Kniha Hanse Beltinga Obraz a kult je jednou z nejdůležitějších knih v oblasti dějin umění. Představuje osobitý a dosud směrodatný pohled na dějiny evropské vizuální kultury napříč hranicemi aktuálních evropských států. Od svého vydání vyvolala širokou debatu o náboženských prožitcích tváří v tvář kultovním obrazům, která dalece přesahuje rámec vlastního tématu a stále není u konce. Beltingovi se v této práci podařilo spojit dříve oddělené religionistické a historicko-umělecké pohledy v suverénní syntézu. Jeho kniha o umění zobrazování a moci křesťanského kultovního obrazu od pozdní antiky do 16. století hledá odpověď na zásadní otázku, proč mají právě tyto obrazy tak velkou moc a proč hrály nejen v tomto období tak klíčovou společenskou roli. Čtenáři také nabízí možnost porovnat dějiny obrazu a zobrazování na "Východě" a na "Západě". V obsáhlé úvodní studii Ivana Folettiho je kniha zasazena do kontextu soudobého bádání a celospolečenského vývoje.

Přehledná práce předního historika umění se zamýšlí nad tím, co je specificky německého na německém umění. Autor na relativně malém prostoru zachycuje postoje Němců k jejich umění od romantismu až po současnost a líčí bouřlivé spory, které se o ně vedly. Jak přesvědčivě dokládá, vizuální umění hrálo v Německu vždy zvláštní roli, jež byla odlišná od jiných evropských zemí, a dobře se v něm zrcadlí jeho bolestný kulturní a politický vývoj po pozdním sjednocení v roce 1871. Bylo to především (ale nejen) vizuální umění, jehož prostřednictvím se Němci snažili najít svou kulturní identitu a v němž projevovali iracionální strach z toho, že budou ovlivněni cizinou. To se nakonec projevilo zvláště silně ve třicátých letech v bojích o moderní umění a expresionismus (jediný skutečně původní německý styl), jež vyvrcholily jeho násilnou likvidací za Třetí říše.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný