovy a je určeno všem, kteří se nacházejí na mystické cestě učednictví.

Kniha "Mahájánské texty" spadá do žánru Filozofie. Autorem je Blavacká Helena Petrovna, Minařík Květoslav. Obsahuje 176 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Canopus" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.