Popis není dostupný

Práce přináší jak faktograficky, tak i teoreticky založenou reflexi emancipačního procesu, v němž byly položeny základy novodobé české literatury. Osobitá koncepce, inspirovaná Kuhnovým pojetím paradigmatu, Ricoeurovou hermeneutikou a recepční estetikou tzv. Kostnické školy vkládá problematiku obrozenské literatury - a zejména její vztahy k německé kultuře - do nových souvislostí. Čtenáři najdou v knize množství odkazů na odbornou literaturu a také na dobové prameny. Kniha je schopna oslovit širokou škálu čtenářů, literární historiky, komparatisty, studenty, a vzhledem k čtivé formě výkladu také širší okruh zainteresovaných laických čtenářů.

niha obsahuje jedenadvacet literárněvědných prací, které vznikaly v průběhu posledních tří desetiletí a je rozdělena do čtyř částí. V prvním oddílu (Na pomezí: starší literatura a folklor) osciluje kolem problematiky folklorní pohádky a jejích vztahů k literatuře. Druhá část (Glosy k literatuře pro mládež) nabízí průhledy, které v této oblasti odkrývají jak vnitřní specifičnost tvorby pro děti, tak i souvislosti, kterými je spjata s celkovým literárním kontextem a myšlením o literatuře. Ve studiích soustředěných v oddíle Dějiny a tvorba otvírá autorčin hermeneutický přístup otázky, které zasazují mnohá známá díla 19. století do širších, filozoficky podmíněných souvislostí. Ve čtvrté části (Prolamování struktur) vrcholí reflexe strukturalistické metody a zároveň vyvstávají z těchto studií kontury nového poststrukturalistického konceptu literární historie.