Vývoj postavení žen od období rané církve přes středověk, reformaci a protireformaci až po současnost V době Ježíšova veřejného působení patřily ženy zcela přirozeně k volnému společenství jeho učedníků. A to přesto, že tehdy byla účast ženy na veřejném životě zcela nemyslitelná. Ježíšův otevřený přístup k nim dosvědčují i evangelia. Spolu s učedníky doprovázely ženy rovněž Ježíše z Galileje na jeho poslední cestě do Jeruzaléma, byly s ním na Golgotě i při jeho pohřbu. Hans Küng sleduje vývoj postavení žen od období rané církve přes středověk, reformaci a protireformaci až po současnost. Popisuje společenské vlivy i teologické koncepce, které postavení ženy v církvi negativně ovlivňovaly. Tak dokazuje, že neúčast žen v současné hierarchické struktuře církve nejen neodpovídá Kristovu příkladu, ale je i společenskou křivdou, ochuzuje život církve a oslabuje její svědectví světu.

Autor se zamýšlí v této své zatím poslední knize, k níž dalo podnět jeho vlastní onemocnění, nad dosavadními texty o vážném ohrožení života. Dospívá k stanovisku, že ,,dobrá smrt“ nemá nic společného se sebevraždou, nýbrž, že znamená lidsky důstojné ukončení života. Otázkám s tím spojeným je věnován i jeho nedávný rozhovor se známou německou moderátorkou Anne Willovou, který vysílala celoněmecká televize. Záznam této relace tvoří první část knihy. Následují úvahy a reakce posluchačů a na ně navazuje závěrečný oddíl, shrnující autorův postoj k mezní situaci lidského života.

Popis není dostupný

Je hodné zamyšlení, čím to je: že po pádu tolika bohů v našem století je zjevné, že ten, který ztroskotal na svých nepřátelích a který byl po celou dobu svými vyznavači stále znovu zrazován, je pro bezpočet lidí stále ještě nejvýraznější osobou dlouhých lidských dějin: neobvyklý a nepochopitelný v mnoha ohledech. Je nadějí pro revolucionáře i evolucionisty, fascinuje intelektuály i antiintelektuály. Vyzývá schopné i neschopné. Pro teology, ale i pro ateisty je stále novým podnětem myšlení. Pro církve příležitostí ke kritickému sebezpytování, jestli jsou jeho náhrobkem nebo živoucími svědky a jestli ekumenicky vyzařují nade všemi církvemi až po judaismus a jiná náboženství. Gándhí: „Říkám všem hinduistům, že jejich život bude nenaplněný, když nebudou s hlubokou úctou studovat také Ježíšovo učení.“ O to naléhavější se nyní stane otázka pravdivosti: který Kristus je ten skutečný? Ani jednoduchá odpověď „Buď přátelský, Ježíš tě miluje“ nám nepomůže. V žádném případě ne natrvalo. Snadno to může být nekritický fundamentalismus nebo pietismus v hippie hávu. A kde se staví na pocitech, tam může být jméno libovolně zaměňováno: místo Che Guevary s image Ježíše, Ježíš s image Che Guevary a znovu naopak. Otázka pravdy bude muset být precizována, postavena mezi Ježíše dogmatismu a Ježíše pietismu, mezi Ježíše protestu, akce, revoluce a Ježíše pocitů, senzitivity, fantazie: Kristus snů, nebo Kristus skutečnosti? Vysněný, nebo skutečný Kristus?

„A můžete mi teď upřímně povědět, v co vy osobně věříte?“ Taková nebo podobná otázka byla Hansi Küngovi, jak sám říká, během jeho dlouholetého teologického působení položena nesčetněkrát a v této knize na ni chce čtenářům odpovědět. V deseti rozsáhlých kapitolách jim předkládá „celistvý pohled na svět“ a věnuje se základním problémům lidského života: čemu a komu lze věřit, na co se dá spoléhat, v co je možno doufat, z čeho se můžeme radovat, čím se máme řídit na své životní cestě, čeho se nesmíme zříci, jak se máme vyrovnat s utrpením, co nebo koho bychom si měli brát za vzor, jaké si máme klást cíle, čeho je k dobrému životu zapotřebí, jaký má život vůbec smysl. Hans Küng je pokládán za univerzálního myslitele současnosti, za badatele, který novodobé teologické myšlení ovlivnil více než kdo jiný, a jeho díla zná v překladech do mnoha jazyků celý svět. Kniha V co věřím na jeho předchozí publikace přirozeně navazuje, ale zároveň se od nich liší. Je jeho osobním vyznáním a uceleným shrnutím jeho životních postojů. Zve nás na napínavou myšlenkovou „horskou túru“ a cestou nám ukazuje jádro autorovy víry, jádro, které v Küngových odborněji zaměřených dílech zůstávalo ukryté pod vrstvou vědeckých poznatků, ustálené teologické terminologie a teoretických úvah.

Další dílo jednoho z významných teologů II. vatikánského koncilu. Autor se v této knize vydává na samé hranice lidského poznání a ve světle náboženství a moderní vědy se snaží najít odpovědi na otázky staré jako lidstvo samo. Z hlediska nejnovějších vědeckých poznatků zejména v astrofyzice a evoluční biologii, ale též v matematice a logice se zabývá možností vytvořit jednotnou fyzikální teorii všeho, velkým třeskem, jeho fyzikálními předpoklady a důsledky a tím, co mohlo existovat před ním. Zároveň ukazuje, že poznatky moderní přírodovědy nejsou v rozporu s teologickým a filozofickým přístupem k dané problematice zvláště tří hlavních monoteistických náboženství, dokonce že existují styčné body mezi přírodními vědami a náboženstvím. Zdůrazňuje, že už proto by se tyto oblasti neměly do sebe uzavírat, ale měly by být dobře obeznámeny s odůvodněnými stanovisky druhé strany. Nesmírně závažné otázky smyslu bytí tak vyniknou právě v aktuálním dialogu moderní vědy a náboženství. Autor je důkladně obeznámen se současným stavem teologického myšlení i s nejnovějšími výsledky moderních přírodních věd a navíc píše o této problematice neobyčejně poutavě.

Současná teologie se soustavně a mnohem intenzivněji než dříve zabývá kritikou náboženství, jak ji vyslovili psychiatři a psychoterapeuti – nejvýrazněji Sigmund Freud –, aby se vyrovnala s falešnými obrazy Boha a nahrazovala je úvahami osvobozujícími a uzdravujícími. Přehledně objasňuje tuto problematiku Hans Küng ve své knize Existuje Bůh? Za jeho výklad mu Americká asociace psychiatrů udělila renomovanou Cenu Oscara Pfistera. Předkládaný svazek přináší dva Küngovy závažné texty: studii „Bůh – infantilní iluze?“ z jeho díla Existuje Bůh? a přednášku „Náboženství – poslední tabu?“ Jejich cílem je prohloubit nezbytný dialog mezi teologií a psychoanalýzou. Autor ve svých textech ukazuje, že úkolem teologa a v podstatě každého religiózního člověka je pracovat proti všem patologickým deformacím náboženství a angažovat se za náboženství, které dokáže přemáhat úzkost a vnukat důvěru, pochopení a respekt mimo jiné jako základ pro přátelství a lásku.

V šesti jasně rozčleněných kapitolách ukazuje významný současný teolog, jak lze i dnes rozumět dvanácti článkům starobylého křesťanského vyznání víry. Název „Symbolum Apostolorum“ a vyprávění o jeho apoštolském původu se v křesťanských obcích objevují až kolem roku 400, byly však inspirovány apoštolským poselstvím. A dodnes se toto vyznání udrželo v katolické církvi i v církvích reformačních jako jednoduché, narativní shrnutí křesťanské víry. Z tohoto hlediska má též ekumenicky důležitou funkci. Ovšem tak, jako je tomu u každého textu, od jehož vzniku nás dělí řada staletí a který se tedy utvářel ve zcela jiném kulturně historickém kontextu, je zapotřebí jeho pojmy a výpovědi pro naši dobu nově vysvětlit a přeložit. Jak dnes např. přijímat výrazy jako všemohoucí Bůh, Tvůrce nebe i země, synovství boží, narození z Panny Marie, sestoupení do pekel, zmrtvýchvstání či nanebevstoupení? Jejich objasnění zde není ani osobní, ani svévolné. Je to výklad, který se zakládá na Písmu a chce posloužit k tomu, aby člověk i na prahu 21. století byl schopen říci: „Credo, věřím. Mohu říci ,ano‘ k jistě různě závažným článkům Apoštolského vyznání víry jakožto základní orientaci pro svůj vlastní život.“

Küng jakožto autor, který při obhajobě svých názorů prošel mnohými zkouškami, poutavě a navýsost kompetentně popisuje dramatickou a bohatou historii římskokatolické církve. Pouť dějinami nejsilnější a nejvlivnější reprezentantky křesťanství zahrnuje chronologicky seřazené zásadní okamžiky i rozcestí papežství, křižovatky v období reformace i inkvizice a stranou nezůstávají ani další významné historické milníky, jakými byly čarodějnické procesy či křižácké výpravy. Teolog-badatel Küng pátrá po východiscích pro různá schizmata kdysi univerzální církve, neopomíjí mocenské nároky papežů a biskupů a zabývá se problémem církevní ústavy. Výsledkem je kritická a diferencovaná Küngova „inventura“ toho, co lze dnes rozumět pod pojmy katolicismus a katolické. Küngovy dějiny poukazují na velký potenciál katolicismu: na jeho úspěchy na poli kultury a globální charitativní a duchovní přínos. Autor dospívá tímto cenným historicko-kritickým zhodnocením dvaceti století katolické církve k realistickým perspektivám, jež se této instituci na počátku třetího tisíciletí otevírají a které se neobejdou bez její nutné reformy v duchu evangelia.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Kniha "Být křesťanem" s podtitulem Křesťanská výzva spadá do žánru Filozofie. Autorem je Küng Hans. Obsahuje 296 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Centrum pro studium demokracie a kultury" z roku 2000. Přejeme příjemné čtení.

Kniha "Světový étos pro politiku a hospodářství" spadá do žánru Duchovní literatura. Autorem je Hans Küng. Kniha je vázaná. Obsahuje 400 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Vyšehrad" z roku 2018. Přejeme příjemné čtení.

Úvahy známého, inspirativního, ale též provokativního křesťanského myslitele o církvi.

Kniha "Křesťanství a buddhismus" spadá do žánru Duchovní literatura. Autorem je Hans Bechert, Hans Küng. Kniha je vázaná. Obsahuje 224 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Vyšehrad" z roku 2018. Přejeme příjemné čtení.

Publikace přináší úplný text Deklarace a dvě studie autorů, kteří vysvětlují ideu a historii tohoto dokumentu, jenž se pokouší nalézt konzensus mezi náboženstvími v oblasti etiky - ta se má stát základním kamenem světového řádu. Představitelé jednotlivých náboženských skupin a společenství se podpisem textu přihlásili k myšlenkám tolerance a respektování lidských práv.

Popis není dostupný

Rozsáhlá práce věhlasného švýcarského teologa a polyhistora Hanse Künga je věnována židovskému náboženství v proměnách tří tisíciletí: od Abrahama až do roku prvního vydání knihy, tj. do roku 1991 po válce v Zálivu. Toto komplexní dílo je první z trilogie věnované třem abrahamovským náboženstvím: Židovství (1991), Křesťanství (1994) a Islám (2004). Ve třech oddílech (Minulost dosud přítomná, Problémy současnosti, Výhledy do budoucna) autor podrobně a poučeně charakterizuje židovské náboženství zejména z teologické, historické a politické perspektivy. Neustále v řadě paralel konfrontuje a srovnává židovství s křesťanstvím a islámem, přičemž je – jak je u něho obvyklé – velmi kritický především k církevnímu křesťanství v jeho dějinném vývoji (zvláště katolictví); naopak je nadmíru politicky korektní k islámskému světu. Široce pojatá religionistická práce člení dějinný vývoj židovského náboženství do šesti paradigmat (kmenové paradigma předstátního období, paradigma říše v době monarchické, teokratické paradigma poexilního židovství, rabínsko-synagogální paradigma středověku, asimilační paradigma moderny a postmoderní paradigma). Podrobně se věnuje i dějinám židovského národa, zvláště holocaustu a postoji křesťanských církví k nacistickému pronásledování Židů, sporu židů a křesťanů, Státu Izrael a jeho budoucnosti, blízkovýchodnímu konfliktu a také vzniku a vývoji ortodoxního, reformovaného a konzervativního judaismu v moderně a jeho perspektivám v postmoderně. Autor si také klade klasickou závažnou otázku, jak je po Osvětimi možné mluvit o Bohu a jak jej chápat. Velice fundovaná, bohatě faktograficky doložená práce ve své době byla, a dnes po pětadvaceti letech stále je, významným příspěvkem k mezináboženskému dialogu a k dalšímu rozvíjení autorovy myšlenky globálního světového étosu.

Srozumitelné, odborně fundované seznámení s neevropskými náboženstvími. Výzva k dialogu, porozumění a smíření.

Popis není dostupný

Kniha pro nejmenší malíře od 2 do 3 let. Hravou formou si procvičí ruku při jednoduchém domalování a zjistí svou šikovnost při nalepování samolepek.